Nátěry hladkých ploch
Zvláště pro nezkušené natěrače jsou hladké plochy docela náročnou výzvou. Rozpouštědlové barvy po nich stékají, ve vodou ředitelných zůstávají stopy po štětci. Ale dá se to zvládnout.
Na hladké ploše musí být i dokonale hladký povrch nátěru, protože jinak by zmíněná hladkost různých materiálů poněkud ztrácela smysl. Chcete-však obnovit nátěr například na pěkných starých dveřích či kredenci po babičce, často zjistíte, že to není vůbec jednoduché.
Podobná situace nastává, když se rozhodnete barevně sjednotit odstín původních dveří s novými, koupenými bez povrchové úpravy. A je vlastně jedno, zda jsou dveře ze dřeva, nebo z laminátu.
Lazury jsou snazší
Jednodušší práce je v každém případě s lazurami, které se zpravidla používají s cílem nechat vyniknout vzhled, strukturu a částečně i odstín přírodního dřeva. Oč je jednodušší takový povrch natřít, o to složitější bývá jeho příprava, pokud dřevo zbavujete vrstev starého nátěru. Dá se to udělat pomocí louhování či kombinace chemických odstraňovačů nátěrů, horkovzdušné pistole a broušení. Ale samotné natírání už vás obvykle ničím nezaskočí a pozor je třeba dávat jen na zatékající kapky a nerovnoměrné překrývání nátěru, které pak tvoří nechtěné tmavší fleky na povrchu.
Chce to trpělivost
S pigmentovými barvami, ať už jde o vodou ředitelné, nebo rozpouštědlové (syntetické) nátěrové hmoty, je to však o něco složitější. Kromě barev určených přímo na dřevo existuje u obou zmíněných typů nátěrů i široká nabídka univerzálních barev použitelných i na méně savé podklady, tedy zejména na plech a na různé druhy laminovaných či plastových povrchů včetně vysokotlakého laminátu (umakart).
Chcete-li na těchto plochách docílit dokonale hladkého a bezchybného nátěru, je nutné víc než kdy jindy dodržovat výrobcem doporučený postup, zejména pokud jde o dobu zasychání jednotlivých vrstev nátěrů a o přebrušování těchto vrstev.
S vodou ředitelnými barvami je práce zdánlivě snazší. Tyto barvy rychle schnou, nezapáchají, není k nim potřeba ředidlo a k vymytí štětců či válečků postačí voda. Kvůli jejich rychlému schnutí je však téměř nemožné vyhnout se stopám po tahu štětce a dosáhnout slití povrchu barvy tak, aby byla natřená plocha zcela hladká.
Zvláště velmi hladké plochy je tedy nutné nejprve mírně zdrsnit a před nanášením barvy zcela zbavit prachu. Vrstvy nátěru pak nanášejte štětcem nebo válečkem určeným pro práci s příslušným typem barvy. Natřená místa nepřetírejte v příliš mnoha opakovaných tazích, aby se nátěr netrhal.
Po zaschnutí první vrstvu pomocí brusné houbičky nebo jemného smirkového papíru znovu přebruste a opět pečlivě odstraňte prach. Nenanášejte víc vrstev, než doporučuje výrobce nátěrové hmoty.
Syntetikou do hladka
Natírání syntetikou je pracnější a vyplatí se postupovat trpělivě. Jestliže doporučuje výrobce příslušné značky nátěrové hmoty použít nejprve základovou barvu, udělejte to. Stejně tak je důležité jednotlivé vrstvy přebrušovat, ovšem vždy až po jejich dokonalém zaschnutí.
Profesionální lakýrníci někdy používají jako základ vrstvu rychle schnoucí vodou ředitelné barvy a na další jednu či více vrstev pak natírají rozpouštědlovou barvu, která se při pozvolném zasychání „rozlévá“ po povrchu a vytvoří dokonale hladkou plochu bez stop po štětci.
Stékání kapek barvy po hladkém a málo nasákavém povrchu se vyhnete použitím vhodného štětce. Namáčejte ho opatrně, abyste natírali co nejtenčí nános barvy. Kombinace velmi tenkých vrstev, jemného přebrušování a dostatečného časového odstupu mezi prvním, druhým a případně třetím nátěrem by měla přinést dobrý výsledek i při natírání velmi hladkého a málo savého materiálu.
Zopakujme si
- Důkladně očistěte povrch, který chcete natírat.
- Pokud to doporučuje výrobce, použijte impregnaci nebo základovou barvu.
- Používejte štětec vhodný k nanášení zvoleného typu nátěrové hmoty.
- Natřená místa znovu nepřetírejte, dokud nechcete nanášet další vrstvu nátěru.
- Jednotlivé vrstvy jemně přebruste.
- Naneste tolik vrstev, kolik doporučuje výrobce, ani méně, ani víc.
Text a foto: Richard Guryča