Novela vodního zákona

Zákon č. 350/2012 Sb. obsahuje vedle samotné změny stavebního zákona i novely souvisejících právních předpisů, v části třinácté pak novelu zákona č. 254/2011 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Změna zákonů je účinná od 1. 1. 2013.

Uvádíme přehled změn zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a k některým stručný komentář vysvětlující někdy strohé znění paragrafů.

• 1. § 5 odst. 3: Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním, čištěním, popřípadě jiným zneškodňováním odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem a zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážkové vody“) v souladu se stavebním zákonem. Bez splnění těchto podmínek nesmí být povolena stavba, změna stavby před jejím dokončením, užívání stavby ani vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o změně v užívání stavby.
• 2. § 15 odst. 9: Vodní díla jsou nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem; to neplatí v případě staveb vodovodních řadů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů, které nevyžadují povolení k nakládání s vodami.
  Oprávnění autorizovaného inspektora upravuje § 149 odst. 1 stavebního zákona. Je oprávněn na základě smlouvy se stavebníkem a na jeho náklad osvědčit způsobem stanoveným v § 117 SZ, že navrhovaná stavba může být provedena. Dále je autorizovaný inspektor oprávněn zpracovat odborný posudek pro vydání kolaudačního souhlasu nebo pro jiné účely podle stavebního zákona. Platné znění vodního zákona vylučuje povolování vodních děl ve zkráceném stavebním řízení podle § 117 stavebního zákona, čímž však zároveň připouští, že autorizovaný inspektor může na všechna vodní díla zpracovat certifikát pro vydání kolaudačního souhlasu nebo pro jiné účely podle stavebního zákona. Úprava vylučuje vodní díla z posuzování autorizovaným inspektorem, ovšem stanoví výjimky.
• 3. V § 15a odst. 3: Udržovací práce, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník povinen ohlásit vodoprávnímu úřadu. Ohlášení podléhá i obnova vodních děl zničených živelní pohromou nebo havárií a vodohospodářské úpravy; zemní práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně nemění přirozená koryta vodních toků, nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. V případech podle věty první a druhé činí lhůta pro sdělení vodoprávního úřadu, že nemá námitek, 15 dnů; v této lhůtě může stavební úřad ohlášenou obnovu nebo udržovací práce nebo vodohospodářské úpravy zakázat.
  Tím je zakotveno upřesnění přístupu ve vztahu k terénním úpravám v přirozených korytech vodních toků (§ 44 odst. 2 vodního zákona) a na pozemcích sousedících s nimi, v případě, že se nemění podstatně přirozená koryta vodních toků. Bylo totiž někdy možné dovozovat, že tyto úpravy by vyžadovaly stavební povolení.
• 4. V § 30 odst. 7: Do ochranného pásma I. stupně je zakázán vstup a vjezd; to neplatí pro osoby, které mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, a u vodárenských nádrží pro osoby, které tato vodní díla vlastní. Vodoprávní úřad může stanovit rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy i další výjimky ze zákazu vstupu a vjezdu.
  Úprava řeší případy, kdy je třeba udělit výjimku ze zákazu vstupu do ochranného pásma I. stupně neurčitému okruhu osob (např. cyklostezky).
• 5. V § 38 odst. 5: Na toho, kdo zneškodňuje odpadní vody prostřednictvím vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel ohlášeného podle § 15a, jehož podstatnou součástí je výrobek označovaný CE, se nevztahuje povinnost podle odstavce 4. Výčet a klasifikaci výrobků označovaných CE včetně hodnot přípustného znečištění odpadních vod z nich vypouštěných stanoví vláda nařízením.
• 6. V § 38 odstavec 7: Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jednotlivých staveb pro bydlení, jednotlivých staveb pro rodinnou rekreaci nebo z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby, vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech přes půdní vrstvy do vod podzemních, lze povolit jen výjimečně na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu.
• 7. V § 104 odst. 9: Ve správních řízeních vedených podle zákona o ochraně přírody a krajiny, horního zákona a zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě a dále při postupu podle stavebního zákona při umisťování, povolování, užívání a odstraňování staveb lze vydat rozhodnutí nebo učinit jiný úkon jen na základě závazného stanoviska vodoprávního úřadu, pokud mohou být dotčeny zájmy podle tohoto zákona. Závazné stanovisko podle tohoto ustanovení se vydává jen tehdy, pokud se neuděluje souhlas podle § 17. Vodoprávní úřad je vázán svým předchozím závazným stanoviskem. Navazující závazná stanoviska mohou vodoprávní úřady v téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní závazné stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon správního orgánu při úkonech podle věty první, jinak se k nim nepřihlíží.
  Změna zpřesňuje proces vydávání závaznýchstanovisek podle § 104 odst. 9 a § 17 vodního zákona. Nově upravené ustanovení lépe vymezuje případy, kdy je vydáváno závazné stanovisko ve formě souhlasu podle § 17 a kdy je stanovisko vydáváno podle § 104 odst. 9 vodního zákona.
• 8. V § 107 odst. 1 písm. t): povolovat výjimky při použití závadných látek (§ 39 odst. 7) a povolovat nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných živočichů, pokud vodoprávní úřad stanovuje v povolení podmínky pro použití závadných látek.
  Krajský úřad, jako vodoprávní úřad, bude vydávat povolení k chovu ryb a vodní drůbeže jen v případech, kdy v něm bude stanovovat podmínky pro použití závadných látek. Nebude vydávat veškerá povolení k chovu, tuto pravomoc budou mít obce s rozšířenou působností.
• 9. V § 115 odst. 6 a 7: (6) Občanské sdružení, jehož cílem je podle jeho stanov ochrana životního prostředí, je oprávněno být informováno o zahajovaných správních řízeních vedených podle tohoto zákona, pokud o tyto informace vodoprávní úřad požádá, s výjimkou stavebních řízení vedených podle § 15; žádost musí být co do předmětu a místa řízení specifikována. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně.
  (7) Občanské sdružení má postavení účastníka řízení vedeného podle tohoto zákona, s výjimkou stavebních řízení vedených podle § 15, jestliže písemně požádá o postavení účastníka řízení do 8 dnů ode dne sdělení informace podle odstavce 6. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

TEXT: MGR. BARBORA PEKOVÁ
KRESBA: JIŘÍ NOVÁK

Novela vodního zákona