U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
O VÝSADBĚ STROMŮ A KEŘŮ
Kategorie: Zahrada | Autor: Jaroslav Kraus
Ovocné a okrasné školky odprodávají své výpěstky většinou na podzim, kdy mají nejlepší výběr stromků i keřů. Pro výsadbu v tomto období mluví také fakt, že stromek nebo keř, je-li vysázen zhruba v polovině října, tedy před příchodem mrazů, má většinou až dva měsíce na to, aby se v půdě usadil a začal vytvářet svůj kořenový systém. Dalo by se říci, že vše, co je v prodeji, lze na podzim vysazovat.
Kdy je vhodné sázet
Okrasné rostliny a stálezelené dřeviny koupíte s kořenovým balem, u ovocných dřevin jsou připraveny všechny druhy. Na podzim je výhodné vysazovat i bobuloviny, protože na jaře pak jdou hlavně rybízy a angrešty brzy do růstu. Riskantní je však vysazovat teplomilné ovocné druhy, hlavně broskvoně. Doba do příchodu mrazů přece jen není tak dlouhá a v uplynulém století jsme zažili dvanáct arktických zim, kdy teploty klesaly až pod -20 °C. Broskvoně vysazujeme na jaře do půdy oteplené na zhruba 8 °C. V té době je vhodné vysazovat všechny teplomilné dřeviny a také meruňky a ořešáky, pokud jsme stromky nesázeli na podzim. Vysazujeme většinou od půli března do půli dubna. Uvedená doba je vhodná i pro výsadbu stromů ve vyšších oblastech nebo v místech, kde přicházejí silné mrazy a není dostatečná sněhová pokrývka, která by podzimní výsadby chránila. Přelom března a dubna je poslední možností výsadby, aby dřevina rostla a neztratili jsme zbytečně rok. Pokud jsou nabízeny s balem, mohou jít do země i déle, přesto není léto pro výsadbu vhodné.
Dejme pozor při nákupu
Samotná výsadba probíhá různými způsoby. Ovocné stromy většinou kupujeme tak, jak byly vyryty ve školce, stálezelené dřeviny v malých kontejnerech a některé opadavé nebo okrasné stromy buď s balem nebo v nádobách. Dřeviny s balem nebo v kontejnerech můžeme vysazovat prakticky po celé vegetační období. U ovocných dřevin, pokud je kupujeme v kontejneru na jaře neprobuzené nebo jen nepatrně narašené, žádejme záruku, že kořenový bal byl v zimě zabezpečen tak, aby mráz kořeny nepoškodil. Často se totiž stává, že po usazení na stanoviště se stromek neprobudí k růstu. Jde například o slivoně, které se prodávají v kontejneru. U ostatních dřevin, pokud je sázíme v balu během roku, tedy již olistěné, vidíme, zda jsou zdravé a v růstu. Ovocné stromky a keře nesmějí mít při nákupu poškozené kořeny, poraněnou kůru, vylámané pupeny, ale také, a to hlavně, přeschlé kořeny nebo propadlé a zaschlé pletivo kůry. Konce poškozených kořenů před výsadbou zastřihneme až do zdravého dřeva. Běžně je namáčíme na šest hodin do vody, přeschlé potřebují až 24 hodin. Stromky všech ovocných druhů se sázejí tak hluboko, jak hluboko byly ve školce, což lze na kmínku poznat (proto se ke stromku dává kůl). Keře i stromky rybízu a angreštu můžeme sázet o 10-15 cm hlouběji. U keřů se díky tomu vytvoří dobře zmlazovatelný keř, stromky si lépe berou vodu ze země.
Postup při sázení
Příprava k výsadbě začíná vykopáním jámy pro vybraný druh, pásu či rýhy v zemi pro hustší výsadbu (živé ploty, štíhlá vřetena, stěny), na menším pozemku lze také zlepšit půdu přerytím do hloubky dvou rýčů s převrstvením ornice. Tím se svrchní zemina dostane do kořenové hloubky vysazovaných rostlin. Potřebujeme-li zlepšit půdu, zapravuje při přerytí zároveň organickou hmotu, nejlépe starší proleželý kompost, rašelinu, zahradní substráty, pro zlehčení půdy třeba i písek apod. Dále je možné zapravit do půdy vyrovnávací předzásobní draselná hnojiva, a také fosforečná, vápenatá a hořečnatá hnojiva. Doplňujeme je však jen na základě rozboru půdy. Podobně zlepšenou půdou zaplňujeme i vykopané jámy při výsadbě. Přímo ke kořenům však dáváme jemnou ornici bez hnojiv. V písčitohlinité nebo hlinité půdě, kde se kořenový systém dobře rozrůstá, začínáme s kopáním před výsadbou. V takové půdě ani nemusí být jámy velké. Pokud máme na zahradě těžkou půdu jílovitou nebo kamenitou s malou hloubkou ornice, musíme kopat jámy nejméně o průměru 1 metru a hloubce 60 cm. V tom případě je také vykopeme pár měsíců dopředu, aby zvětraly. Zkušenosti dokazují, že se kořenový systém ve zkypřené a vylepšené půdě lépe vyvíjí a stromek roste rychleji.
Krátce o řezu
Řez koruny vysázených stromků provádíme vždy na jaře, i když byl stromek sázen již na podzim. U podzimních výsadeb (jádroviny) zakracujeme výhony v korunce nejméně o polovinu, u druhů, sázených na jaře, nejméně o dvě třetiny. U peckovin zkracujeme výhony ještě o něco více. Například u broskvoní na 2-3 pupeny v korunce. Keře rybízů a angreštů zakracujeme na dva pupeny od země.
