Napij se pořádně…!
Se vzrůstajícími teplotami se kromě léta a dovolených neúprosně blíží i každoroční dny „pitného deficitu“. Jen málokdo je totiž schopen dodržovat správný pitný režim.
Míra a vhodnost přijímaných tekutin se neliší jen u každého z nás, ale svoji roli hraje také třeba aktuální roční období. Je tedy jasné, že v letních měsících bychom vzhledem k teplotám, k častějšímu cestování, sportování či práci na zahradě měli být co se pitného režimu týká ještě obezřetnější než jindy. Velmi důležité je především udržovat stálou rovnováhu mezi příjmem a výdejem tekutin. Zkrátka dostatečně pít nejen poté, co pocítíme žízeň. To už je prý podle odborníku naše tělo z 1 až 2 % dehydratované. Pocity žízně se navíc s věkem a více u žen zeslabují či mizí úplně.
Když voda schází…
Nedostatek tekutin může tělo signalizovat různě. U někoho se projeví třeba jen jeden příznak, jiný cítí přicházející dehydrataci daleko silněji. Sami určitě znáte (například při letní jízdě v autě nebo při opalování) pocit sucha v ústech, oschlé rty a jazyk. Signálem dehydratace může být i škytavka či zácpa. Velmi průkazným a rychle ověřitelným ukazatelem našeho zavodnění je množství a zbarvení moči – čím méně a tmavší barva, tím hůře. Objevit se může také malátnost, ospalost, bolesti hlavy či např. u malých dětí zvýšená tělesná teplota. Pokožka trpící žízní bývá suchá, bledá a povislá, oči jsou zapadlé, lesklé, s tmavými kruhy. Dech může páchnout po acetonu. Dehydratovaný člověk se nesoustředí a ztrácí síly jak fyzické, tak psychické. Nedostatek tekutin může vyústit až v oběhové selhání a šok.
Pravidelně pít se dá naučit
Vhodné je naučit se upíjet vodu či minerálku rovnoměrně během celého dne. Chcete-li denní deficit nahnat vypitím litru vody najednou večer po práci, můžete si spíš ublížit než prospět.
Odborníci tvrdí, že pravidelné pití se dá naučit. Nejprve pijete jen tolik, kolik zvládnete bez nucení. Na tom lze nějakou dobu setrvat a poté objem tekutin pozvolna pravidelně zvyšovat až k často zmiňovaným 2 až 3 litrům denně. Každý by měl obecně vypít asi 20 až 40ml tekutin na jeden kilogram své tělesné hmotnosti za den a noc, z toho aspoň litr během dopoledne. Po noci, kdy tělo tekutiny nedostává a ledviny tvoří větší množství moči, máme ráno vody nedostatek a čaj či káva to nevyřeší. Proto je nutné se i po probuzení dostatečně zavodnit.
Tak kolik?
Kolik tekutin vypít a kdy, to vždy záleží na konkrétní situaci. Svoji roli hraje váha, věk, pohlaví, fyzická aktivita, aktuální počasí i náš zdravotní stav. Obecně se hovoří o 2 až 3 litrech, pokud ovšem zrovna sekáte zahradu nebo štípete dřevo, příjem by měl být samozřejmě větší. Záleží také na vaší stravě – jíte-li hodně ovoce, zeleniny či mléčných výrobků, menší příjem tekutin tolik nevadí.
Část odborníků se přiklání k názoru, že množství 2 až 3 litry denně je poněkud nadsazené a platí při opravdu vysokém zatížení organizmu. Doporučují spíše než snažit se bezmyšlenkovitě splnit danou normu lépe poznat své tělo a vypozorovat, kolik vody potřebuje – každý je na tom totiž, co se příjmu tekutin týká, jinak.
Co pít určitě…
Dostatečné zavodnění je důležité. Hladce běží látková výměna, stejně tak vylučování škodlivých látek a fungování všech orgánů. Čistá voda je proto základ. Měla by být jen s nízkou až střední mineralizací, s vyváženým poměrem minerálů. Doporučují se vody bez bublinek, z vodovodu či ze studny, tedy pramenité a slabě mineralizované přírodní minerální vody bez oxidu uhličitého. Pokud máte na chatě či u domu vlastní studnu, nechávejte vodu pravidelně prověřit.
Doplnit a zpestřit si „nápojový lístek“můžeme o přírodní ovocné a zeleninové šťávy ve formě džusů, které nám dododají vlákninu a některé vitaminy. Vhodné je tyto šťávy rozředit čistou vodou. Neuškodí ani zelené, ovocné nebo bylinkové čaje.
…a čeho jen trochu
Mezi nápoje, které není vhodné konzumovat ve velkém množství patří dle odborníků minerální vody silně mineralizované. Jejich pití se doporučuje spíše krátkodobě, mohou být vhodné např. při některých nemocích. Minerálky jsou sice chutné, ale pokud budete pít pouze je, může hrozit vysoký tlak, tvorba kamenů v ledvinách, močových cestách či ve žlučníku, některá kloubní onemocnění aj. Denní příjem silně mineralizovaných vod by měl být nižší než 0,5 litru. Ani vody sycené oxidem uhličitým nejsou nejlepší k doplnění tekutin. Lze si jimi přivodit žaludeční a trávicí obtíže, zrychlují dýchání a tepovou frekvenci, způsobují překyselení krve a navíc odvodňují.
Pro výjimečné chvíle
Po náročném dni stráveném prací na chalupě či na výletě s vnoučaty máme většinou chuť na něco jiného než obyčejnou vodu. Pokud po něčem dobrém, leč nezdravém sáhneme jednou za čas, nic se neděje.
K nápojům, které jsou jen „na občas“ patří různé limonády, kolové nápoje, ochucené minerální vody, energetické nápoje, nektary apod. Škodí v nich hlavně cukry, umělá sladidla, oxid uhličitý, různá ochucovadla, kofein či kyselina fosforečná. Ani káva či alkoholické nápoje, to znamená ani pivo, nelze do pitného režimu počítat.
TEXT: HELENA NOVOTNÁ
FOTO: SHUTTERSTOCK