Nové Sady
Vesničku tvoří jediná ulice s hospodářskými usedlostmi po obou stranách. Na jedné straně se rozšiřuje do prostoru s rybníčkem, na opačném konci je vstup na hřbitov.
Obec leží 2 km od státní hranice s Rakouskem, 11 km od Slavonic a na dohled od Písečné v kopcovité krajině nedaleko Moravské Dyje.
V česko-rakouském pohraničí žilo do roku 1948 převážně německé obyvatelstvo. V Písečné, kam Nové Sady spadají, bylo kromě Němců silné etnikum německých Židů, ale bydleli tu i Češi. Křesťanské obyvatelstvo se živilo zemědělstvím, židovské obchodem. Všechna tři etnika vedle sebe existovala bez problémů, i když tu nutně musely být rozdíly.
Od třicátých letech 20. století se víceméně poklidný život změnil. Nejprve přišel nástup henleinovského fašismu, doprovodilo jej vyhnání Čechů, pak nastala druhá světová válka s holocaustem, po ní byly přijaty Benešovy dekrety, kdy bylo odsud vyhnáno veškeré německé obyvatelstvo a pohraničí se téměř vysídlilo. Dosídlování Čechy a nástup komunismu nic dobrého nepřineslo. Osud oblasti byl zpečetěn vytvořením pohraničního pásma, železné opony a neustálým sledováním a kontrolami všech příchozích bdělými strážci hranic. Paradoxně však taková izolace měla i své klady. Dnes tady nacházíme průmyslem nedotčenou přírodu, neporušenou krajinu a také hodně zachovalou architekturu. Nejinak je tomu v Nových Sadech.
Nejhodnotnější usedlosti ve vsi: čp. 3 a čp. 4 ze 2. poloviny 19. století stojí na severní straně ulice a jsou kulturními památkami
Ves s mnoha názvy
Malá vesnice, která v minulosti často měnila název (Novosady, Nová Ves, Němštěch, Nebštych, Neustift), se rozkládá na návrší nad levým břehem Moravské Dyje. Výraznou dominantou je kostel svatého Oldřicha viditelný i z nedaleké Písečné. Byl založen v době, kdy vznikla vesnice, tedy ve 14. století. Později byl kostel přestavován do renesanční a barokní podoby. Zajímavou stavbou v areálu hřbitova je i zvonice z roku 1600 s empírovou hrobkou Collaltů.
První zmínka o obci je v zemských deskách z roku 1349. Dlouhé roky byla majetkem rodiny Krokvicarů. Před třicetiletou válkou bylo ve vsi 19 usedlostí. Za této války se zdejším obyvatelům nevedlo dobře. Roku 1645 si vypůjčili na uspokojení Švédů 45 zlatých a peníze dlužili ještě o třicet let později. V roce 1827 mnoho domů při velkém požáru lehla popelem. Od roku 1960 jsou Nové Sady místní částí obce Písečné a mají 29 domů. Dnes je tu tři čtvrtě roku klid, protože domy slouží většinou k rekreaci.
Na čp. 5 s okénky v polopatře je patrný vliv jižní Moravy, která začíná nedaleko
Čechy se mísí s Moravou
Nové Sady mají tvar polouzavřené ulicovky. Na jedné straně stojí hřbitov, na druhé ulice mírně stoupá a rozevírá se do prostoru s rybníčkem, aby krátce pokračovala novou výstavbou k silnici vedoucí do Písečné. V historické části vsi jako by se mísily všechny okolní vlivy. Vedle sebe stojí domy patrové i přízemní, s orientací okapní i štítovou, zahlédneme štíty křídlové jako v jižních Čechách i domy s okénky v polopatře s jakými se setkáváme na jižní Moravě. Nejhodnotnější jsou zemědělské usedlosti čp. 3 s trojúhelníkovým štítem a řadou čtyř oken v přízemí a čp. 4 s obloukovými nástavci nad štítem i nad vraty.
Když se řekne
Fara
Obydlí a zároveň úřadovna faráře. Domlouvaly se zde křtiny, ohlášky i pohřby. Patřila k nejdůležitějším budovám v obci spolu s kostelem a rychtou. Zpravidla jde o reprezentativní sídlo, které je velmi dobře přizpůsobeno pohodlnému bydlení i v dnešní době.
Zajímavosti z natáčení
Film Po strništi bos je příběhem dětství Zdeňka Svěráka. Některé záběry pocházejí z obce Nové Sady, i když většina filmu byla natáčena v blízkých Slavonicích. V Nových Sadech se pořizovaly jen exteriéry. Například dům čp. 28 s keříky révy byl upraven, ve filmu je před ním dřevěný plot a posloužil jako domek strýce Vlka, kterého hraje Oldřich Kaiser. Také dům Součkových stál v obci, i když ho tvořily kulisy a proti němu neexistující kašna. Projely tudy i tanky, ve kterých jsou vojáci Rudé armády.
Text: Martina Lžičařová
Foto: Martina Lžičařová a Petr Živný
Nové Sady
