U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Než si pořídíme psa
Kategorie: Volný čas | Autor: Jarmila Hladká
Začneme tím, že zvážíme vlastní možnosti a odpovíme si na několik otázek: Žijeme sami, máme rodinu, jak staré jsou naše děti, jaký je náš zdravotní stav a jak jsme na tom po finanční stránce? Vypadá to trochu bizarně, ale každá otázka má svůj smysl.
I když máme možnost pracovat doma, je pro samotného člověka pes velkou zátěží. Potřebuje totiž jít ven bez ohledu na to, že právě máme vysoké horečky, jsme unaveni či musíme odjet na služební cestu. Samozřejmě i tyto extrémní situace se dají řešit, ale je třeba s tím předem počítat a mít připravené řešení. Vždy je lepší, když o psa může pečovat více lidí a povinnosti se rovnoměrně rozloží na všechny členy rodiny. Nepočítejme ale s tím, že všechny povinnosti mohou převzít děti. Jde hlavně o venčení. Malé dítě se psem se může snadno dostat do situace, kterou nezvládne. Třeba když našeho malého psa napadne velký, anebo ten náš napadne jiného psa či dokonce člověka. Děti kolem puberty zase mají jiné zájmy a psovi nevěnují patřičnou pozornost, ani ho pořádně nevyvenčí. Sednou si obvykle na lavičku, klábosí s kamarády a psa uvážou. Rodiče se pak mylně domnívají, že se pes proběhl a diví se, že má stále nadbytek temperamentu. Jakkoliv se zdá, že náš zdravotní stav se psem nijak nesouvisí, opak je pravdou. Chronická onemocnění, jistě ovlivní naši schopnost rychlejšího pohybu. Mladý pes je obvykle velmi temperamentní a někdy potřebujeme rychle zasáhnout, což nám např. problémy pohybového aparátu či kardiovaskulární onemocnění neumožní. Když si pořídíme psa, zasáhne to i oblast financí. Každý pes a zvláště štěně potřebuje dobrou výživu a pravidelné návštěvy u veterináře. Minimálně dvakrát ročně jsou spojeny jen s očkováním – a to zatím vůbec nepočítáme s tím, že by zvíře bylo nemocné. Každá návštěva u veterináře totiž něco stojí a platí se samozřejmě také léky. A jestliže vlastníme psa, kterého je třeba upravovat, ať již stříháním nebo trimováním, pak i to je nezbytné započítat do nákladů. Ještě jsme nemluvili o výstavách. Psa s průkazem původu budeme možná chtít před- vést a absolvovat pár výstav. Výstavní poplatky, potvrzení, že pes je zdráv, doprava atd. – to vše jde z naší kapsy. Další věc, kterou je třeba zvážit, je velikost a váha zvířete, které si chceme pořídit. Člověk by nad ním měl mít v každém případě psychickou i fyzickou převahu. Pokud si tedy pořídíme rotvajlera, nemáme žádné kynologické zkušenosti a ještě vážíme 60 kg, pak se dá skoro s jistotou počítat s tím, že dospělého psa nebudeme zvládat. Pokud si i nezkušený majitel prostuduje kynologickou literaturu, poradí se o výcviku, bude chodit se psem na cvičák a zvládne ho, může samozřejmě nastat ideální situace. Většinou ale vidíme spíše velké psy, kteří si dělají to, co právě sami chtějí. Ještě horší situace může nastat, když člověk záměrně vychová i z povahově ideálního zvířete neurotického či agresivního jedince. Je třeba si také uvědomit fakt, že psa si pořizujeme na poměrně dlouhou dobu, že je to živá bytost a že by měl u jednoho majitele strávit celý život. Znamená to také znát jeho potřeby a vědět, co je nezbytné pro jeho zdravý vývoj jak tělesný, tak duševní. Měli bychom si být také vědomi toho, že za všechno, co náš pes udělá nebo neudělá jsme plně zodpovědní, protože jsme ho to buď nenaučili, nebo jsme ho neuměli vychovat.
