Nové podlahové materiály
Při obnově podlahy v rekonstruovaném interiéru chalupy nebo chaty můžete nahradit zavedené tradiční postupy použitím nových materiálů. Usnadní vám práci a zlepší parametry nových podlah.
Alternativní podklady pro podlahové krytiny (ať už palubky, prkna, plovoucí podlahy ze dřeva nebo laminátu, parkety či linolea) bývají často zahrnuty do materiálů pro tzv. suchou stavbu. Při rekonstrukcích podlah lze pracovat s původním betonovým podkladem, pokud má kvalitní hydroizolaci. Jinak je nutné udělat podlahu opravdu „z gruntu“ a pak se „mokrému“ betonování nevyhnete. Ale původní podlahu v podobě silné vrstvy betonu na hydroizolační vaně, následně zateplené například polystyrenem, lze částečně nahradit zajímavými materiály, které se už osvědčily například při budování nových dřevostaveb. Patří mezi ně například cementovláknité či cementotřískové podlahové desky, ale i další podlahoviny, k jejichž kladení není nutná příprava betonu ani jiný „mokrý“ proces, který by prodlužoval dobu stavby.
Kromě rychlosti pokládky, nízkého zatížení staveb a snadné manipulace s konstrukčními prvky mají tyto podlahové materiály výhodu i v možnosti víceméně okamžitého kladení podlahové krytiny (zpravidla následující den po pokládce cementovláknitých nebo cementotřískových desek). K nevýhodám patří především citlivost na vlhké prostředí a nutnost kvalitního odizolování jakékoli případné vlhkosti.
Podlahové desky
Mezi „suché“ stavební technologie se řadí například podlahové desky Fermacell. Mají malou váhu, při jejich použití tak předejdete problémům se statikou například při obnově podlah na starých trámových konstrukcích stropů.
A jak je to s podkladem? Pokud se desky Fermacell (či jiné značky cementovláknitých a cementotřískových podlahových desek) kladou na trámový strop, je třeba nejdříve zkontrolovat jeho kvalitu a opravit případná problematická místa. Podklad pod podlahou se nesmí prohýbat ani pružit, případné větší nerovnosti lze vyrovnat různými typy podsypů (v případě Fermacellu doporučuje výrobce použití podsypových materiálů stejné značky). Vyrovnávací podsyp můžete použít v podstatě na jakýkoli suchý podklad, a pokud by hrozilo jeho propadání (například dřevěnými stropy), zabráníte tomu užitím podkladové tkaniny.
U podkladů z betonu (nebo jakýchkoli jiných masivních podkladů) se suché podlahové desky chrání před stoupající zbytkovou vlhkostí PE-fólií (0,2 mm). Ta se pokládá celoplošně s tím, že pásy by měly mít překrytí minimálně 20 centimetrů. Na okraji se PE fólie vytáhne nahoru nad úroveň podlahy. Jestliže podklad vlhký není, nebo se opravuje podlaha na betonovém stropu v patře, použití fólie není nutné. Malé nerovnosti do 10 mm můžeme vyrovnat samonivelační stěrkou.
Konstrukční systémy podlahových desek s možností spojení na pero a drážku či s tupou hranou nabízí například i Cetris nebo Rigips (pod značkou Rigidur).
Litý potěr
Jinou zajímavou variantou tradiční podlahové konstrukce, doporučovanou především pro dřevostavby, je litý potěr. Využít jej můžete při obnově podlahy na chatě, nebo při budování různých doplňkových staveb. Pro příklad může sloužit CEMFLOW na bázi cementového pojiva od Českomoravského betonu. S tímto materiálem lze během pár hodin dosáhnout perfektně rovných podlahových ploch s vynikající pevností bez obav z toho, že zvýšená vlhkost napáchá v objektu zbytečné škody.
Při použití obyčejných podlah z cementové mazaniny totiž může hrozit výškový rozdíl v rozích jedné místnosti i několik centimetrů, což komplikuje instalaci nášlapných podlahových vrstev a poté i nábytku. Litá podlaha je naproti tomu perfektně rovná a zároveň velmi pevná i bez nutnosti použití ocelové výztuže.
Při použití potěru do podlahové konstrukce nutně proniká určité množství technologické vody, která musí co nejdříve vyschnout, nejpozději však před pokládkou finálních nášlapných vrstev podlahy. S ohledem na kratší dobu potřebnou na vyschnutí podlahové vrstvy oproti jiným materiálům je cementový potěr CEMFLOW pro dřevostavby ideální volbou.
CEMFLOW vyniká vysokou pevností v tahu a ohybu, rychlým nárůstem pevností po zatvrdnutí, a tím pádem také možností brzkého zatížení konstrukce. Tekutý potěr se snadno ukládá, vysoká hutnost a dokonalé zalití minimalizují odpor při prostupu tepla a urychlují prohřátí vytápěného prostoru.
Kromě dřevostaveb se CEMFLOW uplatní při rekonstrukcích i v klasických zděných novostavbách, ale také v prostorách s vyšší vlhkostí včetně starších domů a chalup.
A jak se s materiálem pracuje? Čerstvá tekutá směs se přečerpá na určené místo, kde ji odborná firma zpracuje do požadované roviny. Za jeden den je možné nalít plochu až 1000 m2. Hotová podlaha je po 24 až 48 hodinách pochozí, už po 4 až 5 dnech ji lze zatížit lehkým stavebním provozem. Takto lze dělat i podlahy v garážích, dílnách a dalších doplňkových stavbách.
www.fermacell.cz, www.cetris.cz, www.rigips.cz, www.cemflow.cz
TEXT: RICHARD GURYČA
FOTO: SHUTTERSTOCK, ARCHIV FIREM