Nesmrtelná pálená cihla

Zlaté časy klasických pálených cihel už jsou zřejmě pryč. O to víc je třeba všímat si jedinečnosti, kterou se tento staletími prověřený materiál vyznačuje, a použít ho tam, kde je jen těžko nahraditelný.

Existuje celá řada velikostí, tvarů a formátů pálených cihel či tvárnic. V tomto článku je však řeč o tradiční pálené cihle vyrobené formováním cihlářské hlíny do tvaru kvádru s poměrem stran 4 : 2 : 1 a následným vypalováním v peci. Tyto cihly se nazývají klasickými cihlami velkého formátu a státní norma (ČSN 72 2601, 05, 10) určuje i jejich rozměr (290 × 140 × 65 mm), což usnadní výpočty spotřeby a následný nákup.
Udávaná spotřeba klasické normované pálené cihly na metr čtvereční se u různých prodejců v detailech liší, ale podle tloušťky zdi se udává nejčastěji v hodnotách 89 / 45 / 22 ks/m², přičemž 89 cihel budete potřebovat na zeď o tloušťce 290 mm, 45 kusů na zeď o tloušťce 140 mm a 22 cihel na zeď, tlustou 65 mm. Počet cihel ovlivní i tloušťka vrstvy malty, takže poměrně silný nános klasické zdicí malty může spotřebu cihel o něco snížit, zatímco případné zdění na tenkovrstvou cementovou maltu (lepidlo) zase ušetří zpracovávaný objem pojiva.
Cihla váží zhruba 4 kg a její cena se v současné době na trhu stavebnin pohybuje nejčastěji od 7 do 10 korun za 1 kus včetně DPH, přičemž můžete narazit i na výhodnější ceny pro druhou jakost, množstevní slevy, ale i na prémiové cihly zvonivky, jejichž cena přesahuje 20 korun za kus. Ty se používají zejména na pohledové zdivo bez dalších povrchových úprav, stavbu krbů, plotových sloupků, nebo jako cihlová dlažba.
„Vynikající vlastnosti předurčují tyto cihly zejména pro stavbu nosných neomítaných zdí u vinných sklípků nebo neomítaných zdí s vysokou odolností vůči klimatickým vlivům. Hlavní výhodou těchto cihel je jejich vynikající odolnost proti erozi. Dokladem jsou neomítané stěny domů, odolávají povětrnostním vlivům mnohdy déle než sto let,“ uvádí například cihelna v Šitbořicích na Brněnsku, která klasické zvonivky vyrábí.

Výhody cihel

Z páleného cihlového zdiva lze postavit až osmipatrové budovy, v dnešní době se však klasické plné cihly používají zejména ke stavbě obezdívek komínů, podezdívek plotů a dalších dekoračních prvků. Nacházejí využití i při rekonstrukcích některých historických budov a mohou posloužit i při rekonstrukcích či dostavbách venkovských domů včetně rekreačních chalup, kde byl tento materiál použit i v původní konstrukci stavby.
Stejně jako každý jiný stavební materiál mají i klasické pálené cihly své výhody a nevýhody. Důvody ústupu od jejich masového používání spočívají zejména v pracnosti a zdlouhavosti stavění z cihel: zeď shodných parametrů jednoduše postavíte z rozměrných keramických či pórobetonových tvárnic rychleji, než když ji musíte vyzdívat a složitě provazovat z cihel podélně i napříč. Pracnost cihlové stavby výrazně zvýší cenu práce ve srovnání s jinými materiály víceméně shodných parametrů, proto zvláště při dodavatelském způsobu stavění příliš nedává smysl. Jiná věc je samozřejmě stavba menšího rozsahu svépomocí, zvláště když připadá v úvahu i použití recyklovaných očištěných cihel. Ty se dají podle kvality a míry znečištění pořídit i za odvoz nebo za cenu od jedné do tří korun za kus.
Cihla je oproti pórobetonu sice pevnější, ale vzhledem k tuzemským seismologickým podmínkám to nemá až tak zásadní význam. Podstatnější jsou zejména pro majitele chalup příznivé schopnosti pálených cihel vyrovnávat se s vlhkostí. Cihelné zdivo si udržuje příjemné vlhkostní i teplotní mikroklima, vyznačuje se dobrou propustností vodných par i schopností dobře akumulovat teplo.

Dodržování vodorovných a svislých rovin je alfou a omegou úspěšného zdění z klasických cihel

Vazba zdiva

Základem úspěšného zdění z cihel je dodržení některé ze základních typů vazeb. Zdění ve vazbě znamená, že cihly v druhé a dalších řadách je nutné klást tak, aby vždy celý kus překryl styčnou spáru cihel v předchozí řadě. Pro budoucí pevnost a stabilitu zdí je nezbytné docílit toho, aby v jednotlivých řadách kladených na sebe nevznikala průběžná linie styčných spár. Princip správné vazby ostatně neplatí jen pro klasické cihly, ale uplatní se i při použití tvárnic či opracovaných kamenů.
Typy vazeb se vyvíjely víceméně od počátku používání cihel pro stavění zdí. Jejich dodržení velmi usnadňuje normovaná velikost: jsou-li cihly rozměrově shodné, není problém dodržet rytmus pravidelně se opakujících vzorců. A zvolíte-li cihly pro jejich specifickou krásu i jako pohledový materiál bez dalšího omítání, je dodržení vazby nezbytné, jinak by fasády či zídky působily disharmonicky.
Popis jednotlivých vazeb může na laika působit na první pohled složitě, ale kombinace cihel v nich má poměrně jednoduchou logiku. Nejlépe si však jednotlivá schémata osvojíte podle obrázků. Volba toho či onoho typu vazby se odvíjí jednak od zamýšlené tloušťky zdi, ale také podle toho, jakého vzorce chcete docílit v případě, že má jít o zdivo pohledové.

 

Základní typy vazeb

Běhounová vazba je nejjednodušší cihelná vazba používaná především pro zdění příček. Nehodí se pro zdi, které mají nést další konstrukce. Tloušťka bývá při použití běžných cihel 15 cm. Cihly se převazují o polovinu nebo čtvrtinu své délky.

Vazáková vazba se používá pro zdění stěny o tloušťce 30 cm. Takto vyzděná stěna má již vyšší nosnost a může být použita pro uložení například stropních konstrukcí. Cihly se převazují o polovinu své šířky.

Polokřížová vazba připadá v úvahu pro zdění zdí tloušťky 45 cm. Zeď vyzděná polokřížovou vazbou může být použita jako nosná i obvodová stěna. V líci se v tomto případě střídají běhounové a vazákové vazby.

Křížová vazba je určena pro vyzdívání zdí tloušťky 60 cm. Také takto vyzděná stěna může sloužit jako nosná nebo obvodová. Kombinují se u ní rovněž běhounové a vazákové vazby, ale oproti polokřížové jsou u této vazby běhouny v líci nad sebou a kryjí se jen ve vrstvě první, páté, deváté atd.

Gotická vazba se rovněž nazývá polská a je založena na zděných hlavách ve sloupci, přičemž každá kratší strana je posunuta o polovinu délky cihel v řadě nad a pod ní. Je to pracná vazba, jejíž hlavní výhodou je možnost vytvoření atraktivního pohledového vzoru.

Postup zdění z cihel

  • Zdí se vždy na vodorovný podklad, případné nerovnosti základu je potřeba vyrovnat maltou. Mezi základové pasy a cihlovou zeď se vkládá izolační asfaltový pás.
  • U zdění na šířku jedné cihly je pro správné vyrovnání nutné silné maltové lože. Na oba konce zamýšlené zdi položte do malty cihlu, vyrovnejte ji pomocí vodováhy a pak mezi obě cihly napněte provázek, podle nějž se dorovnávají další cihly v řadě.
  • Tloušťka maltou vyplněné spáry by neměla přesáhnout 1,5 cm.
  • Cihly se vyrovnávají poklepem kladívka nebo gumové paličky, rovinu kontrolujte vodováhou.
  • Mezi položenými cihlami se nechává mezera asi 1 cm, která se vyplňuje maltou. Přebytečná stékající malta se hned odstraňuje zednickou lžící.
  • Přilnavost malty posílíte navlhčením cihel.
  • Při žádné ze zvolených vazeb se styčné (svislé) spáry v jednotlivých řadách nesmějí opakovat nad sebou na stejném místě. Posouvejte je do vazby o 1/4 až o 1/2 cihly.
  • Vyzdívání rohu nebo napojení dvou zdí do sebe vyžaduje správné provázání. To znamená, že je nutné zachovat vazbu (posunutí svislých styčných spár) mezi sousedními vrstvami cihel minimálně o 1/4 cihly. Kříží-li se vám zdi, necháte vždy jednu proběhnout a druhou přizdíte. V další vrstvě je to naopak, druhá probíhá, první je přizděna.
  • Pokud přizdíváte novou příčku ke stávající nosné konstrukci, svážete je vysekáním kapes nebo vložením armovacího železa do spáry nové zdi a zavrtáním do zdi stávající.

Tradiční cihelné zdivo sluší i venkovním kuchyním či krbům

Dobré rady

  • Chcete-li si směs pro zdění namíchat z jednotlivých složek, doporučuje se míchat běžnou vápenocementovou maltu v poměru 6 dílů písku k jednomu dílu cementu a jednomu dílu vápenného hydrátu.
  • Jinou doporučenou variantou jsou 4 díly písku, 3 díly vápna a 1 díl cementu. Nejjednodušší je však koupit některou z hotových pytlovaných směsí.
  • Správnou konzistenci malty si vyzkoušejte, ale neměla by být příliš řídká ani moc suchá, protože řídká vyteče ze spár a do suché se vám nepodaří cihly doklepnout s dostatečnou přilnavostí.

Text: Richard Guryča
Kresby: Petr Živný
Foto: Autor, archiv firem a Shutterstock

Nesmrtelná pálená cihla