Nové penze
Důchodová reforma má začít platit od začátku roku 2013. Kdo si polepší a kdo pohorší?
Jak spořit na důchod
Po zavedení důchodové reformy si o tisíce korun mohou v důchodu polepšit lidé s vyššími příjmy. Pro lidi s průměrnou výplatou se spořit v soukromých fondech téměř nevyplatí.
Důchodová reforma umožní lidem vyvést 3 % ze sociálního pojištění do soukromých penzijních fondů. Další 2 % však musejí do fondů posílat ze své kapsy. Zároveň se počítá s tím, že by děti penzistů mohly přispívat ze svých příjmů na důchod svých rodičů jedním procentem.
Výše důchodu
V důchodu si tak podle dosavadních výpočtů nepolepší nikdo, kdo má mzdu nižší, než je tuzemský průměr zhruba 24 tisíc korun. Výše důchodu ovšem záleží na dalších okolnostech, jako je například výše zhodnocení, které dokážou penzijní fondy klientům přinést. Společnost AWD počítala s reálným zhodnocením dvě procenta ročně, což je optimistický předpoklad vzhledem k tomu, že penzijní fondy si část výnosů „ukrojí“ ve formě poplatků za správu majetku.
Posíláním peněz na soukromý účet u penzijních fondů si tak polepší hlavně lidé s vyššími příjmy, pro něž se výrazně zlepší poměr mezi tím, kolik na důchod zaplatí a jak vysokou penzi pak budou dostávat.
Využití důchodové reformy však automaticky neznamená, že si lidé po odchodu do penze udrží životní standard. „Ten, kdo si chce skutečně udržet životní úroveň, musí zapojit i vlastní síly a ještě část ze svých příjmů – nad rámec ukládaných pěti procent – odkládat stranou,“ upozorňuje Lukáš Buřík z firmy AWD. Očekávání vysoké výnosnosti penzijních fondů se totiž nemusí potkat s realitou. Podle výpočtů společnosti Next Finance dosáhly fondy za poslední dekádu v tuzemsku reálného zhodnocení pouze 0,4 %.
Do důchodu v 67 letech
Reformě penzí, která má začít platit od roku 2013, předchází takzvaná malá reforma, která reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu a začala platit v druhé polovině loňského roku. Podle rozhodnutí soudu byl dosavadní systém „nespravedlivý“ k lidem s vyššími příjmy. Vyšší penze má dostávat ve srovnání se současným stavem zhruba pětina lidí, kteří pobírají nad 34 tisíc korun měsíčně.
U desetiny lidí s nejnižšími příjmy pak zůstaly penze na současné úrovni, u zbývajících zhruba sedmdesáti procent, jejichž měsíční příjem je v rozmezí od zhruba 10 900 do 34 000 korun, se sníží. Pokles by měl být v rozmezí jedné až zhruba 170 korun.
V rámci malé důchodové reformy se také zvedl věk odchodu do důchodu pro ženy narozené po roce 1955 a muže narozené po roce 1965. V roce 1941 půjdou do důchodu obě pohlaví ve stejném roce. Lonští čtyřicátníci by podle novely měli odcházet do penze v 66 letech, lidé narození v roce 1977 až v 67 letech, což je dosavadní horní hranice.
Na podzim schválená novela zákona ale počítá s tím, že mladší ročníky budou odcházet do důchodu ještě později, letošní jedenáctiletí například v 71 letech, děti narozené v tomto roce pak až v 73 letech, tedy v roce 2085. Důchodový věk se totiž bude podle novely oddalovat každému ročníku o dva měsíce, jako je tomu nyní u mužů.
Výhodnější „penzijko“
Sněmovna loni schválila i další část vládní důchodové reformy, která se týká penzijního připojištění. To se má stát třetím pilířem důchodového systému a bude výhodnější. Místo 150 korun měsíčně bude stát od roku 2013 přispívat až 230 korunami. Pokud si člověk bude měsíčně spořit 1000 a více korun, bude od státu měsíčně dostávat 230 korun. Účastníci penzijního připojištění by tak mohli získat od státu až 2760 korun ročně. Odpočet od daňového základu přitom zůstává a může dosáhnout až 12 000 korun za rok. Lidé, kteří si budou spořit minimálně 300 korun, by podle návrhu nově dostávali od státu měsíčně 90 korun.
Co se u důchodů změní
Jak se budou měnit důchody?
V současnosti se důchodové pojistné, které činí 28 % mzdy (část platí zaměstnanec, část zaměstnavatel), platí do státního penzijního systému. Nově se budou lidé moci rozhodnout, jestli budou chtít tři procenta přesměrovat do soukromých fondů, které by se měly postarat o lepší zhodnocení, než nabízí státní systém. Podmínkou je, že si budou muset přidat další dvě procenta hrubé mzdy ze svého, o což se měsíční výplata sníží. Kdo má plat 20 tisíc hrubého, tomu se sníží čistá mzda o čtyři stovky a do fondů si měsíčně bude spořit celkem 1000 Kč.
Klesne státní penze?
Ano. Za každý rok, který budou lidé posílat část svého pojistného do fondů, se do důchodu započítá o 15 % méně. V praxi tak budou od státu dostávat až o 15 % nižší penzi – to v případě, že do fondů si začnou spořit hned na začátku kariéry. V optimálním případě by mělo tento výpadek pokrýt vyšší zhodnocení části peněz, kterou lidé státu „odebrali“ a posílali do soukromých penzijních fondů.
Při odchodu do důchodu tedy dostanu naspořený „balík peněz“?
Nikoliv. Naspořenou částku budete dostávat postupně. Buď formou doživotní renty, tedy příplatku ke krácenému státnímu důchodu, nebo formou renty dvacetileté.
Co bude s uspořenými penězi v případě brzkého úmrtí?
Pokud už budete v důchodu, tak propadnou státu. Ledaže si zvolíte možnost, aby pozůstalí dostávali „vaše“ peníze ještě tři roky po vaší smrti. Pak ovšem musíte počítat s tím, že měsíční renta bude nižší. Pokud se důchodu nedožijete, pozůstalí dostanou tu část úspor, kterou jste přidával ze svého, a to včetně zhodnocení.
Jak zjistím, že se mi vstup do penzijních fondů opravdu vyplatí?
Základním kritériem je výše mzdy. Pokud berete méně než 25 tisíc hrubého, musely by fondy vaše peníze zhodnocovat extrémně dobře, aby se vám nové spoření vyplatilo. Také není vhodné do fondů vstupovat těsně (deset, patnáct let) před důchodem, neboť můžete lehce narazit na období, kdy se investicím nebude tolik dařit a fond vám vaše prostředky zhodnotí méně než stát. Vstupem do nového systému také vsázíte na to, že se dožijete vyššího věku a budete mít dost času na to, úspory vyčerpat a užít si je.
Dokdy se musím rozhodnout, zda do fondů vstoupím?
Vstoupit do nových fondů můžete nejpozději v roce, ve kterém dosáhnete 35 let. Změ-
na začne platit na začátku roku 2013 a těm, kteří budou mít v té době už pětatřicítku za sebou, poběží půlroční lhůta, v níž se budou moci fondům upsat. Pětatřicátníci a starší tedy budou mít čas pouze do poloviny roku 2013. Vládní koalice ale připustila, že by se reforma mohla posunout až na začátek roku 2014.
Můžu ze systému vystoupit, když mi nebude vyhovovat?
Ne. Rozhodnutí je jednorázové a na doživotí. Alespoň za podmínek, které stanovila Nečasova vláda. Takže je nutné počítat s tím, že se zavazujete spořit pravidelně každý měsíc dvě procenta své hrubé mzdy do penzijního fondu. Sociální demokracie nicméně naznačuje, že pokud by se dostala k moci ona, mohla by systém například jednorázově otevřít a vrátit lidi do systému státních penzí. Jestli by z úspor něco strhávala, není jasné.
Jaké fondy budou na výběr, do čeho budou investovat?
Soukromé spoření na penzi pravděpodobně nabídnou stejné instituce, které na trhu působí už v současnosti. Každá penzijní společnost bude muset nabídnout čtyři fondy: fond státních dluhopisů (nejbezpečnější, ale dlouhodobě nejnižší výnos), konzervativní, vyrovnaný a dynamický (rizikový, ale dlouhodobě nejvyšší výnos). Z těch si bude možné vybrat. V průběhu spoření mezi nimi půjde přecházet, stejně jako měnit penzijní společnosti. Obojí však bude zpoplatněné.
Může nový penzijní fond prodělat?
Ano. Prodělávat ovšem určitě nebude zájmem fondu – poplatek za správu peněz totiž sestává jak z procenta spravovaných peněz, tak z procenta výnosu, který dokáže přinést.
Kolik zaplatím na poplatcích za správu peněz?
Záleží, jak rizikovou strategii investování zvolíte. Poplatky by se měly pohybovat mezi 0,2 a 0,5 % ze spravované částky. Čím rizikovější fond, tím vyšší poplatky.
TEXT: JIŘÍ ZATLOUKAL
FOTO: SHUTTERSTOCK
Nové penze
