Zahrada plná barev: naučte se pěstovat pryskyřníky

Neodolatelné pryskyřníky. Foto: Shutterstock

Řeč bude o plnokvětých kultivarech, které se v narychlené formě objevují v obchodech už od února, a za přirozených podmínek zdobí zahradu během jara a léta.

Zatímco plané pryskyřníky, jichž u nás roste pouhých patnáct z několika set známých druhů, jsou považovány za plevel, vyšlechtěné odrůdy se těší stále větší oblibě. Důvodem jsou především plné květy připomínající rozvíjející se pivoňky. Latinský název rodu Ranunculus, v doslovném překladu žabka, odkazuje na skutečnost, že značná část pryskyřníků patří mezi vlhkomilné lesní a luční anebo přímo bahenní a mokřadní rostliny, a to jednoleté, dvouleté či vytrvalé, které vytvářejí podzemní oddenek nebo hlízovitě ztlustlou lodyhu. A pozor, všechny druhy jsou jedovaté.

Pryskyřník asijský

Nejoblíbenější druh, lat. Ranunculus asiaticus, pochází ze Středního východu. S jeho šlechtěním se započalo zhruba před třemi stoletími a pro kultivary se vžilo označení plnokvěté. Oproti planým pryskyřníkům jsou jen mírně jedovaté. Dosahují obvykle výšky od 10 do 30 cm, vyšší odrůdy až 60 cm. Květy objevující se na plstnaté větvené lodyze mezi květnem a červnem zaujmou tóny bílé, smetanové, žluté, oranžové, růžové, červené, vínové či neobvyklé modré anebo odlišně zbarvenými okraji korunních lístků.

Vysazují se na jaře od března do dubna či na podzim ve dnech, kdy nehrozí mrazíky. Stanoviště volte slunečné, případně ve světlém polostínu a chráněné před větrem. Půda musí být kyprá, propustná s neutrálním pH. Pokud je bohatá na živiny, nebude nutné rostliny hnojit. Pro lepší vzejití namočte hlízky před výsadbou na několik hodin do vlažné vody. Hloubka výsadbových jamek má být od 5 do 8 cm. Pryskyřníky asijské nesnášejí vyschlou půdu, potřebují proto zálivku nejen po výsadbě, ale i v suchých dnech. Přemokření jim však nesvědčí. Odkvetlé květy se stvoly odstřihujte, tím podpoříte tvorbu dalších květů. Po celkovém odkvětu nechte uschnout přízemní listy, hlízy vyjměte z půdy a po očištění je uložte v chladném bezmrazém místě, kde přezimují. Vytvoří-li se na matečních hlízách dceřiné hlízky, můžete je na jaře opatrně oddělit a rovněž vysadit.

Plnokvěté pryskyřníky doslova hýří barvami. Foto: Shutterstock

Pryskyřník omějolistý

Jde o zajímavou trvalku s bílými plnými květy, lat. Ranunculus aconitifolius, svůj původ má v Pyrenejích a Alpách. Dorůstá do výšky 40 cm, kvete v průběhu května až července. Hodí se pro vlhčí, ale osluněná, případně mírně zastíněná místa.Půdu si žádávlhkou, ale dobře propustnou, bohatou na živiny, s kyselou reakcí. Plně mrazuvzdorná je do –25 °C.

Pryskyřník omějolistý si potrpí na
slunné, ale vlhčí stanoviště. Foto: Shutterstock

Pryskyřník prudký

Také tato 40 cm vysoká trvalka, Ranunculus acris, má svou plnokvětou variantu. Žluté květy ji zdobí v průběhu května a července. Oblíbený kultivar ‘Pleniflorus’ vyžaduje slunné stanoviště, ale s větší vzdušnou vlhkostí, a dobře propustnou, humózní, vlhčí půdu. Uplatní se v trvalkovém záhonu, na břehu potoka či jezírka. Plně mrazuvzdorný je do –28°C.

Pryskyřník prudký, nejběžnější planý druh u nás, má i plnokvětou variantu. Foto: Shutterstock

Pryskyřník velký

Podle tvaru podlouhle kopinatých listů se mu říká rovněž pryskyřník nebo blatouch jazykový(Ranunculus lingua). Jedná se o dekorativní vodní a mokřadní rostlinu vyššího vzrůstu s jednoduchými až 5 cm velkými žlutými květy vyrůstajícími z větvené lodyhy a nakvétajícími mezi červnem až srpnem. Přínosem je její schopnost čistit vodu. Vzhledem k tomu, že se poměrně rychle šíří, je vhodnější pro použití ve větších jezírkách. Daří se jí na slunci i v polostínu. Vysazuje se od dubna do srpna do mělčí vody v počtu 5 až 7 kusů na metr čtvereční. Množí se dělením trsů. Odolá mrazům do –25 °C.

Text: Zuzana Ottová, foto: Shutterstock

Zahrada plná barev: naučte se pěstovat pryskyřníky