U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
O veřejných dražbách
Kategorie: Právo | Autor: Šárka Stejskalová
ZÁKON
BUDEME PRODÁVAT RYCHLEJI A ZA VÍC
Dnem 1. května 2000 nabyl účinnosti nový zákon O veřejných dražbách č. 26/200 Sb., řešící komplexně úpravu veřejných dražeb. Dosavadní úprava zákonem č. 174, o dražbách mimo exekuci, platná od roku 1950, řešila dobrovolné dražby pouze věcí movitých. S ohledem na změněné společenské podmínky bylo nutné tuto již nevyhovující úpravu změnit a nahradit ji předpisem novým.
Rychle a levněji
Nový zákon by měl významně přispět k posílení práv věřitelů, k rychlejšímu a úplnějšímu vymožení jejich zajištěných pohledávek. Přispěje rovněž ke zprůhlednění zpeněžování majetku při účasti a k možnosti kontroly veřejnosti. To umožní využití skutečné nabídky a poptávky, čímž se dosáhne i optimální ceny dražené věci. Oproti soudnímu výkonu rozhodnutí, který je složitý a zdlouhavý, by měla být veřejná dražba např. pro vlastníka hypotékou zatížené nemovitosti jednak rychlejší, jednak iekonomicky výhodnější. Nová úprava rozumí veřejnou dražbou veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby. K jeho zahájení je vždy nutný návrh navrhovatele. K zajištění jednotného postupu vymezuje zákon jednoznačně pojmy hned ve svém úvodním ustanovení.
Kdo získá oprávnění
Základní změnou oproti dosavadní praxi je to, že oprávnění k provádění dražeb může získat jak osoba fyzická, zapsaná v obchodním rejstříku, tak obchodní společnost nebo družstvo, tedy jiný subjekt než soud nebo orgán státní správy. Musí pochopitelně splňovat podmínky dané tímto zákonem a musí mu být uděleno oprávnění k provozování této živnosti. Živnostenský úřad, který zkoumá splnění stanovených podmínek zájemcem – dražebníkem, si k udělení takové koncese vyžádá stanovisko ministerstva pro místní rozvoj. Cílem je zabezpečení odborné úrovně celého průběhu veřejné dražby, při snaze soukromoprávního subjektu po dosažení maximálního výtěžku. Stanovením okruhu účastníků dražby a požadavků na ně kladených jsou mimo jiné i výslovně uváděny osoby z dražby vyloučené, jako např. osoby, vůči nimž byl prohlášen konkurs nebo zastaveno řízení pro nedostatek majetku, nebo opakovaně do 3 let potvrzeno nucené vyrovnání, dále osoby, které nesložily dražební jistotu. Z dražby je vyloučen pochopitelně i dražebník nebo licitátor, osoby jim blízké atd. Účastníkem dražby naopak vždy může být stát. Předpokladem pro zahájení jednání o dražbě je uzavření smlouvy mezi navrhovatelem a dražebníkem. Obsahem této smlouvy je mimo jiné i stanovení všech podmínek, důležitých pro průběh dražby. Místo, datum a čas konání dražby musí být zveřejněny nejméně 15 dní před zahájením dražby, při dražení nemovitostí atd. nejméně 30 dní. V tomto případě se informace o konání dražby uveřejňuje i na Internetu prostřednictvím Ústavu pro státní informační systém. Součástí dohody je také způsob úhrady případně vydražené ceny, podmínky předání předmětu dražby vydražiteli a minimální příhoz. Dražby se může zúčastnit každá osoba, která zaplatí vstupné. Je stanovena jeho nejvyšší hranice, která činí 100 Kč pro osobu a den. Odhad předmětu dražby, který ve stanovených případech musí provést znalec, zajistí dražebník s tím, že tento odhad by neměl být starší 6 měsíců. Dražebník je oprávněn požadovat od účastníků složení dražební jistoty jak v penězích, tak i bankovní zárukou.
Výše dražební jistoty
Výše dražební jistoty je stanovena jednoznačně, a to tak, že nesmí přesáhnout částku 30 procent z nejnižšího podání, ne však více než 1 500 000 Kč, zvýšenou o 10 procent z částky přesahující 500 000 Kč. Po skončení nebo upuštění od dražby vrátí dražebník dražební jistotu účastníkovi, kterému nebyl předmět vydražen, bez zbytečného odkladu. Stejně tak vrátí iveškeré listiny, dokládající jeho oprávnění. Podle subjektu, který podává návrh na provedení dražby, se tyto rozlišují jako dražby dobrovolné, kdy návrh podává vlastník předmětu dražby, a dražby nedobrovolné. Návrh na tento způsob dražby podává věřitel, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným rozhodnutím soudu, vykonatelným rozhodčím nálezem, nebo doložena vykonatelným notářským zápisem. Nedobrovolná dražba je možná ještě v případě, že bylo vloženo zástavní právo k nemovitosti a zapsáno do katastru nemovitostí před účinností tohoto zákona, nebo pokud vzniklo zástavní právo k movité věci před účinností tohoto zákona na základě platné zástavní smlouvy a pokud navrhovatel učinil čestné prohlášení ve formě notářského zápisu o tom, že má vůči dlužníkovi splatnou pohledávku, která není uhrazována, ikdyž je zajištěna zástavním právem. V úvodních ustanoveních zákona, jak bylo řečeno, je stanoveno obecně, které osoby mohou být při dražbě účastníky. Při dražbách nedobrovolných je okruh účastníků dále omezen. Při těchto dražbách jsou odlišná i oprávnění dražebníka, výše jeho odměny. Stejně jako u dražby dobrovolné je základem pro zahájení příprav dražby uzavření písemné smlouvy mezi navrhovatelem a dražebníkem. I zde je množství omezení pro obě strany, obsah smlouvy je přesně zákonem stanoven. Stejná je povinnost oznámit konání dražby vyjmenovanému okruhu osob.
Dražební vyhláška
Důležitou roli hraje u obou druhů dražeb dražební vyhláška, ze které musí vyplývat, kromě toho, zda se jedná o dražbu dobrovolnou nebo nedobrovolnou, účastníci dražby, předmět dražby, místo, čas konání dražby, nejnižší podání atd. Zákon popisuje zcela podrobně zahájení dražby, činnost licitátora, průběh dražby s jednotlivými příhozy, celou formální stránku dražby, včetně závěrečného příklepu, kterým se končí činnost licitátora a je ukončena i dražba. Zákon zná i pojem zmaření a neplatnosti dražby, a to zejména pokud vydražitel neuhradí včas a v dostatečné výši vydraženou cenu draženého předmětu. Po sepsání nové smlouvy je možno provést k předmětu již draženému novou opakovanou dražbu. Dražebník bez zbytečného odkladu vydá vydražiteli písemné potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby. Součástí potvrzení je v určitých případech i stejnopis notářského zápisu s ověřením podpisů. Dražebník sám zasílá vyrozumění katastrálnímu úřadu. Pokud je věcí draženou věc movitá, je ihned po ukončení dražby předána vydražiteli.
Rozhodující moment dražby
Závěrečný poklep licitátora je z právního hlediska rozhodujícím momentem pro přechod práv z vydražené věci na vydražitele. Práva osob oprávněných z věcných břemen, váznoucích na předmětu dražby, zůstávají přechodem vlastnictví v důsledku dražby nedotčena. Předkupní právo smluvní však přechodem vlastnictví zaniká. Poněkud složitější je situace týkající se zástavního práva. Musí být řešena podle toho, zda zajištěné pohledávky byly přihlášeny nebo nikoliv. Lze-li z výtěžku dražby po vypořádání nákladů dražby plně uspokojit všechny přihlášené pohledávky dražebních věřitelů, dražebník předá částky odpovídající výši uspokojovaných pohledávek těmto věřitelům do 10 dnů od uhrazení vydražené ceny. Zbývající případnou částku předá do 10 dnů vlastníkovi vydražené věci. Současně s vydáním nového zákona byly upraveny další, již v právním řádu užívané právní normy, na které přijetí zákona o veřejných dražbách bezprostředně navazuje. Byl doplněn živnostenský zákon, kde je zakotven institut soukromoprávního dražitele jako koncesované, tedy zvláště povolované živnosti, k jejímuž zahájení je nezbytné stanovisko ministerstva pro místní rozvoj. Požadavky, které osoba tohoto dražitele musí z hlediska vzdělání i praxe splňovat, by měly být zárukou vysoké odborné úrovně vedení dražeb. Změny byly provedeny i v základních předpisech, jakými jsou občanský a obchodní zákoník a občanský soudní řád. Zde je zajímavé zejména ustanovení o předběžném opatření, které musí být podle zákona o veřejných dražbách rozhodnuto do 7 dnů, v případě nemovitostí do 30 dnů. V novele zákona o konkurzu a vyrovnání byla stanovena možnost uspokojení věřitelů i prostřednictvím veřejné dražby na návrh správce konkurzní podstaty. Novelizovány byly i předpisy o daních. Vzhledem ke komplexnosti úpravy celého procesu veřejné dražby a k její veřejnosti lze předpokládat, že nový zákon zrychlí proces uspokojování pohledávek věřitelů, který byl při dosavadním způsobu rozhodování soudy složitý a nekonečný.
