U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
NEBOJTE SE HYDROPONIE
Kategorie: Inspirace | Autor: ING. EVA SKALSKÁ
Jistě jste o této moderní metodě pěstování rostlin bez půdy, jen v živných roztocích, slyšeli. Ale zkoušet ji? Proč vlastně? Máme pro vás odpověď.
Velké tajemství, že rostliny půdu „nejedí“, nýbrž z ní jen čerpají minerální látky ve vodním roztoku, odhalil německý chemik J. von Liebig již před více než 150 lety. Za vynálezce praktické hydroponie jsou považováni další němečtí vědci Knop a Sachse. Jejich objev se však dostával do praxe velmi pomalu, neboť vzbuzoval senzaci i nedůvěru.
Vana plná zeleniny
Velký průlom se podařil americkým vojákům, kteří ve 2. světové válce začali pěstovat na ostrově ztraceném v Atlantiku tolik potřebnou zeleninu ve velkých vanách s výživným roztokem. Tento patent přenesli i na Havajské ostrovy a na Filipíny, kde byly půdní bakterie pro cizince nebezpečné.
Později se hydroponie přestěhovala v nejrůznějších zemích do skleníků a přispěla k rozvoji velkokultur zeleniny a květin. Dodnes je v pouštích a aridních oblastech jedinou možností, jak tu rostliny pěstovat.
Nás více zajímá tak zvaná nádobová hydroponie. Uplatňuje se při pěstování květin v bytech i veřejných prostorách. Stejně jako u dalších speciálních pěstitelských postupů se vyplatí pečlivě prostudovat odbornou literaturu a také návody pro péči o okrasné rostliny pěstované touto metodou.
Nádobová hydroponie
Je pro pěstování velmi výhodná, neboť usnadňuje ošetřování rostlin. Stačí, když si opatříme vhodnou nádobu, keramzit nebo jiný speciální dekorativní minerální substrát a hnojivé tablety.
Nádoba pro hydroponii se skládá ze dvou dílů – z vnitřního plastového květináče, který má ve spodní části bočních stěn podélné štěrbiny, a z vnější vodotěsné nádoby. Do květináče se vysadí menší rostlina, jejíž kořeny snadno prorostou štěrbinami do živného roztoku. Místo substrátu poslouží keramzit – rezavé hrudky o průměru 8 – 16 mm, vyrobené z hlíny vypálené za vysokých teplot, nebo podobný substrát. Květináč se zavěsí do větší vnější nádoby tak, aby nedosahoval na její dno. To je vyhrazeno živnému roztoku, jehož hladina by měla být v rozmezí 2 – 4 cm ode dna. Kontrolujeme ji vodoznakem, který bývá upevněn přímo v pěstebním květináči. Vnější nádoba se nemá ke dnu příliš zužovat, aby se nezmenšoval prostor pro živný roztok.
Velké rostliny a hlavně skupiny rostlin se umísťují přímo do větších vodotěsných nádob nejrůznějších tvarů. Bývají vysoké 22 až 30 cm a jsou rovněž naplněny keramzitem, v jehož spodní vrstvě je živný roztok. I zde se jeho hladina kontroluje vodoznakem. Doporučuje se rovněž výška 2 – 4 cm ode dna (v případě stálé vodní hladiny je vhodnější nižší výška – jen 2 cm).
Připravujeme živný roztok
Velmi důležitá je koncentrace živného roztoku. Závisí na tom, jaké použijeme tablety či speciální hnojiva – je třeba prostudovat si jejich složení. Při stanovení koncentrace se samozřejmě řídíme stářím a růstovým rytmem rostlin. Mladé rostlinky vyžadují nižší koncentrace než dospělé. Také v zimě a během doby klidu musí být koncentrace snížena.
Zaléváme tak, aby hladina dosáhla na ukazateli vody optima. Na maximum jen v případě delší nepřítomnosti (10 – 14 dnů). Pokud hladina klesne na minimum, je možné počkat ještě zhruba 3 až 4 dny (podle velikosti nádoby) a pak doplnit na optimum.
Co se stane, když zapomeneme živný roztok dolít? Jeho nedostatek způsobí poškození rostlin suchem a zvýšené zasolení keramzitu či minerálního substrátu. Naopak při nepřiměřeně vysoké hladině živného roztoku trpí kořeny rostlin nedostatkem vzduchu. Zejména některé okrasné rostliny, jako jsou juka nebo dracena, potřebují vzduch k dýchání, proto je v žádném případě nezalévejte dříve, než vodoměr klesne na minimum. Živný roztok je třeba vyměňovat každých 3 – 5 týdnů. V době mezi oběma výměnami se jeho úbytek vyrovnává vodou. Po 3 až 4 měsících by se měl živný roztok zcela vyměnit. Při té příležitosti můžete také propláchnout keramzit. Nikdy však nepoužívejte čisticí prostředky!
Před čím rostliny chránit?
Květinám, pěstovaným bez zemního substrátu, škodí studený vzduch a průvan, proto je nutné větrat jen opatrně. Potřebují světlo, ale je nevhodné vystavit je slunečním paprskům přímo. Pro zálivku a rosení nemají v oblibě studenou (optimální teplota je 20 °C), chlorovanou a tvrdou vodu. Dejte také pozor, aby do živného roztoku nevnikly nějaké cizí látky – káva, alkohol a moč.
***
PŘEDNOSTI HYDROPONIE
* Žádné starosti se zálivkou během delší nepřítomnosti a její snadná kontrola.
* Voda se udržuje ve správném poměru se vzduchem a rostliny tak mají optimální podmínky pro růst.
* Není obava, že zakoupíme plesnivý nebo jinak nevhodný substrát.
* Jsou vyloučeny choroby kořenů a chyby v hnojení.
* Rostliny se přesazují v dlouhých časových intervalech, pokud je to vůbec nutné.
* V jedné nádobě – kontejneru – mohou vedle se růst dvě, tři i více rostlin najednou a lze tak vytvářet velmi estetické sestavy.
* Nehrozí poškození nábytku při neopatrné zálivce.
* Ošetřování rostlin je při hydroponii snazší, speciální výživa se aplikuje jednou za čtyři až pět měsíců a voda se doplňuje podle potřeby v týdenních až čtrnáctidenních intervalech.
* Hydrokulturou je možné zvýšit vlhkost vzduchu až o 10 %.
TIP!
Hydroponie se osvědčuje zejména u rostlin okrasných listem, jako jsou agleonéma, chamaedorea, cissus, codiaeum, difenbachie, dračinec, euforbia milii, fíkus benjamina, filodendron, juka, monstera, neprolepis, palma, šeflera, saintpaulia, sanseviera, scindapsus, streptocarpus nebo syngonium. Použít ji však můžeme i u některých rostlin okrasných květem, jako jsou například anturium a spatifylum, ale také u cibulovin, orchidejí a kaktusů.
Obrázek
JAK NA TO
1) Pro hydroponii vybírejte mladé zdravé a vzrůstné rostliny. Umyjte jim kořeny vlažnou vodou, aby nezbylo ani zrnko země. Pokud byly předpěstovány v hydrokultuře, mohou se sázet přímo.
2)Při sázení rovnoměrně rozprostřete kořeny v pěstebním květináči a vyplňte jej keramzitem, omytým a nasáklým vodou. Kořenový krček má být v horní čtvrtině nádoby.
3)Pěstební květináč vložte do vnější nádoby a do otvoru zasuňte vodoznak. Zalijte vlažnou vodou, až vodoznak ukáže optimum. Jakmile rostlina prokořenila substrátem a kořeny dorostly až do vody, můžeme začít s hnojením.
4)Pokud byla rostlina původně pěstována v zemi, vyplatí se umístit ji po zasazení do čirého plastového sáčku. Vytvoří se mikroklima, v němž rostlina nezvadne, dokud nevytvoří vodní kořeny, jež jsou bohatší než ty zemní.
Řez nádobou pro vodní kulturu
KRESBY: PETR ŽIVNÝ
Popisy k obrázkům
Autor fotografií: FOTO: BLOMUS
