U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
OCHRANA DŘEVA V ZAHRADĚ
Kategorie: Zahrada | Autor: Luboš Němeček
Řekne-li se ochrana dřeva, vybaví se většině z nás okamžitě plechovka s lazurou nebo jiným impregnačním prostředkem a štětec. Zapomínáme, že myslet na to, aby nám pergola, můstek přes jezírko, stavbičky pro dětské hry anebo plot dlouho vydržely, musíme mnohem dřív.
Dřevo je krásný živý materiál, který se jako živý také chová. Přijímá vzdušnou vlhkost, ukládá ji a v suchém období ji opět uvolňuje. Tím samozřejmě dochází ke změnám vnějšího tvaru dřevěných prvků, s nimiž musíme také počítat. Vlhkost čerstvé suroviny dosahuje téměř 60 procent. Proto je třeba počkat, až klesne na 15 až 18 procent. Dřevo, které je k dostání v prodejnách stavebních dílů je zpravidla na tuto hodnotu vysušené. Pokud je nakupujete jako výchozí surovinu, musíte se na tyto hodnoty informovat, popřípadě je nechat doma pod přístřeškem částečně vyschnout – přestože s ním počítáte do exteriéru.
Jaký druh zvolit?
Nejlépe vzdorují vlivům venkovního prostředí dub, akát, cedr, modřín, jilm nebo černá borovice (dub je krásný materiál, ale jako nový příliš drahý; získáte-li jej však z bouračky, neváhejte). Poměrně odolné jsou i jasan, borovice lesní a jedle. I jejich kvalitu však poznáme na ceně. Mnohem levnější jsou smrk, buk, javor, olše, lípa nebo topol, ovšem musíme počítat s jejich menší trvanlivostí. Nejméně vhodné jsou buk a bříza – zejména použijí-li se v kůře. Pro cenovou dostupnost, snadnou opracovatelnost a širokou nabídku řeziva se pro stavby v zahradě často používá právě smrk. Dalším ukazatelem trvanlivosti je hustota letokruhů, která vypovídá o stanovišti, kde strom vyrůstá. Pokud máme na výběr, volíme samozřejmě dřevo z “tvrdších” podmínek, tedy s co nejmenšími vzdálenostmi mezi letokruhy. Rovněž dřevo silně prosmolené, sukovité a uzlovité vydrží ve venkovním prostředí déle. Často se nám však podaří na pile nebo ve Stavebninách nakoupit surovinu méně kvalitní a musíme se postarat o její důkladnou ochranu před povětrností i dřevokaznými organizmy.
Způsob konstrukce
Často se zapomíná, že účinným druhem ochrany je i způsob konstrukce. Zhlavím sloupů a trámů i různými spoji může do venkovní stavby vnikat voda a následně hniloba. Dřevěné prvky umístíme tak, aby déšť stékal po vláknech. Nejvíc ulpívá na povrchu řezaném pilou nebo upraveném rašplí, štípané, hoblované či frézované vodu odpuzují. Voda se logicky ráda drží hlavně na pravoúhlých profilech, proto se vyplatí různá zešikmení a sražení hran. Rizikovým místem jsou i konstrukční spoje dvou a více dřevěných prvků. Utěsňujeme je trvale pružnými tmely na bázi silikonů nebo akrylátů (stejným způsobem můžeme ošetřit i praskliny v masivních částech konstrukcí). V místech zá-dlabů, vysekaných sedel či vyvrtaných otvorů obě strany dobře natřeme lakem, byť by šlo o dřevo již impregnované. Kulatina nebo masivní trámy vzhledem k tomu, že se objem dřeva na dešti a slunci značně mění, často praskají. Lépe se v tomto prostředí budou chovat konstrukce spojené z několika drobnějších profilů s dutinami, jimiž se dřevo provětrává. Zhlaví stojatých sloupků nebo fošen můžeme opatřit vyspádovanou stříškou ze dřeva, popřípadě z plechu.
Dřevo v zemi
Pokud hodláme dřevěné konstrukce, zejména sloupky u plotů nebo pergol, kotvit přímo do země (není to zrovna vhodný způsob uložení), musíme je vyrobit z kvalitního dubového dřeva, anebo je řádně nakonzervovat. Nejjednoduššší je způsob, jaký používali už naši předkové při stavbě palisád historických hradišť: konce kůlů opálit v ohni. Opálenou (a uhašenou!) kulatinu pak ještě ponořit do plechové nádoby s roztaveným asfaltem. Lze použít i gumoasfalt či jinou nátěrovou hmotu s obsahem asfaltu, navíc některý z fungicidních prostředků s dlouhodobou působností (například V 1410 – Fungalin N, V 1406 – Fungistop, S 1031 – Fungistop, V 1350 – Fungal, V 1408 – Mykobicid, Lastanox prim, Lastanox eso, Lastanox D, Lignofix super, Pregnolit uni, ultra, prim a jiné). Poněkud pracnějším, ale nejtrvanlivějším řešením je kotvení dřevěných sloupků na betonové či kovové patky osazené v betonových základech, popřípadě po-užití kovových podstavců, na které lze sloupek jednoduše nasadit.
Impregnace dřeva
Pokud nekoupíme v obchodech pro kutily zahradní sestavy ze dřeva, do nichž je impregnace napuštěna pod tlakem, musíme se o ně postarat sami. Nejkvalitnější je máčet dřevo v nádobě s roztokem ochranného prostředku. Nejvíce se hodí vodorozpustné přípravky, které jsou méně toxické pro rostliny a samozřejmě i pro lidi, kteří s nimi pracují, než ty na bázi fenolů. Pro máčení se nejvíc hodí lazurovací laky, jako jsou Lazurol, Loxul, Luxonol a další. Velmi dobře zasakují pod povrch dřeva a vniknou při máčení také do trhlin a pórů, kam bychom se štětcem nedostali. Budeme-li dřevo pouze natírat, je rovněž vhodnější rozhodnout se pro přípravky vodorozpustné. Zvolíme již uvedené lazurovací laky, anebo třeba Katrit P, Pragakol, Wolmanit, CX-E a další, které jsou vhodné k hloubkové impregnaci (jejich účinnou složkou jsou soli boru, mědi a flouru vázané na lignin obsažený ve dřevě, proto jsou vodou nevymývatelné). Bezbarvé laky použijeme jen tehdy, jsou-li opatřeny UV-filtrem. Dřevo natřené takovým lakem bez filtru šedne nebo modrá a snadno praská. Můžeme použít také krycí barvy, popřípadě barvy speciální, které sice zakryjí původní barevný odstín dřeva, ale kopírují jeho kresbu. Jsou však tenkovrstvé a nevyrovnávají povrch. Rozhodneme-li se pro silnovrstvé krycí nátěry, je vhodné užít jednosložkové nebo dvousložkové emaily, které jsou vhodné do těžších venkovních podmínek.
Obnova nátěrů
Konzervační přípravek by měl být aplikován jen na suché dřevo. Při stavbě plotu musí být všechny čerstvé řezy a spoje na dřevě namočeny a impregnovány 24 hodin před použitím. Při práci vždy používejte rukavice. Pro nátěry dřeva v zahradě je možné využít i různých přípravků vyrobených z pryskyřice a dehtu, které vytvářejí bariéru bránící pronikání vody do dřeva. To je potom velmi suché a dovede zabránit rozvoji bakteriální mikroflóry. Nátěry je třeba – podle toho, jak je stavbička chráněná nebo otevřená povětrnosti – po 3 až 4 letech opakovat. V tom případě už je nelze máčet, musíme vzít do ruky štětec. Nezapomínejme také na to, že dřevo opatřené tmavými nátěry na sluníčku praská mnohem víc než to ve světlých přírodních tónech. Nesoudržné vrstvy původního barevného nátěru je nutné odstranit ocelovým kartáčem a celoplošně přebrousit smirkovým papírem nebo elektrickou bruskou, popřípadě opálit horkovzdušnou pistolí. Takto upravený povrch je vhodné napustit impregnačním fungicidním prostředkem (Fungistop, Lignofix, Mykobicid nebo Bochemit) a pak teprve natřít některým z výše uvedených prostředků.
Foto – Laťky plotu se vyplatí šikmo seříznout a dobře namořit
Foto – Dřevěné prvky palisády zapuštěné přímo do země je třeba opálit a napustit přípravkem s obsahem asfaltu
Foto – Pergola je ošetřená lazurovacím lakem odstínu teak, na podlážku však majitel poněkud zapomněl…
Foto – Sloupek budoucího plotu stavitel rovněž ošetřil proti vlhkosti a zakončil jej stříškou, po níž bude voda stékat mimo něj
FOTO ING: Z. PRCHLÍK, M. MAŠÍN A ARCHIV
