U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Ochrana dřeva
Kategorie: Dílna | Autor: Jiří Janouškovec
Na stavební konstrukce i další výrobky ze dřeva působí v exteriéru různé nepříznivé vlivy. Vhodným postupem již při zpracovávání dřeva a pak vhodnou ochranou a údržbou je možné životnost dřeva značně prodloužit.
Dobrá pevnost, malá hmotnost, příznivé tepelně izolační vlastnosti, snadná dostupnost a lehká zpracovatelnost – tyto i mnohé jiné faktory vedly člověka již v minulosti k systematickému využívání dřeva. Naši předkové dokonale znali vlastnosti jednotlivých druhů dřevin, ba i takové podstatné “maličkosti” ovlivňující kvalitu dřeva, jakými jsou doba kácení či místo, na němž stromy rostou. Díky tomu se jim úspěšně dařilo omezovat negativní vlivy na kvalitu dřevěných konstrukcí. V současné době dřevo znovuobjevujeme a ve větší míře ho využíváme jako stavební materiál i k výrobě exteriérových doplňků.
Ochrana dřeva
Povětrnostní vlivy, především slunce a déšť, mohou vlastnosti dřeva negativně ovlivňovat, protože dřevo je po celou dobu své existence živou hmotou. O působení ultrafialového záření na zdraví člověka jsou každoročně popsány desítky stránek. Podobně negativně však ultrafialové záření působí na horní vrstvy dřeva. Fotochemicky rozkládá jednu z jeho základních složek – lignin. Ten dodává buněčným stěnám tuhost a v dřevnatých částech působí jako trvalé pojivo mezi buňkami. Rozložením ligninu dochází k narušení chemického spojení s celulózou a lignin může být vyplavován deštěm. Platí to především u jarního dřeva (světlé dřevo, které “narostlo” na jaře a v brzkém létě, obsahuje hodně vody a i po vysušení má tendenci přijímat více vlhkosti, než dřevo pozdní). Doprovodným jevem tohoto procesu je šednutí dřeva. Souběžně pak bývá dřevo napadáno tmavě zbarvenými plísněmi.
Pro ochranu dřeva v exteriéru se dají využít dva základní způsoby:
Stavební ochrana (též konstrukční ochrana) je první v řadě. Jejím smyslem je přijmout taková stavebně technická (vesměs relativně levná) opatření, která chrání dřevo před vlhkostí a provlhnutím.
ochrana před deštěm: zastřešení, opláštění (například pozednice, vaznice, plotové sloupky, zábradlí balkonů, dřevěný nábytek, vnější dřevěné obklady stěn);
odvod srážkové vody: odkapávací hrany, okapnice, vhodný sklon konstrukce
ochrana před odstřikující vodou a před stoupající vlhkostí: izolace, dodržování vzdálenosti 100 až 300 mm od “podlahy”;
ochrana před kapilární vodou: žádné úzké spáry, jemné praskliny ve dřevě opravit;
ochrana před kondenzující vodou: parozábrany, zadní provětrávání obložení a hlavic trámů atd. (týká se jak exteriéru, tak interiéru).
Chemická ochrana musí následovat za stavební. Představuje ošetření dřeva ochrannými prostředky, obsahujícími látky, které chrání především před dřevokaznými houbami, plísněmi a hmyzem. Vesměs jde o látky na vodní bázi. Významně prodlužují životnost dřeva.
Tip: Kombinace stavební a chemické ochrany s dalšími postupy (nátěry) životnost dřeva výrazně prodlouží. Neošetřené, běžně u nás používané dřevo (byť sebekvalitnější), má životnost zhruba 5 až 20 let. Životnost kvalitně ošetřeného dřeva lze počítat na několik desítek ba stovek let.
K chemické ochraně dřeva zásadně používejte prostředky, které nepoškozují životní prostředí!
Levné nápady z praxe
Konstrukční řešení patří k nejlevnějším. Především pracujeme pouze se dřevem vyzrálým, jehož vlhkost se pohybuje pod 20 %. Čerstvě nařezané dřevo je nutné nechat proschnout. Zpočátku ve volném prostoru – pod širým nebem, později je nutné chránit je přístřeškem. Mezi jednotlivými vrstvami řeziva musí proudit vzduch, proto použijeme proklady. Ty musí být v jednotlivých vrstvách stejně vysoké, aby nedošlo ke zkroucení dřeva. Mezi podlahou a spodní vrstvou uloženého řeziva je vhodné dodržet vzdálenost 300 až 500 mm. Vzdálenost má být tím větší, čím tlustší je řezivo. Aby čelo řeziva nevysychalo příliš rychle, natřeme je barvou, voskem nebo na ně připevníme střešní lepenku či kousky dřeva. Na dřevěné obklady v exteriéru nepoužíváme prkna s dření, která velmi rychle hnijí.
Tip: Vnější obklady i dřevěné ploty vždy montujeme svisle, nikoliv vodorovně! Po svislých prknech a latích stéká dešťová voda rychleji. Prkno či lať na spodní hraně zešikmíme (kapky vody se soustřeďují jen na jedné straně). U exteriérových dřevěných obkladů je nutno zajistit zadní větrání.
Dřevěné sloupky ve volném prostoru (např. plotové) v horní části šikmo seřízneme a plochu zakryjeme prkénkem.
Pro nenáročné obklady, případně i na ploty, používáme tzv. “neomítnutá” prkna (bez kůry, ale s ponechanými nerovnými úzkými hranami). Vydrží podstatně déle než prkna “omítnutá”, opracovaná na pile ze všech stran.
Na sloupky i plaňky je lepší odkorněné dřevo, které dobře odolává povětrnostním vlivům. Za kůrou se totiž drží vlhkost a je “dobrým” místem pro množení dřevokazného hmyzu.
Tip: Plot z půlené a kůry zbavené kulatiny a z půleného příčného břevna přibíjíme zásadně “zaoblení na zaoblení”. Důvod? Ve spoji se nedrží dešťová voda.
Dřevěné sloupky v zemi hnijí a neexistuje žádný způsob, jak tomuto procesu zabránit. Opálením a následným nátěrem spodní části sloupků lze jejich životnost pouze výrazně prodloužit.
Tradičně se k ochraně dřeva v exteriéru používá vodného roztoku modré skalice. Ten se pro nátěr dřeva dále ředí až na roztok 5 či 10 %. Při práci má mít roztok teplotu 20 až 30 °C. Nanáší se nejméně dvakrát, druhý nátěr až po důkladném uschnutí prvního.
Na škůdce platí chemie
Nové dřevěné výrobky v exteriéru je vhodné ošetřit prostředky na ochranu před houbami, plísněmi a hmyzem. Natírané plochy musí být suché, pevné a čisté. Většina výrobců doporučuje, aby ošetřované plochy nebyly během práce vystaveny slunci ani dešti. Očekávaného efektu dosáhneme pouze při dodržení doporučeného počtu nátěrů a správného pracovního postupu. Při práci je bezpodmínečně nutné dodržovat bezpečný pracovní postup a používat ochranné pomůcky.
Tip: Chemická ochrana se nejlépe provádí při venkovních teplotách kolem 20 °C. Při nižších teplotách se snižuje penetrace dřeva ochranným prostředkem. Ochrana proti hmyzu je ideální v době výletu dospělých hmyzích jedinců (květen až září).
Z běžných pracovních postupů vybíráme ty, které jsou využitelné v amatérské praxi. Speciální pracovní postupy profesionálů vyžadují nejen zkušenosti, ale jsou i náročné na technické vybavení.
Nátěr: Jde o všeobecně dostupný pracovní postup. Na očištěný povrch naneseme štětcem nebo válečkem ochranný prostředek v koncentraci, doporučené výrobcem. Obvykle je nutné aplikovat dva až tři nátěry.
Postřik: Je vhodný při dodatečné ochraně rozměrných nebo špatně přístupných konstrukcí. Pokud je plocha příliš členitá, použijeme pro první vrstvu nátěr a pro další vrstvu postřik. Nezapomeňte na
ochranné pomůcky.
Máčení a ponor: Potřebujeme odpovídající velikost “vany”. Kvalita impregnace je závislá na době ponoru (30 minut, ale též dva až tři dny) a také na teplotě lázně. Dřevo je nutné nechat vyschnout pod přístřeškem. Tento pracovní postup využijeme při ochraně zahradního nábytku, exponovaných (spodních) částí plotových sloupků i jiných předmětů.
Tip: Před aplikací chemické ochrany zbavíme mechanicky dřevo prachu, starých nátěrů, mastných skvrn a narušeného povrchu. Je nutné odstranit i zbytky kůry a lýka.
Nátěrové hmoty
Barvy a laky znesnadňují pronikání škůdců do dřeva. Nátěrové hmoty však musí vytvořit na ploše souvislý povlak, který musí zůstat trvale pružný, odolávat UV záření, působení vzdušného kyslíku, dešťům a jiným nepříznivým vlivům.
Tip: Stárnutím barev a laků vznikají v povrchu nátěru mikrotrhliny, jimiž se do dřeva mohou dostat houby, plísně i hmyz. Proto dřevo i před konečnou úpravou povrchu nátěrem ošetříme chemickým ochranným prostředkem (například napouštědlem, které tento prostředek obsahuje).
Nabídka nátěrových materiálů (barev a laků) je na trhu velmi široká. Nejen pokud jde o možnosti jejich využití, ale i o barevnou škálu a cenu.
Tip: Při práci s nátěrovými hmotami obecně, a v exteriéru pak zvlášť, dodržujeme doporučené pracovní postupy. Neušetří ten, kdo použije barvy a laky s prošlou záruční lhůtou či zbytky, které mu zůstaly kdesi v dílně. Používáme výrobky určené pro venkovní nátěry.
Tip: Chcete-li vědět o tomto tématu více, doporučujeme publikaci “Ochrana dřeva”, Grada Publishing, Praha 2001
