Novela stavebního zákona
Chystaná novela stavebního zákona urychlí přípravu staveb, ulehčí život větším i drobným stavebníkům.
Vláda v září schválila návrh novely stavebního zákona předložený ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou. Novela pomůže jak drobným stavebníkům, tak velkým investorům. Uleví se i přetíženým stavebním úřadům. Kdo si chce dnes postavit rodinný dům, chatu, bazén nebo obyčejný plot, musí projít úmorným a zdlouhavým vyřizováním. Stavební řízení bude pro lidi snazší, rychlejší a méně stresující.
Novela stavebního zákona slibuje především kratší čekání na úřadech pro drobné stavebníky – ohláška i stavební povolení sice vyžadují téměř stejné množství dokumentů, u ohlášky ale úřady rozhodují rychleji. Zatímco na povolení se často čeká i několik měsíců, jednodušší ohlášení musí být hotové do 30 dnů. Navíc se za něj platí nižší poplatky a nikdo ho nemůže napadnout odvoláním. Bude existovat i možnost vynechat u stavby na ohlášku stavební úřad a najmout si autorizovaného inspektora. Za jeho služby se sice platí, stavba se tím ale urychlí.
Zcela odpadnout by měla povinnost hlásit úřadům stavbu plotu do výšky 2 m. Nyní majitelé potřebují buď územní rozhodnutí, nebo souhlas sousedů, aby stavební úřad mohl vydat pouze územní souhlas. Nově je navrhováno, že pokud plot nebude vyšší než dva metry, nebude zapotřebí jeho projednání se stavebním úřadem.
Stavební zákon patří k zákonům, které jsou velmi rozsáhlé a složité a mají dopad na nejširší vrstvy obyvatel. Každý stavebník, ať už občan, který chce na svém pozemku stavět domek, nebo stát budující dálnice se s ním dostává do kontaktu. O jak složitou a komplexní normu se jedná, dokazuje skutečnost, že v návaznosti na novelu stavebního zákona se změny dotknou desítek souvisejících zákonů. Není divu, že platnost nového stavebního zákona je stanovena až na rok 2018. Na co se tedy můžeme těšit?
Zjednodušení pro drobné stavebníky
Novela stavebního zákona umožní svépomocnou výstavbu u všech typů rodinných domků, tedy bez určení zastavěné plochy. Dnes je možné stavět svépomocí pouze do 150 m2, podle novely stavebního zákona bez tohoto omezení.
Bazén nebo skleník si na pozemku rodinného domu nebo na pozemku pro rodinnou rekreaci bude moci postavit každý pouze na základě jejich umístění a bez následného povolování (tedy bez ohlášení nebo stavebního povolení). Doposud ještě platí omezení, kdy taková stavba může mít maximálně 40 m2 rozlohy a 5 metrů výšky. To však chce novela zrušit.
Stavebník nebude muset dokládat souhlasy ostatních vlastníků bytových jednotek, bude-li se žádost týkat nemovité věci rozdělené na jednotky, předloží stavebník pouze souhlas správce nebo společenství vlastníků. O umístění i povolení stavby bude tedy rozhodnuto i bez toho, zda mezi stavebníkem a vlastníkem pozemku jsou vyřešeny soukromoprávní vztahy.
Dokumenty územního plánování budou povinně zveřejňovány na internetu a budou tedy podléhat kontrole veřejnosti.
Územní plánování
V územním plánování dojde ke zkrácení procesu pořizování změn a aktualizací územně plánovacích dokumentací v případech, kdy nebudou vyžadovány varianty řešení. Zkrácení procesu u aktualizací a změn vyžadujících posouzení vlivů na životní prostředí bude zhruba o 8 měsíců.
Cyklus úplných aktualizací územně analytických podkladů bude prodloužen ze dvou na čtyři roky. Bude umožněno využití údajů o území a územně analytických podkladů pro veškeré činnosti veřejné správy (dosud omezení na územní plánování).
Budou zkráceny lhůty v soudním řádu správním umožňující přezkum opatření obecné povahy – dosavadní tři roky způsobovaly velkou nestabilitu a nejistotu v území.
Ve vazbě na koordinované řízení, které nebude vydáváno orgány územního plánování, budou soulad s územně plánovací dokumentací a koordinace využívání území, které jsou úkolem územního plánování, zajišťovány formou závazných stanovisek úřadu územního plánování nebo krajského úřadu.
Podmínkou účinnosti aktualizace a změny územně plánovací dokumentace bude zveřejnění právního stavu této dokumentace po aktualizaci nebo změně. Je nutné řešit stav, kdy po několika změnách se stala územně plánovací dokumentace nepřehledná a bylo velice sporné, podle jakého právního stavu se vlastně rozhoduje.
Územní studii bude moci nechat zpracovat (a uhradit) i žadatel/investor, pokud dodrží schválené zadání. Zadání i schválení možnosti využití této studie pro rozhodování bude ponecháno úřadu, aby řešení nebylo navrženo na úkor veřejných zájmů.
Stavební řád
Na tomto úseku dojde k zavedení koordinovaného řízení, které bude představovat spojení územního a stavebního řízení, výsledkem bude vydání jednoho koordinovaného povolení, a to jak u jednotlivé stavby, tak i u souboru staveb (i u staveb speciálních a jiných). Příslušným k vedení koordinovaného řízení u obecných staveb bude obecný stavební úřad.
Pro vybrané speciální stavby – stavby pozemních komunikací bude příslušný k vedení koordinovaného řízení silniční správní úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad nebo ministerstvo dopravy) a v případě stavby dráhy drážní úřad. Pro vybrané energetické stavby bude příslušný pro vedení koordinovaného řízení ministerstvo průmyslu a obchodu.
Novela stavebního zákona zachovává současnou právní úpravu samostatného územního řízení a samostatného stavebního řízení. Investor si bude moci zvolit, zda půjde těmito samostatnými postupy či zda si požádá o vydání koordinovaného povolení.
Koordinované řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, kdy do koordinovaného řízení bude integrován dnes samostatný postup posuzování vlivů na životní prostředí (proces EIA) podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Závazné stanovisko příslušného posuzujícího úřadu (krajského úřadu, nebo ministerstva životního prostředí) nebude vydáváno v samostatném postupu před řízením u stavebního úřadu, ale až v rámci řízení. Tento postup by měl přispět ke zrychlení a zefektivnění přípravy a realizace staveb. Na stejných principech bude založeno i územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí.
Text: Tomáš Krásenský
Kresba: Jiří Novák
Novela stavebního zákona
