Nový život hrázděného domu
Za vzrostlými stromy zasvítila bílá fasáda rozlehlého hrázděného stavení. Sem, do malé severočeské vesničky, nás přivedlo pozvání pana Miroslava. Pod jeho rukama více než dvě stě let starý dům znovu ožil.
Pohled na dům ze dvora. Vpravo je vidět nová pavlač
Miroslav roubeným a hrázděným domům rozumí, jejich opravám a stavbě se věnuje profesionálně. Dokázal proto odkrýt různá tajemství svého domu a podle toho při opravách postupovat. Trám končící kus nad zemí, zdánlivě nelogické otvory v konstrukci i další věci mu řekly, co a proč tu původně bylo.
Bývala tu rychta
Nad opravenými vstupními dveřmi jsou v kamenné zárubni vytesány iniciály stavitele domu a rok, kdy byl postaven
Dům nechal v roce 1772 postavit na místě vyhořelého stavení tehdejší rychtář. Byl to typický podstávkový dům s roubenou světnicí a hrázděným patrem. Později jej majitelé rozšířili o kousek do dvora, aby mohli místo původního úzkého strmého schodiště vybudovat pohodlnější.
V polovině 19. století bylo přízemí přezděno cihlami do klasicistní podoby a roubení odstraněno, o čemž svědčí stopy po trámech. Ve 20. letech 20. století byly přezděny štíty. Když si pan Miroslav dům v roce 2000 koupil, sloužil už třicet let jako chalupa.
Jak využít staré materiály
Stavení mělo jedno plus – nebylo vlhké. Ale jinak tu byla práce spousta. „Dům jsem koupil v dezolátním stavu, zdevastované bylo nejen hrázdění, ale i výplně,“ vzpomíná majitel. Některé trámy musel vyměnit a udělat kompletně nové výplně. Ty původní byly z cihel, které dobře nedržely a neizolovaly. Nové výplně jsou sendvičové. Trámy hrázdění Miroslav napustil černým Luxolem. Přízemí se dočkalo ručně nanášené omítky. Střecha v přední části je jen přeložená, směrem do dvora je nová, ovšem ze starých tašek.
V Miroslavově ložnici se dochovala původní podlaha z roku 1772
Všechny dřevěné prvky – podlahy, stropy, hrázdění, dveře, zárubně, zábradlí – jsou dnes dokonale zrestaurované. I ty opravené, vyměněné nebo nově vytvořené mají staletou patinu. Miroslav totiž používal pouze staré dřevo ze zbouraných staveb – v některých případech dokonce starší než dům. Dřevo napuštěné včelím voskem voní celým domem.
Okna i dveře ctí tradici
Nová okna udělal truhlář jako repliky původních, nové jsou i dřevěné šambrány kolem nich. Směrem do dvora se dívá několik nových oken. Velké je vsazeno v přízemí do zdi bývalého chléva, ze kterého náš hostitel vybudoval pánskou místnost. V patře dostaly nová okénka malý pokojík, koupelna a chodba.
Chalupářem postavená pavlač si nezadá s těmi historickými
Dveře v interiérech jsou původní nebo upravené ze starých, vstupní Miroslav z venkovní části nově obložil akátovým dřevem, vnitřní část zůstala zachována. Dveře, kterými se vychází z pánské místnosti do dvora, dříve sloužily na jedné rychtě. Do nově osazených zárubní ze starých trámů vyřezal Miroslav dataci – podobnou, jaká je nad vstupními dveřmi, ovšem se svými iniciálami a současným letopočtem. Hezké pokračování tradice.
Proměna komor
Majitel nás provází domem a vysvětluje, co je původní, co opravené, co úplně nové. „Šel jsem dvěma cestami. Jednak jsem přiznal autentické prvky, jednak jsem chtěl posunout architekturu domu někam dál, vnést sem něco nového.“ Tím je třeba pavlač v prvním patře, která vypadá, jako by tu byla odjakživa.
Z místnosti za kanceláří vytvořil Miroslav kuchyňku. Strop obložil dřevěnými kazetami, které dostaly stejně jako podlaha odvážně tyrkysový nátěr
Dispozice domu zůstala zachována, jen některé prostory dostaly nové určení – v přízemí je z komory koupelna, chlév se proměnil v již zmíněnou pánskou místnost, ze suchého záchodu je sklad. V patře se změnila místnost za kanceláří faktora v kuchyňku. Dlouhou úzkou komoru, původně přístupnou ze schodiště, Miroslav rozdělil.
Z jedné části vznikl malý pokojík s novým vstupem z kuchyňky, z druhé je půvabná koupelna. Pro ni bylo nutné vybudovat přístup z chodby pomocí lávky nad schodištěm. V této části chodby vznikl nově i záklopový strop. Ovšem nezasvěcený by nepoznal, co je původní a co nové. Pan Miroslav to prostě se dřevem umí.
Velkorysé přízemí
Celou spodní levou část domu zabírá rozlehlá obytná světnice. Slouží jako kuchyně, jídelna, odpočívá se tu na chlebové peci, teplo zajišťují kachlová kamna. Mohutný trámový strop pamatuje ještě rychtáře. Aby se zaskvěl ve své kráse, musel z něj Miroslav odstranit vrstvy starých nátěrů „Zato podlahu jsem dělal nově, ovšem ze sto let starých prken,“ připomíná.
V rohu světnice je příjemné poležení na chlebové peci (topeniště je přístupné z chodby). Nová kachlová kamna stojí kousek dál
Mimochodem – světnice je kromě chodby v patře jediná, která má bílé stěny. Omítky v ostatních místnostech dostaly nátěr v příjemném žlutém, oranžovém, modrém, zeleném a fialovém tónu. Pro starý hrázděný dům netypické, ale má to úžasnou atmosféru.
Na druhé straně chodby je dnes místo komory a chléva koupelna a pánská místnost. Tu zdobí krb s pískovcovou římsou (zbytek staré zárubně) a původní kamenná podlaha a žlaby.
Vzhůru do patra
V patře se nachází kromě chodby sedm místností. Levá část nad světnicí zůstala v podstatě nezměněná. „Přední místnost sloužila dříve jako hostinský pokoj. Je celá omítaná včetně stropu, což se běžně ve vesnickém prostředí nevidí,“ upozorňuje Miroslav. V ložničce za ní se zachovala nejstarší podlaha v domě, je původní z roku 1772. Tady má majitel své soukromé zázemí. Třetí místnost na této straně, která má samostatný vstup ze síně, sloužila jako komora.
Překládaný záklopový strop v hostinském pokoji (dříve kanceláři) byl před rekonstrukcí schovaný pod omítkou
Na pravé straně domu bývala kancelář faktora, dnes tu je pokoj pro hosty. „Tady jsem dělal novou podlahu a zrestauroval překládaný záklopový strop, který byl schovaný pod omítkou,“ vypočítává majitel. „Vedlejší místnost dříve sloužila jako sklad či ložnice, já jsem z ní udělal kuchyňku.“
Strop, původně jen rákosový, Miroslav obložil dřevěnými kazetami. Dostaly i s podlahou zářivě tyrkysový nátěr. Dalšími dveřmi se vstupuje do malého pokojíčku.
Poslední místností v patře je nová koupelna, do níž se vchází z chodby po lávce nad schodištěm. Naproti je vstup na novou pavlač. Dříve bývaly v chodbě ještě jedny dveře. Vedly na latrínu, která byla nad tou v přízemí. Dnes už tady není a místo dveří je okénko.
I dvůr se změnil
Dříve patřily k domu rozlehlé pozemky, dnes majitel domu využívá jen travnatý dvůr. Je ze dvou stran obklopen hospodářskými budovami, které na místě původních nově postavil. Punc věkovitosti jim dávají ručně mačkané tašky z poloviny 19. století, pocházející z demolic.
TEXT: IVA TVRZOVÁ
FOTO: PAVEL VESELÝ
Nový život hrázděného domu
