U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Nové vesnické památkové zóny
Kategorie: Návštěva | Autor:
Vyhláška č. 413 ze dne 24. června 2004 „O prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných obcích a jejich částech za památkové zóny a určení podmínek pro jejich ochranu“ vstoupila v platnost již počátkem loňského roku. Připomeňme si, co vše se za tímto strohým konstatováním skrývá.
Vyhlášením nových vesnických památkových zón se završilo několikaleté úsilí o památkovou ochranu architektonicky nejcennějších českých, moravských a slezských vesnic. Připomeňme, že prostor pro ochranu vesnic se s jedinou výjimkou – šlo o vinné sklepy “plže“ u Petrova na Hodonínsku — otevřel až po roce 1989.
Vyhlášení prvních zón
Jako první vyhlásil několik památkových zón již v roce 1990 tehdejší Jihočeský kraj. Další hodnotné vesnice ale musely na svou ochranu čekat až do roku 1995. Tehdy byly vyhlášeny vesnické památkové rezervace a zóny v ostatních krajích, čímž se jejich celkový počet ustálil na číslu 225. Již brzy však bylo jasné, že skutečně hodnotných sídel je u nás mnohem více. A naopak, že zdaleka ne všechny vyhlášené rezervace a zóny jsou opravdu zajímavé. Navíc chráněné vesnice byly rozmístěny velmi nerovnoměrně -např. na jihočeských Blatech, v okolí Plzně či na Kokořínsku jich byl dostatek, v jiných krajích, např ve východních Čechách, naopak zcela chyběly.
Proto začali odborníci záhy připravovat na základě průzkumů nové seznamy všech skutečně cenných vesnic, které by zasluhovaly plošnou ochranu. Současně se začaly pro ty opravdu nejvýznamnější vesnice připravovat návrhy na prohlášení. Ne vždy se ale pro záměr ochrany podařilo přesvědčit i místní obecní samosprávu či občany, jiné návrhy zase vyřadilo samo ministerstvo kultury.
Nakonec se k datu 1. 1. 2005 podařilo prohlásit alespoň 47 nových zón (viz seznam). Na jednu stranu sice můžeme být spokojeni alespoň s tímto úspěchem, na straně druhé ale výběr není zcela ideální. Především v něm stále chybí řada skutečně unikátních vesnic (namátkou uveďme Borkovice či Sedlíkovice na soběslavských Blatech, Bořice a Lučkovice na Písecku, Byšičky u Lysé nad Labem, Dolní Chřibskou na Děčínsku, Pavlovice, Osinalice a Loubí na Českolipsku, pošumavské vsi Koryto, Čábuze, Svojše a Rohanov, nebo Vísku u Frýdlantu).
Jde o důvod k oslavám?
A nyní si položme otázku nejdůležitější: Co znamená prohlášení vesnice památkovou zónou pro obec či pro chalupáře? Je to důvod k oslavám, nebo spíše k nadávání? V každém případě prohlášení vesnice památkovou zónou ovlivní každého. Památková rezervace nebo zóna ale není žádný „skanzen“, jak se mnozí chybně domnívají. Skanzen je vždy jen muzeum – prezentuje objekty neživé, zařízené ve stylu života našich předků. Rezervace a zóny mají být naopak vesnicemi živými a pokud tomu tak není, je to chyba. Jejich smyslem je zachovat a zlepšit celkový vzhled a tradiční ráz vesnice, nikoli v ní zakonzervovat život někde na úrovni 19. století.
O tom, jak je zákonem upravena stavební činnost v památkových rezervacích a zónách, stejně jako o možnostech získání dotací, jsme psali v únorovém čísle letošního ročníku. Proto jen ve stručnosti připomeňme, že veškerá stavební aktivita se musí podle zákona realizovat až na základě tzv. závazného stanoviska příslušného městského úřadu s rozšířenou působností. Podkladem pro ně je odborné vyjádření regionálního pracoviště Národního památkového ústavu.
To může jistě právem mnohému připadat jako omezení – zejména pokud má v úmyslu pustit se do rozsáhlejší přestavby, která by razantně zasáhla do podoby domu či chalupy. Vlastník památky v chráněném území však může naproti tomu jako kompenzaci žádat o různé dotace – především z „Programu péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny“.
Nejde jen o peníze
Celý problém ale samozřejmě nelze převést jen na peníze. Existence památkové rezervace či zóny v obci může být chápána i jako prestižní záležitost, která je nejvyšším oceněním architektonických kvalit a celkové krásy vesnice, a tím i zárukou kvalitního životního prostředí (je například zaručeno, že naproti naší chalupě nikdo nepostaví nevzhledný domek).
Je tedy vyhlášení vesnické památkové zóny výhoda či nevýhoda? Zkušenosti jsou různé. Některé vesnice již pochopily, jaké výhody se jim nabízejí a doslova vzkvétají. Na střechy se po desetiletích vracejí tradiční krytiny, zanedbané fasády nebo i celé stavby jsou krásně obnoveny… Výrazně pozitivních výsledků bylo za 11 let od vyhlášení rezervací a zón dosaženo například ve vsích Doubrava na Chebsku, Dobrovíz u Prahy nebo Mužský a Víska na Mladoboleslavsku.
Na druhou stranu jsou i takové vesnice, které se za tu dobu prakticky nezměnily. A pokud ano, tak k horšímu – hlavně v důsledku používání nových nevhodných stavebních materiálů. Jmenovat je snad raději ani nebudeme. Proto nezbývá než doufat, že většina z nově vyhlášených 47 památkových zón v budoucnosti jen zkrásní. Jejich obyvatelům i chalupářům pak přejeme úspěch a pevné nervy!
ing. arch. Jan Pešta
***
SEZNAM NOVÝCH PAMÁTKOVÝCH ZÓN:
Debrník (okres Tábor), Dlouhý Důl (okres Děčín), Dolní Vernéřovice (okres Trutnov), Hrutkov (okres Jindřichův Hradec), Chanovice (okres Klatovy), Chotěborky (okres Trutnov), Karlova Studánka (Bruntál), Kleštěnice (okres Beroun), Kojetín (okres Příbram), Kruh (okres Česká Lípa), Kryštofovo Údolí (okres Liberec), Kychová (okres Vsetín), Lhota pod Radčem (okres Rokycany), Libeň (okres Hradec Králové), Lochousice (okres Plzeň – sever), Losiny (okres Kutná Hora), Malíkov nad Nežárkou (okres Jindřichův Hradec), Merboltice (okres Děčín), Modrý Důl (okres Trutnov), Petrovice (okres Bruntál), Piskořov (okres Bruntál), Porešín (okres Příbram), Praskolesy (okres Jihlava), Radvanice (okres Trutnov), Rejvíz (okres Jeseník), Rojšín (okres Český Krumlov), Rostěnice (okres Vyškov), Rousínov (okres Rakovník), Salajna (okres Cheb), Skalka (okres Náchod), Skryje (okres Rakovník), Soběchleby (okres Louny), Střešovičky (Praha), Šímovy Chalupy (okres Trutnov), Štidla (okres Jičín), Telecí (okres Svitavy), Údolí (okres Jeseník), Újezdec (okres Semily), Velké Tippeltovy Boudy (okres Trutnov), Vojetín (okres Česká Lípa), Vrbno (okres Mělník), Vysočany (okres Hradec Králové), Vysoká (okres Ústí nad Orlicí), Zděchov (okres Vsetín), Zhoř (okres Pelhřimov), Zlatá Koruna (okres Český Krumlov), Železný Brod (část města okolo památkové rezervace).
Popisy k obrázkům
Modrý Důl na svazích Studniční hory je naší nejvýše položenou osadou a současně cenným souborem lidové architektury Krkonoš
Radvanice na Trutnovsku jsou dnes typicky rekreační vesnicí, v minulosti ale prosluly také jako hornická obec
Újezdec severně od Jičína vyniká jako hodnotný celek roubené lidové architektury
Salajna patří k nejcennějším a nejlépe dochovaným souborům hrázděné architektury Chebska
Hrutkov je příkladem jihočeské vesnice se strohou zástavbou, typickou pro okolí Jindřichova Hradce
Autor fotografií: FOTO AUTOR
