U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
OBKLADY venkovských štítů
Kategorie: Stavba | Autor: ing. arch. Jan Pešta, FOTO AUTOR A ZDENĚK THOMA
Skutečnou ozdobou většiny českých venkovských stavení jsou štíty. Jihočeské vesnice si snad ani nelze představit bez nádherně zdobených “křídlových” štítů s bohatou štukovou výzdobou. Podkrkonoší se zase může pochlubit bohatě skládanými lomenicemi, které patří k pravým skvostům tesařského umění. Nevšední kouzlo mají i štíty obkládané.
Obklad štítů neměl jen funkci estetickou, ale chránil též stavení před nepohodou. Ne náhodou se obkládané štíty (nebo i celé budovy, případně patra budov) objevují nápadně často v podhorských oblastech. Postupem času se ale z účelového obkladu vyvinul především prvek dekorativní. Nejjednodušší a nejdostupnější variantou byly obklady z dřevěného šindele, často dekorativně vyřezávaného. Šindel se přibíjel buď přímo na laťování, nebo na podkladové bednění (případně i na roubenou konstrukci patra či podkrovní světničky). Domy se šindelem obloženými štíty dosud nacházíme na Šumavě, ve východní části Krkonoš, v Orlických
horách a vzácně i v Krušných horách či v Jeseníkách.
Štípaná břidlice
Podstatně náročnějším materiálem na obklady štítů i stěn byla štípaná břidlice, hojněji používaná od první poloviny 19. století. V Čechách a na Moravě bylo několik nalezišť pokrývačské břidlice (fylitu), vhodného též pro obklady. Nejznámější byla ta u Železného Brodu, Rabštejna nad Střelou a na několika místech v Nízkém Jeseníku. S rozvojem železniční dopravy se břidlice začala dovážet z Německa a ze Slezska, či dokonce z Anglie. Většina ložisek se dnes již nevyužívá, jejich blízkost ale bezpečně poznáme podle četného výskytu břidlicových štítů. Nejvýznamnějšími ohnisky jejich rozšíření byly prakticky celé severozápadní Čechy (Šluknovsko, Liberecko, Podještědí, České Středohoří, Českolipsko), dále okolí Železného Brodu a podhůří Jeseníků a Králického Snežníku. Ojediněle se ale můžeme s břidlicovými štíty setkat i jinde, dokonce i v úrodném Polabí. Břidlicové tabulky se připevňovaly k podkladovému bednění zpravidla obyčejnými kovanými hřeby. Kombinací odstínů a nápaditou komplikovanou geometrickou skladbou jednotlivých tabulek se dosáhne působivého a reprezentativního vzhledu břidlicových štítů. Obdobně jako jiné dekorativní prvky se i ony lišily v lidové architektuře region od regionu, vesnice od vesnice. Do větších tabulí se někdy prořezávaly iniciály, případně datování či různé ornamenty a symboly.
Šablony z eternitu
Velkou konkurenci přinesl oblíbeným břidlicovým obkladům továrně vyráběný eternit, používaný od počátku 20. století. Eternitové šablony byly dostupné v mnoha tvarech (kromě klasických čtverců také v podobě různých šupin) a barvách (vedle obligátních dvou odstínů šedé ještě v barvě červené, černé či dokonce pískově žluté). Navíc se šablony někdy také natíraly. Není divu, že vícebarevné eternitové štíty brzy začaly vytlačovat tradiční břidlici.
Levné eternitové šablony v mnoha regionech zdomácněly a jako obklady štítů i stěn se staly nedílnou součástí výrazu tradičních venkovských staveb. Kromě podhorských krajů (Šumava, Krušné Hory, Karlovarsko, Českomoravská vysočina), kde sloužily především k ochraně stěn proti rozmarům počasí, se hojně používaly také na Mladoboleslavsku, v okolí Bělé pod Bezdězem a na Jičínsku.
Oprava břidlicových štítů
Břidlicí či šindelem obkládané štíty a stěny bychom měli automaticky považovat za nedílnou součást vzhledu stavby. Většina chalupářů si krásných skládaných štítů naštěstí váží (i když se tu a tam objevují i štíty nevkusně obložené asfaltovým šindelem). Břidlice je sama o sobě materiálem velmi trvanlivým, prakticky věčným. Daleko rychleji podléhá zkáze podkladové bednění a spojovací materiál. Zpravidla však stačí čas od času připevnit odpadlou či uvolněnou šablonu (tabulku). Kompletní rekonstrukce břidlicového štítu, spočívající obvykle v náhradě dožilého bednění, je velmi náročným úkolem. Mělo by mu předcházet podrobné zakreslení skladby štítu (nebo alespoň detailní fotodokumentace). Nutné je také očíslování jednotlivých tabulek, aby bylo možné je po rozebrání osadit zpět na místo (šablony jsou často tvarově nezaměnitelné). Chybějící prvky je možné získat buď z okolních demolovaných staveb, případně i od specializovaných firem, které se zabývají “recyklací” historického stavebního materiálu. Samozřejmostí by mělo být použití kvalitního, pokud možno nerezavějícího spojovacího materiálu.
Výměna eternitu
Trochu odlišným probémem je rekonstrukce objektů s eternitovými obklady. Jak již bylo řečeno, v mnoha regionech se významně podílejí na celkovém vzhledu venkovských domů i celých vesnic. Dekorativně skládané eternitové vzory mohou být pro stavbu skutečnou ozdobou. Dožilé eternitové šablony je možné samozřejmě vyměnit – v současné době jsou k dispozici tři barevné odstíny. Měli bychom se ale vyvarovat použití šablon s povrchovým dezénem (imitací břidlice), který na obkladech zpravidla nepůsobí dobře. Pod mladším eternitovým obkladem se však mnohdy skrývá starší úprava průčelí či štítu – nezřídka dokonce vyřezávaná lomenice s profilovanými římsičkami a lištami. V takovém případě je nutné zvážit, zda je pro celkový vzhled domu důležitější zachování poměrně mladého, často ale zajímavého a nápaditého obkladu, nebo jeho odstranění a návrat ke starší podobě stavby. Obě varianty jsou z architektonického hlediska možné. Nutné je vzít v úvahu i technické aspekty obou řešení. Ozdobný obklad může stavbu účinně chránit před větrem a posloužit dokonce k zakrytí jinak rušivě působícího vnějšího zateplení. Na druhou stranu ale poslouží též jako úkryt pro dřevokazný hmyz, který nám může, skryt krásou tradičních obkladů, připravit nepříjemné překvapení.
KDO MŮŽE POMOCI S FINANCOVÁNÍM OPRAV?
* Pokud je váš dům památkově chráněný, můžete se obrátit na příslušné odborné pracoviště Národního památkového ústavu, kde vám nejen poradí s opravou štítu, ale mohou odsouhlasit i příspěvek na opravu; závazné stanovisko k tomu musí říci městský úřad s rozšířenou pravomocí.
* Leží-li dům v památkově chráněném území či zóně, lze získat příspěvek z Programu péče o vesnické památkové rezervace a zóny. Žádosti je nutné připravit vždy k počátku následujícího roku.
* Další možností je příspěvek z havarijního a střešního fondu památek, který ovšem pomáhá zejména při řešení statických problémů a při haváriích střech.
* V říjnu a dubnu se soustřeďují žádosti o příspěvek z fondu obnovy příslušného Krajského úřadu.
FOTO 1 – Nádherný složitě skládaný břidlicový štít velkého patrového roubeného domu z Litoměřicka (Bylochov u Štětí). Dlouhodobě zanedbaný stav domu ukazuje, že nejdřív “odchází” bednění štítu a spojovací materiál, zatímco vlastní břidlicové tabulky jsou prakticky neporušené
FOTO 2 – V severních Čechách nalezneme domy s břidlicovými štíty, někdy kombinovanými s eternitem, snad v každé vesnici (Dolní Chřibská)
FOTO 3 – Příklad jednoduše skládaného eternitového štítu z oblasti Vysočiny (Lhůta u Chotěboře)
FOTO 4 – Detail štítu ze Železného Brodu. Dojem kazí plechová závětrná lišta, která na střechy památkově hodnotných staveb nepatří. V minulosti se používaly dřevěné lišty, obložené břidlicovými tabulkami
FOTO 5 – Tento ornamentálně skládaný eternitový štít patří neodmyslitelně k architektonické hodnotě velkého patrového roubeného domu z Mladoboleslavska (Líny)
