Novinky v sádrokartonu

Chalupář se vztahem k tradičním materiálům sice může mít vůči sádrokartonu spoustu výhrad, rychlost, relativní snadnost a čistota, jakou sádrokarton při práci skýtá, však stojí za úvahu.

Systém sádrokartonových prvků je na první pohled složitý. Dobře se v něm zorientovat a dodržet základní pravidla předepsaného postupu je předpokladem k úspěšné práci s tímto materiálem. Získaná zkušenost pak potvrdí, že principy a způsoby správné aplikace se stále opakují. Výrobci nicméně obohacují nabídku jednotlivých konstrukčních prvků a my vám některé novinky představíme.

Pro podlahy do podkroví

Například Knauf uvedl na trh sádrokartonovou desku s označením F 146, která je určena pro suché podlahové konstrukce. Suchá podlaha je lehčí než betonový potěr. Využívá se všude tam, kde je snížena nosnost stropu, tedy například při rekonstrukci. Sádrokarton se klade jako nosná vrstva, na kterou je pak možné usazovat například palubky či jiné povrchové podlahové vrstvy. Buď se pracuje klasickým způsobem, tedy lepením dvou nebo tří vrstev podlahového sádrokartonu na izolaci. Nebo se použije hotový podlahový dílec z vrstveného sádrokartonu s izolací, například právě typ F 146.

Odborníci, kteří se sádrokartonem pracují, doporučují při konstrukci podlah použít sádrovláknité desky, například z řady Rigidur od firmy Rigips. Ty mají výrazně vyšší mechanickou odolnost než běžné typy sádrokartonových desek a pro suché plovoucí podlahy tvoří velmi vhodný deskový stavební materiál. Sádrovláknité desky se kladou na betonový potěr, ale i na dřevěnou trámovou stropní konstrukci. Výrobce považuje za hlavní výhody tohoto materiálu tvrdost, pevnost a schopnost vydržet vysoké bodové zatížení bez nutnosti dalších úprav povrchu. Od věci není ani rychlost stavby.
Po podlahách ze sádrovláknitých desek je možné okamžitě chodit a po čtyřiadvaceti hodinách, tedy po vytvrzení lepidla, je na desky možné klást podlahové krytiny či lepit dlažbu.

Stavba podkroví

Na sádrovláknité desky se bez problémů dají lepit obkládačky z keramiky nebo z umělé hmoty. Je však třeba zjistit, zda výrobce obkladaček předepisuje lepení na základní nátěr. Pro lepení a spárování je pak nutné vybírat výrobky, vhodné pro sádrové podklady. Ideální je pracovat se stavební chemií stejné značky, jako je sádrokarton.

Když se prohýbá strop

Při budování podkroví stojí za pozornost rovněž speciální zesílený profil UW Max značky Rigips. Ten slouží ke kvalitnímu hornímu napojení sádrokartonové příčky Rigips v případě, že průhyb nosné stropní konstrukce přesahuje obvyklých dvacet milimetrů. S profilem UW Max lze pracovat až do průhybu 50 milimetrů. Pokud pracuje stavebník s tímto prvkem svépomocí, lze najít podrobný konstrukční návod na webu společnosti, nebo si ho vyžádat u prodejce. Při práci se sádrokartonem je třeba předepsané postupy dodržet do detailů. Platí to zvláště pro vzdálenosti roztečí jednotlivých prvků konstrukce, dilatační spáry, hloubku a rozestupy zapuštěných šroubů. Takže při náročnějších konstrukcích se vyplatí objednat specializovanou firmu.

Pro bezpečnou elektroinstalaci

Vzhledem k tomu, že sádrokartonových prvků využívají lidé při rekonstrukci podkroví velmi často, směřuje další novinka od Rigips opět do půdních prostor. Výrobce nabízí krokvový nástavec, který umožní v podkrovních konstrukcích použít minerální izolaci až do tloušťky 400 mm. Kromě možnosti usazení izolace skýtá nástavec i bezpečnější uložení parozábrany. Ta se díky nástavci ukládá tak, že mezi sádrokartonovým opláštěním a izolací vzniká prostor pro vedení elektroinstalace.

www.knauf.cz, www.rigips.cz, www.e-sadrokartony.cz

TEXT: RICHARD GURYČA
FOTO: RICHARD DVOŘÁK, RIGIPS, KNAUF

Novinky v sádrokartonu