U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
NETÝKAVKY mezi květinami
Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Ivan Dvořák
Schopnost reagovat na dotyk je dána jen několika málo rostlinám. Některé mimózy sklápějí při doteku listy, masožravá Dionela dokáže rychle sevřít list a uvěznit v něm kořist a některé rostliny z rodu Drosera se kolem lapené kořisti pomalu omotávají.
Netýkavkám je dána schopnost rychle vymrštit semena ze zralého semeníku. Stane se tak i bez dotyku člověka, ale mnohem lepší je zkoušet, jsou-li semeníky zralé a lekat se při jejich “rozprsknutí”. Semena sklízíme tak, že plody obalíme chomáčkem vaty nebo gázou. Tím je po prasknutí semeníku zachytíme a můžeme je snadno oddělit od plodových obalů, usušit a uložit.
Rod Impatiens je velmi rozsáhlý. Hrnkové druhy – Impatiens walleriana – zvané též voděnka, štěstí, balzamína či dobrýtro, nesnášejí slunce. Pěstují se za okny otočenými na východ nebo sever, v zahradě zavěšené pod korunami stromů, i v záhonech stíněných od jihu a západu. Vyhovuje jim hydroponie. Potřebují častou zálivku, při opomenutí hynou.
Impatiens hawwkeri Nová Guinea na-opak slunce miluje. Vyhovuje jí okno na západ a na jih, dobře roste v květináči na slunné terase i v městských záhonových výsadbách. Při omezení zálivky nevadne.
Hrnkovkou do bytu je i papoušek Impatiens njamjanensis, velmi zajímavá netýkavka z tropů Asie. Přes léto může být venku v polostínu, po otužení i na slunci.
V záhonech se pěstuje Impatiens balsamina, jednoletý keřík snášející slunce i polostín. Má dužnatý stonek i list a dobře hospodaří s vláhou. V běžném létě se ani nemusí zalévat.
Druhy určené pro výsadbu v záhonech se pěstují ze semen, stejně jako nové odrůdy Impatiens Walleriana a Hawkeri. Potomstvo je jednotné, stejné v květu i růstu. Pro zpestření se prodávají semena F2 generace, která dávají barevně pestré potomstvo s různým vzrůstem.
Impatiens walleriana má i zakrslé, převislé a plnokvěté formy. U nich platí výjimka – množí se řízkováním. Řízky zakořeňují ve vodě, v písku i v rašelině. Nepotřebují stimulátor.
Hrnkové druhy můžeme uchovat i přes zimu. Opatrně je zaléváme, čekáme na to, až mírně zavadají. Nejvhodnější jsou teploty okolo 15 °C (12 – 18) a co nejvíce světla.
Květiny rodu Impatiens trpí sviluškou (též pavouček či stříbřitost listů, platí na ně Omite a oleje), a padáním rostlin (uhnívají těsně nad zemí, problémů nás zbaví Previcur).
Chceme-li je pěstovat ze semen, sejeme v únoru až březnu v teplé místnosti. Po vyklíčení je umístíme ke světlu. Musíme zalévat opatrně, aby rostlinky neplesnivěly a nehnily. Přepícháme je do jiné nádoby a když mají pět lístků, mohou růst samostatně (např. v kelímku od jogurtu). Často již v této době kvetou. Když prokoření, přesadíme je do větší nádoby.
Přihnojujeme opatrně v doporučeném intervalu zhruba poloviční dávkou hnojiva určeného pro muškáty.
FOTO ING. ZDENĚK PRCHLÍK A MARTIN MAŠÍN
