Něžná kráska magnolie

Porcelánový vzhled a jemná vůně květů předurčily magnolii stát se čínským symbolem ženské krásy i nevinnosti. Stejně půvabným dojmem působí zjara, kdy je obsypána květy, i v českých zahradách.

Rod Magnolia čítá více než 120 druhů opadavých, poloopadavých i stálezelených keřů a stromů dorůstajících výšky od 3 do 30 metrů. Nepříliš používaný český název šácholan je odvozen z tvaru souplodí, které připomíná šišku.

Odolnost především

Pro naše podnebné pásmo jsou vhodné pouze opadavé magnolie snášející pokles teplot i do –29 °C, vyšlechtěné kultivary nejsou rovněž náchylné na choroby.
Magnolie rozkvétají zpravidla ještě před vyrašením listů, podle odrůdy se tak děje od března do června. Velikost květů se pohybuje mezi 10 až 15 cm, složeny jsou z 6 až 18 okvětních plátků zbarvených čistě bíle, růžově až nachově, ale i pastelově žlutě či zelenavě. Listy magnolií jsou nedělené, nejčastěji vejčité.

Kvetoucí magnolie je v zahradě
nepřehlédnutelná. Vyžaduje
dostatek volného prostoru.
Nejrozšířenějším druhem v českých
zahradách je pro svou odolnost
a bohatost květů magnolie
Soulangeova

Nároky na pěstování

Magnolie vyžaduje slunné, před severním větrem chráněné stanoviště. Nesnáší větrné a mrazy sužované kotliny a horské stráně, ale nevadí jí znečištěné městské ovzduší. Špatně snáší přesazování, proto již předem počítáme s dostatečným prostorem pro budoucí růst. Půda by měla být hluboká, dobře propustná, udržující si vlhkost bez přemokření a slabě kyselá.
Ideální doba výsadby je březen a duben, případně teplý podzim. Sázíme do prostorné, mělčí jámy, jejíž dno vysypeme zeminou obohacenou ze třetiny kompostem nebo rašelinou. Tou následně kořeny také zasypeme. Po dostatečné zálivce zakryjeme půdu mulčem. Kořeny magnolie rostou prakticky pod povrchem, proto půdu v okruhu 2 metrů kolem kmene neokopáváme. K mladým dřevinám přihrneme na podzim kompost a listí.

Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock

Něžná kráska magnolie

Něžná kráska magnolie