U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
O HRDÉ OBCI SLOUP
Kategorie: Venkov | Autor: Marie Rubešová
ŽIVOT
Na co je ta obec uprostřed lesů a kopců, z nichž vykukují kamenné krajky krasů, hrdá? Je na výběr. Kosterní nálezy z jeskyně Kůlna svědčí o tom, že na jejím území žil již v prehistorii neandertálský člověk. Sloup leží uprostřed Moravského krasu a jsou odsud pěšky dostupné všechny jeskyně včetně Macochy. Na Wanklově náměstí stojí jedinečný pozdně barokní poutní kostel Bolestné Panny Marie. To všechno poutníky přitahuje. Od loňska však i skutečnost, že se Sloup stal Vesnicí roku 2000.
Dlouho zvažovali, zda se přihlásit. Pořád se někde kopalo, pořád bylo co opravovat. Až přišlo 700 tisíc korun z Programu obnovy venkova a dalších 300 tisíc na úpravu náměstí. Podařilo se také vybudovat areál před jeskyněmi, a tak si v magickém roce 2000 zastupitelé obce řekli: Zkusíme to.
Roztáli i škarohlídové
“Hned napoprvé jsme tím projeli jako nůž máslem,” popisuje starosta obce Josef Mikulášek svůj dojem z nečekaně jednoznačného vítězství. “Nebylo to jednoduché, už napsat přihlášku je dost zajímavé dílko, ale vyšlo to. Uvědomil jsem si, že náš Sloup zapůsobil tím, že jsou tu všechny oblasti vyvážené – dostal do vínku krásnou přírodu, historické památky a lidé tu byli vždycky pracovití a spolkový život je těšil. Okresní kolo proběhlo v klidu. Když jsme však v krajském uspěli v konkurenci nazdobených jihomoravských vesnic, začali lidé větřit. A pak jsme přivezli republikové zlato, z kterého měli radost i škarohlídové.” Obyvatelé Sloupu i přilehlých sedmi obcí, jimž rovněž slouží tamní škola, kostel, zdravotní středisko a pošta, si stále připomínají oslavy, které obec při vyhlášení výsledků uspořádala. “Dokonce si myslím, že nás to trochu změnilo,” uvažuje starosta. “Dřív, když se udělal krásný chodník, druhý den ho někdo rozjel traktorem. Dnes? Máme v obci nové osvětlení – a ještě ani jedno světlo není rozbité. Anebo když někdo kouří před kostelem, nezašlápne nedopalek na hezky vydlážděný čistý chodník, ale kouká, kam ho zahodit. Máme to z oken obecního úřadu jako na dlani.”
Návrat k tradici
Starosta přiznává, že i jemu vznikly nové povinnosti, hlavně ty reprezentační. Ale práce nepočká, a tak by potřeboval o pár dnů delší týden. Je profesí stavař a s výstavbou Sloupu je spjat už od studentských let. Uvědomuje si chyby, které se ve venkovské zástavbě nadělaly, a poctivě hledá řešení, jak obci vrátit tradiční půvab. Z nové fasády kostela i dalších domů na náměstí dokonce zmizely i nevzhledné betonové sloupy s venkovními rozvody elektřiny. Když se chce, tak to jde. Ještě je třeba vymyslet, co s plochými střechami nejdelší řady čtyřpodlažních panelových domů, vykoupit pozemky za nimi a rozjet novou výstavbu, samozřejmě domků se sedlovými stříškami. I když Josef Mikulášek ještě není rozhodnutý, zda bude i počtvrté kandidovat v obecních volbách, tohle si ještě určitě ohlídá. O nástupce však nemá nouzi. Doma má tři syny – a v úřadě kromě jiných mladého šikovného kronikáře Miloše Kuběnu. Spolu s jeho předchůdcem panem Klimešem a dalšími připravuje dokonce knížku o obci, která se stala Vesnicí roku na rozhraní dvou tisíciletí. Sloup jistě vejde úspěšně i do toho dalšího. Přestože je to obec velmi stará, je zároveň průměrným věkem svých 992 obyvatel, který činí jen 36 roků, velmi mladá.
