Nejlevnější palivo

Dřevo zůstává nejlevnějším palivem pro domácnost a náklady na topení lze i dále snížit, když si ho připravíte sami. Navíc je topení dřevem mnohdy součástí životního stylu a oheň v krbových nebo kachlových kamnech dodává na atmosféře.

Viditelný plamen je jedním z důvodu, proč řada lidí dřevem stále topí

Nejjednodušší je, když vám náklaďák doveze fůru dříví nařezaného a naštípaného tak, jak potřebujete. Za prostorový metr tvrdého štípaného dříví o délce 50 cm zaplatíte i s dopravou už od 1 000 korun, i když i cena palivového dřeva v poslední době spíše stoupá. Úplně bezstarostná volba to však není, dříví musíte uskladnit.

Musíte mít rozmyšleno, kam a jak dříví narovnáte. Mělo by to být co nejblíž místu, kde máte topeniště. Dříví musí být na vzduchu a mělo by být chráněno před deštěm, aby co nejrychleji vyschlo. Obecně se udává, že by za těchto podmínek mělo schnout dva roky, než s ním zatopíte, aby v něm vlhkost klesla na 20 %.

______________________________________________________________________

Další články Speciálu Příprava palivového dřeva:

Příprava dřeva na topení

Sekery vás nezklamou

Využijte dřevní odpad

Kozlík a koza na řezání

Polínka v suchu

Topíme a vaříme

Kotle a kamna na dřevo

________________________________________________________________________

Čerstvé dřevo má podle ročního období kácení vlhkost až 50 % a výhřevnost jen kolem 8 MJ/kg. Při vlhkosti 20 % výhřevnost dosáhne až 16 MJ/kg. Při běžné praxi, kdy se na jaře kácí a na podzim topí, je při vlhkosti kolem 30 % výhřevnost jen kolem 12 MJ/kg.

Nechat si dřevo dovézt naštípané je pohodlnější, ale dražší varianta

Zpracování klád

Kdo chce mít pocit, že ušetřil za řezání a štípání, může si nechat přivést celé kmeny. Tam se cena počítá za kubík dřevní hmoty, který odpovídá zhruba 1,6násobku metru prostorového. Klády se nejdřív musejí naporcovat na špalky a pak rozštípat. K tomu potřebujete řetězovou pilu a štípací sekeru či kalač nebo nějakou strojní štípačku.
Existují dva způsoby, jak postupovat. Kmeny se nařežou na metrové špalky, ty se naštípou a uskladní. Teprve když vyschnou, nařežou se okružní pilou na požadovanou délku vhodnou pro konkrétní topidlo. Uskladnění metrových polen je praktické, někdy je v této délce už dostanete, takže odpadá jedno řezání.

Řezání vyschlého dříví okružní pilou můžete vynechat, pokud si kmeny rovnou nařežete na konečnou délku (25, 33 či 50 cm) a tyto kratší špalky štípete. Často pak postačí sekera nebo menší hydraulická štípačka, naštípané kusy jsou lehčí, ale zase jich je mnohem víc, takže skládání do hranice bude náročnější.

Pozor na třísky, při manipulaci s poleny používejte rukavice

Těžba dříví

Naprostou nezávislost na komerčních dodávkách dříví pak můžete mít, když se s majitelem lesa domluvíte na takzvané samovýrobě palivového dříví. Hajný vám označí stromy, které můžete pokácet. Za dodržení všech bezpečnostních pravidel a s použitím ekologického oleje pro mazání řetězu můžete v lese začít těžit.

Poražené stromy odvětvíte a větve zpracujete dle dohody, většinou se nechávají v podrostu, případně se dají na hromadu. Kmeny nařežete na metrové kusy a vyskládáte je u cesty do hráně. Hajný je přepočítá na kubíky dřevní hmoty a vy zaplatíte domluvenou cenu. Pak si je z lesa můžete odvézt.

Pro těžbu potřebujete dostatečně výkonnou pilu a zkušenosti. Kácíte-li na rovině u cesty, stačí vám auto nebo pracovní čtyřkolka s přívěsným vozíkem. Situace se dramaticky změní, pokud těžíte hluboko v lese ve svahu či jinak nepřístupném terénu. Pak se neobejdete bez traktoru s navijákem, takže o nějakém šetření už nemůže být řeč.

Jednou z cest k získání paliva je i nákup a zpracování metrových polen

Měkké nebo tvrdé

Topit účinně, ekologicky a zároveň ekonomicky výhodně můžete, pokud si uvědomíte pár základních rozdílů a vyberete si správný typ paliva. Ať už topíte tuhým palivem v kotli na dřevo, krbu nebo kamnech, důležitá je jeho kvalita. Ne každé palivové dříví přináší stejné výsledky. Klíčem ke správnému výběru je pochopení charakteristik různých druhů palivového dřeva.

Měkké dřevo není ideální k vytápění domácnosti, protože hoří rychle a má nízkou výhřevnou hodnotu. Jeho další nevýhodou je také tvorba kouře. V kombinaci s jinými druhy dřeva však pomáhá k rychlému rozhoření.

Většina stromů z tvrdého dřeva roste pomalu. Dřevo je tak mnohem hustší než u měkkých dřevin, má tmavší barvu, hoří pomaleji a je nejvhodnější k vytápění domácností. Je také méně lepivé (pryskyřičné), což snižuje riziko vzniku dehtových nánosů v kouřovodu. Vyznačuje se však delší dobou sušení, což zvyšuje i jeho cenu. Dřevo se rozpadá na žhavé uhlí, které dlouho sálá teplo.

Složené dřevo lze využít i jako pohledovou dekoraci a ochranu fasády

Čím přikládat?

Dub má vysokou výhřevnost a dlouhou délku hoření. Tento druh dřeva se doporučuje používat ve spalovacích zařízeních, které slouží výhradně pro profesionální výrobu tepla (např. ústřední topení a kamna, případně kachlová kamna). Dubové dřevo je také skvělé na noční udržování ohně.

Bukové dřevo je vynikající dřevo na spalování. Má ale vysoký obsah vody, takže musí být dobře vysušené. Hoří pěkným plamenem a téměř nejiskří. Kromě toho má mimořádně vysokou výhřevnou hodnotu. Bukové dřevo je velmi žádané a nachází se proto ve vyšší cenové kategorii.

Dřevo břízy hoří velmi dobře a neuvolňuje silný kouř ani jiskry. Při hoření vytváří romantický modrý oheň, díky obsaženým éterickým olejům. Březové dřevo hoří o něco rychleji než bukové či jasanové, ale výrazně pomaleji než jehličnatá dřeva.

Smrkové dřevo velmi snadno vzplane, ale také velmi rychle shoří. Je méně husté a při hoření neprodukuje dlouhotrvající uhelné ložisko. Není příliš vhodné pro otevřené krby, protože velmi jiskří. Smrkové dřevo je v porovnání s jinými druhy dřeva poměrně cenově výhodné.

Topol a vrba patří také mezi krbová dřeva. Jsou to ale rychle rostoucí stromy s nízkou výhřevnou hodnotou a krátkou dobou hoření. Jako palivová dřeva se proto příliš nedoporučují. Spolu s olší jsou tato dřeva vhodnější na podpal, protože se velmi snadno rozhoří. Kombinujte je s dalšími druhy tvrdých krbových dřev.

Dřevěné brikety se vyrábějí z recyklovaného dřevního odpadu, který projde sušením a následně lisováním do požadovaného tvaru. Skládá se z různých vedlejších produktů včetně pilin, štěpek a drcených zbytků. Při jejich výrobě se nepoužívají žádné další pomocné látky, takže jsou prokazatelně ekologickým zdrojem energie. Při průměrné vlhkosti přibližně 10 % se také snižuje riziko usazování dehtových nánosů v komíně a kouřovodu.

Dřevěné pelety jsou ekologicky nezávadné tuhé palivo vyrobené z lisovaných pilin a průmyslových odpadů při dřevovýrobě. Jsou účinným zdrojem tepla, protože obsahují velmi málo vlhkosti. Vytápění dřevěnými peletami přináší oproti jiným druhům tuhých paliv nesrovnatelný komfort obsluhy, například zapalování a přikládání je automatické.

Krby jsou dnes stále rozšířenější v uzavřené verzi

Kam s ním?

Na kvalitu dřeva má velký vliv také jeho uskladnění. Nejlepší je skladovat je naštípané rovnou v požadovaných délkách pro daná kamna či krb. Toto je důležité zvláště u listnatého dřeva, pokud bychom je totiž ponechali v kůře nenaštípané, dojde postupem času k jeho trouchnivění z důvodu zapaření, protože voda ve dřevě nemůže vysychat.
Ideálním řešením je skladovat dřevo přímo uvnitř domu či chaty. Málokdo má ale doma prostor k uskladnění dřeva na celou topnou sezónu, dřevo je tak častěji skladováno venku, například v kůlně. Polínka můžete vyrovnat také do přístřešku při stěně domu, dřevo vytvoří tepelnou bariéru a navíc bude chráněné pod střechou. Nevýhodou je, že stěny domu mohou pod vyrovnaným dřevem vlhnout a skulin mezi jednotlivými polínky mohou jednoduše využít drobní hlodavci.

Další možností, která se proto na uskladnění dřeva venku nabízí, je vytvoření hranice ze dřeva ve volném prostoru, kde se zakryje plachtou. První vrstva polínek by však měla být minimálně 20 cm nad zemí, vhodné je uskladnění na návětrném místě. Praktické je mít menší zásobník na dřevo u krbu či kamen. Když totiž dřevo přinesete do místnosti o pár dní dříve, ještě doschne a bude tak lépe hořet.

Nejlevnější palivo