U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Nastal čas zlatých rogal
Kategorie: Listopad | Autor: RB
V měsíci, jenž si od padání listí vypůjčil jméno, si všimněme jedné zajímavosti, l když je vítr cestou různě obrací, nakonec ta zlatá rogala dosednou na zem vždy spodní stranou. Je to tím, že při sesychání se postranní nervy zahýbají vždy nahoru a tvar listu se stává mírně korýtkovitým. Klouže tedy dolů směrem nejmenšího odporu. Je to tak správné. List má totiž dole průduchy, kterými za vegetace přijímá ze vzduchu svou “potravu”, kysličník uhličitý. Teď se stávají branami pro bakterie a mikroorganizmy, usnadňující jeho rozklad a rozpad. Zahrádka však ještě barvy neztrácí. Nelze nepřipomenout řádky, které Karel Čapek věnoval právě měsíci, v jehož poslední čtvrti začíná zima: “Ale ještě tam nejsme, ještě jsme nepřestali kvést; ještě dušičkový aster mrká lila očima, vykvétá petrklíč a fialka na znamení, že i ten listopad je jaro, chrysanthemum indické (zvané tak proto, že není z Indie, nýbrž z Číny) si nedá žádnými sebehoršími povětrnostními ani politickými poměry bránit v tom, aby vydalo celé své křehké a nesmírné bohatství květů…” Mysleme však i na to, abychom opatřili růže, trvalky a bylinky ze Středomoří zimním kabátkem, vyprázdnili hadice a vodní nádrže a lekníny v jezírku přesunuli do nezamrzající hloubky. Na tomto principu je ostatně založen i jeden sto let starý fígl bránící zamrznutí studny. “Zlu tomu odpomůže se jednoduše a přitom s úplným zdarem tím, že asi metr pod krytbou studny vyvrtáme do pumpy díru, aby voda z hoření části mohla vytéci a nedosahovala nikdy k povrchu země. Na jaře se díra zatluče kolíkem, který se následující zimy opět vytáhne.” A máme vystaráno. Abychom však nestrádali zimou ani my, dejme na radu Radovana Krátkého: “Na chladnou Kateřinu (25. 11.) přidej o peřinu.” Nebo o deku.
