Skryje

V malebném prostředí křivoklátských lesů se rozkládá obec Skryje. Pro hodnotné stavby lidové architektury na její návsi byly Skryje vyhlášeny za vesnickou památkovou zónu.

Roubené domy na horní návsi, tvoří nejcennější jádro lidové architektury v obci

Skryje se nacházejí v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, na návrší nad pravým břehem řeky Berounky, zhruba 16 km jižně od Rakovníka. Malá obec s pouhými asi 150 obyvateli je kromě architektonických památek v podobě roubených staveb zajímavá i z dalších důvodů.

Oblast, v níž leží, je známá pod názvem Kraj Oty Pavla. Právě v okolních lesích se proháněli srnci, o nichž psal spisovatel v povídce Smrt krásných srnců, a v nedaleké Berounce plavali zlatí úhoři z jeho další povídky.

A navíc, blízko Skryjí je i lom, kde Joachim Barrande prováděl své první vykopávky pravěkých zkamenělin – např. známých trilobitů. Dnes je v obci muzeum tohoto slavného paleontologa a celá chráněná oblast Křivoklátska byla dokonce vyhlášena biosférickou rezervací UNESCO.

Bohatá historie

Nejstarší písemné zprávy o existenci Skryjí pochází z první poloviny 13. století, kdy ves patřila benediktinskému klášteru v Kladrubech. Později ale lokalita přešla do světských rukou. Majitelé obce se pak až do počátku 17. století často střídali. Největší pozornost si zřejmě zaslouží Mikuláš z Husi. Jeho postava je spjata s husitskou revolucí, ve které se Mikuláš stal jedním z představitelů radikálního křídla kališníků. V této souvislosti existuje teorie, podle které chtěl Mikuláš vybudovat ze Skryjí západočeskou obdobu Tábora.

Ranní opar nad Skryjemi, obklopenými křivoklátskými lesy

Za Rudolfa II. se Skryje roku 1601 dostaly pod pravomoc Křivoklátu. Po necelých dvaceti letech pak vypukla třicetiletá válka, která měla pro celou oblast katastrofální následky. Časté průtahy vojsk s sebou přinášely plenění a vraždění, takže obyvatelé Skryjí se museli dlouhodobě ukrývat v okolních lesích. Zatímco ve 2. polovině 16. století žilo ve vsi 8 sedláků a 5 chalupníků, v roce 1630 zde byli jen 3 poddaní a 8 pustých statků. Skryje se však s následky války poměrně brzy vyrovnaly, protože již roku 1651 zde existovalo 12 usedlostí se 74 obyvateli. Rozrůstající se vesnice pak roku 1658 přechází s celým křivoklátským panstvím do rukou Schwarzenberků.

Světoznámé naleziště

Památník paleontologa Joachima Barranda v parku ZŠ ve Skryjích

Během 18. a 19. století patřily Skryje Fürstenberkům, kteří chtěli vybudovat přes Křivoklátsko koněspřežnou železnici. Tento projekt byl roku 1833 svěřen francouzskému inženýrovi Joachimu Barrandovi. Ten v okolí Skryjí objevil bohatá naleziště zkamenělin.
Barranda objev natolik ovlivnil, že studiu zkamenělin věnoval zbytek svého života. Vytvořil několikasvazkové dílo popisující více než 3560 druhů zkamenělin. Barrande tak položil základy české paleontologie a začlenil Skryje mezi světová naleziště fosilií.

Lidová architektura

Skryje jsou rozložené ve velmi členitém terénu. Proto i půdorys obce je značně komplikovaný. Některé stavby se nacházejí na strmých stráních rokle, jiné na pláni západního okraje vsi a další skupina chalup je na dně údolí u řeky Berounky a Skryjského potoka.

Dům čp. 7 je v podstatě ve své původní podobě. V jeho průčelí jsou sdružená okna s trámkovými zárubněmi

Jádro nejhodnotnějších staveb lidové architektury tvoří roubenky na horní čtvercové návsi s pomníkem padlých, odhaleným v r. 1926. Nejvýznamnější z roubenek je dům čp. 7. Je velmi dobře zachovaný, v podstatě ve své původní podobě. Renovovaný má pouze bedněný štít, ale s respektem k originálu, takže jsou v jeho průčelí zachována i sdružená okna s trámkovými zárubněmi. Tato přízemní roubenka s krytým zápražím je jedním z příkladů staršího domového typu Středočeské pahorkatiny a povodí Berounky. Další tři roubenky na západní straně horní návsi spolu sousedí. Usedlost čp. 4 se vedle obytné části skládá také ze špýcharu a stodoly. Roubený dům čp. 5 je z jedné strany, z příjezdové silnice na náves, zděný. Štít má prostý bedněný a v něm sdružená okna, podobně jako na protilehlé straně silnice další roubenka čp. 6. Jiný roubený dům čp. 13 je mimo náves, oproti dnešnímu muzeu Joachima Barranda. Má pěknou pavlač z dřevěných desek s jednoduchým ornamentem a s vyřezávanými dřevěnými sloupy. Stranou návsi, na vrchu svahu stojí také dobře udržovaná trojdílná roubenka čp. 45.

Kostel archanděla Michaela z roku 1713

Mimo historické jádro obce se nachází kostel archanděla Michaela. Kostel je sice ve Skryjích zmiňován již v pol. 14. století, ale dnešní stavba vznikla teprve roku 1713. Je to jednolodní barokní objekt se čtvercovým presbytářem.
V blízkosti kostela se patrně nacházela tvrz. Existenci zdejší tvrze dokládají písemné zprávy z počátku 15. století. O jejích následujících osudech toho však mnoho nevíme. Tvrz zřejmě zanikla v 2. pol. 16. století v souvislosti s připojením Skryjí k týřovskému panství.

Zájemci o lidovou architekturu a tradice mohou zajít i do místního muzea. Kromě prohlídky historických fotografií roubených obytných domů a hospodářských stavení v něm mohou nahlédnout i do kuchyně našich babiček. Nábytek z 1. poloviny 20. století zde doplňuje keramické, plechové a dřevěné nádobí a stěny zdobí vyšívané kuchařky. Tyto vyšívané obrázky se týkaly vaření, rodinného života a štěstí: „Dle kuchyně se soudí hospodyně, Kde česká hospodyňka vaří, tam se dobře daří,“ apod.

Skryje jsou však spojeny i s dalšími přírodními a historickými zajímavostmi v okolí. Východně od obce se nachází zřícenina Týřova, který patřil k nejvýznamnějším královským hradům. Dalším pozoruhodným místem jsou Skryjská jezírka na Zbirožském potoce. Všechna tato místa dodávají osobité kouzlo celé oblasti, takže ji můžeme považovat za jednu z nejkrásnějších na Rakovnicku.

TEXT: PETR PETŘÍČEK
FOTO: LUDĚK ŠVORC

Skryje