U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Nová střecha na chalupě
Kategorie: Architektura | Autor: Připravil: GROZMAN
ANEB
CO JE TRADIČNÍ KRYTINA
Stručně připomeneme jen několik úda-jů obecně platných pro celé Čechy a Moravu: Až téměř do konce 19. století byly na našem území při stavbě střech používány tesařské konstrukce krovů z ručně tesaných trámů. Místy se tato technologie udržela až do století dvacátého, zejména u lidových staveb. Používané krytiny pak byly vyrobeny především z přírodních materiálů: dřeva, kamene, pálené hlíny a slámy. Jejich zpracování, pokládání i opravy vždy měly pečeť rukodělné práce a tradičních řemesel. Z těchto důvodů zcela právem pokládáme za naše tradiční krytiny slaměné nebo rákosové došky, štípaný dřevěný šindel, hladkou pálenou krytinu (zejména tašku bobrovku), pálené prejzy, některé typy tvarovaných tašek (například tzv. bechyňské háky) a krytinu z břidlice. Méně častěji nebo až později byly u nás používány pozinkovaný plech (a to zpravidla jen na strmých střechách), kamenné desky (převážně jen na klenbách) a glazované pálené prejzy či tašky.
Jak postupovat
Prvním krokem při plánování opravy nebo dokonce úplné výměny původní krytiny za novou by tedy mělo být seznámení s tradiční architekturou domů v místě a regionu. Pro majitele památkově chráněných chalup to v jistém smyslu dokonce vyplývá přímo ze zákona, ale výlet do historie bude prospěšný i těm ostatním. Základní informace o krytině staré chalupy je možno získat z archivů, starých vyobrazení a ze stop na stavbě. U domů postavených na konci 19. století a ve 20. století většinou původní druh krytiny známe. U dříve postavených budov je to těžší a musíme se poradit s odborníky. Když už víme něco o tradici v regionu, je třeba určit rozsah rekonstrukce. Máme v podstatě tři možnosti: opravit dobře dochovanou původní krytinu, vyměnit celou krytinu při dodržení původního druhu, typu, barevnosti, velikosti a způsobu kladení krytiny, nebo zaměnit původní krytinu za jiný druh, typ nebo barvu. Nejlevnější je samozřejmě dílčí oprava krytiny, což je nejvhodnější i z hlediska uchování estetické hodnoty stavby. Dokonce ani odlišný odstín jednotlivých ploch nebo pruhů staré a nové krytiny není na závadu. Při úplné výměně krytiny by se měl u staršího domu použít jen ten druh a typ, který se na něm již někdy vyskytoval. Při stavbě nového domu v prostředí starší zástavby by to měla být krytina, která je v okolí obvyklá. Jinými slovy – krytina “tradiční”, nebo alespoň ta, která se jí podobá…
Náhradní řešení
Chtít po majitelích běžných chalup nebo rodinných domků za každou cenu používat při výměně jen “tradiční” krytinu je však nereálné. Někdy to dokonce není ani možné technicky, nebo se již pro dané místo či region stal charakteristickým novější druh – například šindele byly v okolí již nahrazeny pálenou krytinou nebo břidlicí. Pak ovšem s nezbývá, něž zvolit náhradní řešení. Zde je několik možností:
* pálenou bobrovku můžeme nahradit bobrovkou kameninovou v odstínu blízkém barvě pálené krytiny,
* pálené prejzy lze nahradit jinou podobnou krytinou – například pálenou drážkovou vlnovkou Meindl Antico,
* štípaný šindel nahradíme radiálně řezaným šindelem,
* místo pozinkovaného plechu můžeme střechu pokrýt plechem titan-zinkovým, případně patinovaným.
Z hlediska tradice lze s jistými výhradami požít i různé druhy pálených drážkových tašek klasického formátu, vláknocementové (tzv. eternitové) šablony, tašky většího formátu a tašky betonové v barvě tradiční pálené krytiny. U památkově chráněných staveb jsou však tyto náhrady až zcela krajní možností a musí být památkáři schváleny. Také výměna tradiční krytiny za novodobé napodobeniny, případně za zcela nové typy krytin, je u památek obecně nepřípustná.
