Nejlepší mošt je stvolenský
Jaroslav Hruška se od mládí zajímal o ochranu přírody a přál si mít moštárnu. Ve Stvolnech, západočeské obci mezi Manětínem a Rabštejnem, se mu toho ovšem podařilo zrealizovat mnohem víc.
Pohled z návsi na opravený roubený dům a navazující zděné hospodářské stavení
Chránit přírodu, podnikat a nabízet lidem zdravé potraviny, to je Jaroslavovo krédo. „Jsem ekologický farmář. Zaměřuji se na to, aby zemědělství bylo v souladu s přírodou, nejde mi jen o produkci,“ vysvětluje.
Jaroslav trávil prázdniny v dětství na nedaleké chalupě, kterou tu mívali rodiče. Jako dospělý a už s vlastní rodinou se sem rozhodl vrátit. Dům, který tu v roce 2000 koupili, byl ale původně zamýšlen jen jako víkendový. Teprve po čase, když opustil své dosavadní zaměstnání a rozhodl se farmařit, se sem Hruškovi přestěhovali natrvalo.
Zakuklená roubenka
Světnice slouží zatím i jako ložnice. Podlaha i strop tu jsou původní
Když dům na návsi kupovali, tvářil se jako zděný. Ve skutečnosti byl zvenku i uvnitř obložený heraklitem a bíle natřený, s trojdílnými okny. Ale v hrázděném patře měl dřevěnou vyřezávanou pavlač… Když heraklit odkryli, ukázaly se roubené stěny! Přízemí ale bylo natolik ve špatném stavu, že nešlo zachránit. První patro chalupy tedy podepřeli trámy a přízemí postavila firma Tesmo nové. Trámy jsou bez impregnace, spáry byly stejně jako dříve vyplněny mechem a vymazány hlínou se slámou. Zachovalý krov dostal novou krytinu, dřevěný štípaný šindel.
Dům potřeboval i nová okna do přízemí i patra, kde byly původně jen okenice. Vyrobil je truhlář Miloš Kodýdek, který dělal podle původních i nové dveře a zrenovoval všechen starý nábytek. Kování na oknech i další kované předměty vyrobil pan Týmr z Kozojed.
Dům opět žije
V obytné světnici teď zase hřejí kachlová kamna, která nechali Hruškovi postavit z kachlů, nalezených na půdě. Je tu i pec, na kterou vedou schody s hezkým detailem -znakem lažanské cihelny (výsek z loukotě kola). V současné době slouží světnice i jako rodičovská ložnice a vedlejší komora jako dětský pokoj. Po dokončení rekonstrukce domu se ale ložnice i pokoj dětí přestěhují do patra.
Dům má v hrázděném patře po celé délce pěknou dřevěnou pavlač
Roubená chalupa je kulturní památkou – Jaroslav nám ukazuje letopočet 1794 vyřezaný na trámu ve světnici: „Objevil se, když jsme opálili bílý nátěr stropu.“
Dům i hospodářské budovy jsou upravovány do původního stylu, ladí s ním i vnitřní zařízení. Nechybí tu ovšem dobře vybavená samostatná kuchyně ani veliká koupelna se sprchovým koutem, volně stojící vanou, s bidetem a toaletou. Koupelnu a špajzku vybudovali majitelé v místech bývalého čeledníku a skladu potravin v navazující zděné hospodářské budově. Kuchyně, chodba ke koupelně i koupelna dostaly krásnou podlahu z půdovek z Nebužel, ve spíži je na zemi břidlice z nedalekého Rabštejna.
Dětský pokoj vedle světnice
Kromě kachlových kamen ve světnici se o teplo v domě starají v dětském pokoji, kuchyni a v koupelně stropní infrapanely, Jaroslav Hruška ale plánuje instalovat kotel a kachlové radiátory.
Bydlením to nekončí
Farmář musí samozřejmě bydlet, ale pro svou práci potřebuje širší zázemí. Rekonstrukcí proto prošla i již zmíněná hospodářská budova, v jejíž zadní polovině, dříve stáji s dochovalou krásnou klenbou a kamennými sloupy, bude už brzy sklad moštu. Také toto stavení dostalo novou střešní krytinu (německý eternit Dacora struktur, vypadající jako břidlice), obnoveny při tom byly i všechny střešní vikýře. Rekonstrukci si vyžádala také otevřená kolna na vozy s kamennými sloupy i roubená stodola, ve které už posledních čtyřicet let rostly stromy.
Splněný sen
Ocenění, které získal stvolenský mošt
„Vždycky jsem chtěl mít moštárnu. A s pomocí příspěvku od Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova jsme si ji s mým společníkem a dlouholetým kamarádem Davidem Melicharem zařídili,“ vypráví Jaroslav. „Koupil jsem hned naproti nám objekt bývalé prodejny a pořídil potřebné technické vybavení. Moštárna spojuje ochranu přírody s byznysem. Máme pronajatý ovocný sad a snažíme se zachraňovat staré krajové odrůdy jabloní. Ovoce vykupujeme i od lidí z okolí, v moštárně se dají dobře zužitkovat i jinak nevyužitelná malá jablíčka, která by nebyla na prodej nebo konzumaci. Chceme nabízet kvalitní český produkt, který si lidi mohou dopřát,“ říká Jaroslav.
Pohár za mošt
„Jedná se o stoprocentní vylisovanou ovocnou šťávu, která se neředí, nepřislazuje, nefiltruje, pouze se pasterizuje při 78 °C a stáčí do speciálního pětilitrového balení.“ Před námi na stole je takzvaný bag in box – papírová kartonová krabice s kohoutkem na stáčení, uvnitř se speciálním vakem na mošt, do něhož se nedostane vzduch. Zavřené balení vydrží rok, otevřené dva měsíce, nemusí být ani v chladu. Obal je recyklovatelný.
Praktické a ekologické balení moštu, tzv. bag in box
Moštárna nabízí až jedenáct druhů moštů – s hruškou, s bezinkou, s mrkví, s celerem, se zázvorem, se skořicí… Stvolenský jablečný mošt s mrkví získal ocenění – Pohár plzeňského kraje jako nejlepší biovýrobek nebo výrobek svým charkterem blízký této kategorii.
„Moštárnu teď rozšiřujeme, součástí bude i prodejna, kde si koupíte nejen náš mošt, ale nabídneme tu prodej přírodních produktů i od dalších výrobců,“ ukazuje náš průvodce na stavbu.
Na zahradě je živo
Další Jaroslavovou aktivitou je záchranný chov českých plemen domácích hospodářských zvířat. Za stodolou mají výběh ovečky a mazel koza Julka, vedle pobíhají slepice – české kropenky a v králíkárně jsou ubytováni čeští strakáči, nejstarší české plemeno králíků.
Koza Julka se ráda mazlí, za Jaroslavem jsou na zahradě vidět ovečky
Nadšený ornitolog nám vyprávěl i o ochraně ohrožených ptáků. Na Šumavě se účastní záchranného programu sokola stěhovavého, který byl jedno období u nás už vyhuben. Monitoruje i výskyt sýčka obecného a sovy pálené a hledá pro ně bezpečná místa pro hnízdění.
Skanzen v Radějově
Když se farmář rozhodoval, zda koupit nové auto nebo starou usedlost v lesích, která tu chátrá už od války, zvítězila touha zachránit vzácné budovy. V roubeném domě s kamenným chlévem, s roubeným patrovým špýcharem, výminkem, sýpkou a stodolou by chtěl jednou udělat skanzen. V době naší návštěvy dostávala právě sýpka novou krytinu ze slaměných došek. Jaroslav si na to pozval odborníka z Moravy – pana Pavlicu z Hroznové Lhoty.
Na řadu přijde kompostárna
Stará sýpka v Radějově právě dostává novou střechu - střed z došek bude lemovaný šindelem
Také si říkáte, jak se to všechno dá stihnout, a přitom mít čas i na rodinu, manželku a dvě malé děti? Ale to ještě není všechno. Jaroslav chce chovat i hovězí dobytek, aby mohl nabídnout lidem kvalitní maso bez antibiotik. Nejbližším plánem je ovšem kompostárna, v níž se zužitkuje odpad z moštárny i tráva z luk, která se nedá využít jako krmivo. „Chci v Radějově zachovat klasickou louku s kytkami, která poskytuje útočiště užitečnému hmyzu i motýlům,“ vysvětluje Jaroslav. „Nabídl jsem služby kompostárny i městu – zbaví se tak posekané trávy a listí. Získáme přitom kvalitní kompost bez chemie. Zastávám totiž názor: co z přírody vezmu, to jí vrátím,“ vysvětluje svůj životní postoj mladý farmář.
TEXT: IVA TVRZOVÁ
FOTO: PAVEL VESELÝ
Nejlepší mošt je stvolenský
