U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
OCHRANA OKAPŮ
Kategorie: Speciál – vše okolo okapů | Autor: rb
Nejčastějším problémem některých kovových klempířských prvků je koroze. Může jít o korozi elektrochemickou, jež vzniká stykem materiálů, které se elektrochemicky ovlivňují (dochází při tom ke vzniku elektrolytického článku), nebo o korozi chemickou. Tu má na svědomí chemicky znečištěné ovzduší a voda. V prvním případě je nejjednodušší ochranou zabránit styku elektrochemicky aktivních materiálů. Styčné plochy lze rovněž odizolovat vhodným nátěrem nebo vložením nevodivého materiálu, např. fólie. Pokud jde o chemickou korozi, můžeme kovové materiály používané v klempířství rozdělit na ty, u nichž dochází vlivem působení povětrnosti k vytvoření ochranné vrstvy (většinou oxidů), která zabrání korodování materiálu. Takto reagují měď, zinek a částečně i hliník. V další skupině jde zejména o pozinkovaný plech, na němž je nutné speciálními nátěrovými hmotami, laky a tmely ochrannou vrstvu vytvořit. Nové pozinkované okapy se doporučuje natřít po jednom roce jejich oxidace ve venkovním prostředí, protože po tomto období vzniká na povrchu přirozená oxidační vrstva, umožňující lepší přilnutí nátěrové hmoty. Jsou-li však okapy ve vyšších a nepřístupných polohách a k jejich nátěru je třeba stavět lešení, použije se již při jejich instalaci tzv. reaktivní barva. Ta povrch mírně naruší a umožní provést závěrečný vrchní nátěr ihned. Stále častěji se však v nabídce klempířských firem objevuje materiál a polotovary, které jsou již povrchově upraveny. Jde většinou o ocelový plech pokrývaný postupně několika ochrannými vrstvami. Závěrečná bývá z plastu různých barev. Jsou sice poněkud dražší, ale je třeba počítat s úsporou za nátěrový materiál a práci.
