Nenáročná a užitečná líska
Lískové oříšky patří k časnému podzimu. Ty, jež rostou v přírodě, můžeme nechat veverkám a pro svoji potřebu pěstovat některou ze šlechtěných odrůd, které jsou výnosné a současně ozdobí zahradu.
Lísek existuje několik druhů, jedná se o vzrůstné opadavé keře, řidčeji o stromy. Nejznámější z nich, líska obecná (Corylus avellana), je hojně zastoupená ve volné přírodě. Pro pěstitelské účely ale volíme raději kulturní odrůdy, které si však z původního druhu uchovaly vitalitu, otužilost i dlouhověkost.
Stanoviště a půda pro lísku
Pěstování není náročné, lísky porostou prakticky všude kromě chudých písčitých či podmáčených půd a oblastí nad 750 m n. m. Upřednostní teplejší slunečné stanoviště a dobře propustnou, mírně vlhkou, výživnější vápenatou hlinitopísčitou až písčitohlinitou půdu. Chudší půdu před výsadbou obohatíme vyzrálým kompostem nebo hnojem. V dalších letech můžeme zjara rozhodit kolem dřevin kompost. V prvním roce po výsadbě lísky pravidelně zaléváme, v dalším roce je důkladně zalijeme alespoň třikrát ročně. Přiměřenou zálivku jim poskytneme také v období dlouhotrvajícího sucha.
Lísky vysazujeme ve vzdálenosti 3 až 4 m, lze je sázet i do svahu, v němž se udrží díky vytvoření bohatého kořenového systému. Lísky jsou mrazuvzdorné, popálit je však mohou pozdní jarní mrazíky. U nově vysazených můžeme jako ochranu na zimu nakupit listí či chvojí kolem dolní části dřeviny.
Tvarování a zmlazení lísky
Na jaře po výsadbě ponecháme na lísce zhruba pět nejlepších větví a zkrátíme je nad čtvrtým až šestým očkem, aby zesílily a rozvětvily se. V dalších letech udržujeme stálý počet základních výhonů a při řezu se řídíme tím, že líska nejvíce kvete a plodí na jednoletém dřevě postranních vodorovných větviček. Nové, ale již zdřevnatělé přírůstky zkrátíme v červnu či červenci opět na čtyři až šest oček, čímž dřevinu přimějeme k vyrašení nových výhonů s květními pupeny. Nezapomínáme ani na pravidelné odstraňování suchých či dovnitř rostoucích větví, které by bránily přístupu světla. Mezi 10. až 15. rokem po výsadbě můžeme provést zmlazovací řez, kdy všechny výhony seřízneme 40 až 50 cm nad zemí.
Líska obecná
Líska obecná je nenáročný, poměrně rychle rostoucí medonosný keř nebo stromek dosahuje výšky 3 až 6 m, je vhodný pro tvorbu nestříhaných živých plotů i jako solitér. Brzy na jaře se ještě před vyrašením sytě zelených listů objeví žluté samčí květy, tzv. jehnědy, a samičí květy ukryté v pupenech. K atraktivním kultivarům patří mírně plodící ‘Red Majestic’ s kroucenými větvemi a jasně vínově červenými až červenohnědými listy. Neméně zajímavý je kultivar ‘Aurea’, který dorůstá do 4 metrů. Jeho srdčité listy se na jaře zbarvují do zářivě žlutozelené barvy, která na podzim přechází do máslově žluté. Vzhledem ke světlému olistění není vhodný pro umístění na plném slunci. Potřebuje světlé stanoviště chráněné před větrem, aby nedocházelo k namrzání květů. Upřednostňuje živnou kyprou a vlhčí hlinitou půdu.
Novější odrůdu ‘Variegata’ zdobí výrazné srdčité listy zelené barvy s krémově hnědými okraji zasahujícími až do plochy listů. Na podzim světlejší části listů zrůžoví. Další okrasný kultivar, Medusa ‘JWW9’, se vyznačuje pružnými pokroucenými větvemi. Roste pomalu, během 10 let dorůstá do výšky zhruba 1,5 až 2 m.
Podpora opylení lísky
Některé odrůdy lísek jsou jen částečně samosprašné, pro vzájemné opylení a zajištění vyšší úrody je vhodné při výsadbě kombinovat alespoň dvě různé odrůdy.
Zdravotní přínosy lískového oříšku
- Oříšky obsahují hořčík, fosfor a vitamín E.
- Mají pozitivní vliv na paměť.
- Hojně jsou v nich zastoupeny fenolické sloučeniny, které pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi a zánět v těle. Prospěšné jsou i pro srdce.
- Obsahují rovněž antioxidantní enzymy snižující oxidační stres.
- Vzhledem k vysokému obsahu kalorií už pouhých 50 g jader doplní výdej energie na 1 hodinu tělesné aktivity.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock