Nábytkové kování a panty

K nábytkovému kování patří úchytky na dvířkách a zásuvkách, klíčové štítky, klíče a závěsy neboli panty. Pokud se nám ty původní nelíbí nebo na nich léta používání už zanechala viditelnou stopu, lze je snadno vyměnit za nové.

Nemusíme se držet původního tvaru a stylu, ale klidně vybereme úchytky odlišné. Měly by ale ladit s interiérem nebo výraznějšími doplňky v místnosti. Tvarově a barevně zajímavé kování dokáže nábytek pěkně oživit i výrazněji proměnit. Nápadnější úchytky mohou vzhledově sjednotit i různé kousky nábytku.

Zvláště u kuchyňských skříněk je třeba panty správně nainstalovat, aby dvířka dokonale lícovala. Foto Shutterstock

Různé tvary i názvy

Nejčastěji se používají tak zvané knopky, což jsou vystouplé úchytky mající kulatý, oválný, hranatý i jiný tvar. Upevňují se k nábytku v jednom bodě. Podélné úchytky – vodorovné nebo svislé – mohou být rovné nebo obloukově vyklenuté, pevné nebo s pohyblivým madlem či kruhem, upevňují se ve dvou bodech. Pokud jsou na štítku, vyžadují většinou čtyři body pro upevnění.

Výhodou kování se štítkem je, že dokáže překrýt i případné poškození nábytku kolem původní úchytky. Tak zvané kapsy nacházely dříve uplatnění především u kancelářského nábytku, dnes se běžně používají pro bytový nábytek, hlavně u zásuvek. Upevňují se ve třech či čtyřech bodech.

Zápustné úchytky nepřekážejí v prostoru, ale musí být do nábytkových dvířek zadlabány. Většinou si můžeme ve stejném designu koupit knopku, oblouk, visací úchytku, klíč i klíčový štítek.

Kování včetně madel je obvykle uzpůsobeno pro rychlou a snadnou montáž. Foto Shutterstock

Vyberte si styl

Vedle základních tvarů kování zvolíme i vhodný styl. Vybrat můžeme kování v různém historizujícím pojetí, a to ve zdobnějším zámeckém či měšťanském stylu nebo ve střízlivějším rustikálním. Někdo dá spíše přednost jednoduchým moderním nebo originálním tvarům, jež podtrhnou i zajímavé materiály. Ty hrají také svou roli v konečném vzhledu kování.

Spojovací materiál lze snadno dokoupit, ke šroubování se obvykle používají vruty s křížovou hlavou. Foto Shutterstock

Povrchová úprava

Nábytkové úchytky bývají nejčastěji ze dřeva a kovu, v poslední době se hodně objevuje keramika a porcelán. Někdy se materiály kombinují – kov s porcelánem, keramikou, sklem, přírodním kamenem nebo kůží. Úchytky pro dětský nábytek se kvůli bezpečnosti vyrábějí i z gumy a podobných měkčích hmot. Kovové úchytky mohou být z mosazi, mědi, nerezu, železa i různých slitin, povrchy v odstínu zlata, stříbra, mědi, mosazi, bronzu, chromu, niklu, oceli, železa, a to v lesklém nebo matném provedení či s patinou.

Z povrchových úprav je oblíbený broušený, kartáčovaný povrch, který neklouže. Do moderně zařízené domácnosti se hodí lesklé hladké nebo matné povrchy. Záleží na interiéru a jeho ostatních doplňcích, např. povrch stínidel lamp, kovové konzole u poliček.
Výrobci nábytku často nabízejí různé varianty úchytů a madel k jednomu modelu. Při výběru dbáme, abychom k zásuvce, v níž budou těžké věci, nevolili lehké a subtilní úchytky, které by se mohly při manipulaci utrhnout nebo ulomit.

Panty jsou seřiditelné, umožňují tak i průběžnou úpravu nepřesně lícujících dvířek. Foto Shutterstock

Vytížení pomocníci

Patrně nejvíce namáhanou kovovou částí nábytku jsou závěsy nábytkových dvířek, které musí zohlednit dřevo, sklo a další materiály. Podle pozice dvířek ke korpusu nábytku se závěsy dělí na základní naložené, polonaložené a vložené. Další varianty se rozlišují podle úhlové pozice (do jakého úhlu lze dvířka otevřít). Moderní závěsy mají doraz dvířek tlumený a postupný, k čemuž často přispívá pružina a píst.

Nejběžnější závěsy jsou miskové, skryté, ale existují také kloubové dveřní závěsy a viditelné čípkové, na sklo bez vrtání či závěsy lítačkové. Rozlišení záleží na materiálu, který zavěšujeme, a také na potřebném úhlu otevření dvířek.

Závěsy, které vydrží největší zátěž, jsou z oceli. Životnost závěsu prodloužíme potřením kloubů vazelínou, pomůže i olej do šicích strojů. Při montáži dbáme na to, aby byly závěsy dobře seřízené a dvířka přesně při dovírání tzv. zapadla a přesně rámovala korpus nábytku. Na hůře dostupných místech (vysoké skříně, přístup ke dvířkům z boku) oceníme výklop se závěsem, který zbrzdí otevírání (aby dvířka nebouchla o sníženou stěnu) a zároveň otevírání zásuvky až do úhlu 110°, takže se k uloženým předmětům rychle dostaneme. Výklopně fungují i rohové skříňky v kuchyňských a šatních skříních, které šetří místo.

K otevírání nábytkových zásuvek slouží tzv. výsuvy, které podle stupně vysunutí zásuvky rozlišujeme na částečné výsuvy a plnovýsuvy, a to ještě s dotahem (v závěru otevírání je třeba více zabrat), nebo bez dotahu. Praktičtější je plnovýsuv, protože do zásuvky velmi dobře vidíme a rychle se v ní zorientujeme. Z technického hlediska bývají nejčastější kuličkové výsuvy. Modernější verze ale umožňují i elektrické otevírání zásuvek. Má-li výsuv zvládnout velké zatížení, je důležitá i funkčnost pojezdů, možnost odlehčení při manipulaci a zatížitelnost. Obvykle jsou pojezdy limitovány zatížitelností mezi 10 až 60 kg.

Pro komfort zasouvání existují speciální zásuvkové pojezdy, které zajistí hladký chod. Foto Shutterstock

Montáž a seřízení dvířek

Pro funkci pantů je důležitý kvalitní korpus nábytku a dvířka. Oba díly by měly být silné alespoň 18 mm, jen tak bude zajištěna pevnost a únosnost pantů.

Často je nejlepším řešením pro obnovu správné funkce dvířek včetně jejich vyrovnání kompletní výměna pantů. Není to složité, ale doporučuje se postupovat při demontáži těch starých obezřetně, abychom korpus nebo dvířka nepoškodili. Pokud nové rozměry pantů těm starým neodpovídají, lze otvory zvětšit nebo zmenšit za pomoci dvousložkového brousitelného tmelu, do nějž pak můžete vyvrtat otvory nové.

Forstnerův vrták neboli sukovník je pro vrtání otvorů na misky ideální. Foto Shutterstock

Složení závěsu

Závěs (pant) se skládá z misky v průměru cca 35 mm, která je usazena do vyvrtaného otvoru ve dvířkách, a ramínka s křížovým kotvícím protikusem, jež se montuje do korpusu. Pant se upevňuje vruty nebo šroubky, které se šroubují do plastové hmoždinky, kterou vždy upřednostněte před šroubováním přímo do korpusu.

Životnost dvířek i pantů prodlouží plastové podložky, které jsou součástí balení moderních typů pantů. Podložky se vkládají mezi korpus a ramínko v místech, kde dochází ke kotvení pantu ke korpusu.

Svěšená či nedoléhající dvířka lze pomocí vrutů na ramínku pantu snadno seřizovat. Foto Shutterstock

Seřízení nábytku a pantů

Nadměrně zatěžovaná dvířka začnou dříve nebo později trpět tím, že závěsy povolí, což se projeví svěšením, nedoléháním či nerovnoměrným horizontálním vyvážením. Do původního stavu lze přitom často dvířka vrátit pouhým seřízením pomocí šroubků: šroubek nejblíže k misce vyrovnává křídlo ve směru vertikálním svislém směru, horní a spodní šroubek na křížovém protikusu dvířka vyrovnávají ve směru horizontálním (podélném) a nejvzdálenějším šroubkem na ramínku ovlivňujeme lícování dvířek, když křídlo odstává od korpusu.

Už správné seřízení nové kuchyňské linky, ale i dalšího nábytku, který sestavujete po nákupu z dovezených dílů, nebo ho vlastnoručně vyrábíte doma v dílně, je ostatně jedním z důležitých předpokladů, aby vše sloužilo co nejdéle bez nutnosti dalších oprav a seřizování.

Nejdůležitější je nezanedbat fakt, že konstrukce výrobku musí svírat pravé úhly. Pokud to zanedbáte, bude další dodatečné vyrovnávání velmi obtížné. Nejjednodušší metodou je přitom změření úhlopříček: pokud jsou na milimetr stejné, je vše v pořádku.

Na stabilitu výrobku mají velký vliv i hřebíčky. Rozteče mezi nimi by měly být cca 8-10 cm. Pokud budou příliš daleko od sebe (více jak 20 cm), zadní desky nejsou dostatečně připevněné, nábytek nebude stabilní, zadní desky se můžou zkroutit a hrozí zborcení.
Důležitá je i rovnost podlahy. Veškerý nábytek je navržen tak, aby stál na rovné podlaze. Může se však stát, že podlaha není ideálně rovná, a to může vadit zejména některým větším skříním. Nejjednodušší metodou je podložit některý z rohů skříně dřevěným či plastovým klínkem.

Na vzhled dveří mají vliv i samotné panty. Dají se seřizovat nahoru a dolů a to tak, že když si povolíme všechny označené šroubky na všech pantech, můžeme nastavovat dveře směrem nahoru a dolů, čímž si seřizujeme vrchní a spodní mezeru. Při první montáži nastavíme do střední polohy, jakmile je výrobek na svém místě, můžeme provést finální seřízení. Vrchní i spodní mezera by měla být stejně široká. Nastavovat můžeme i hloubku zapuštění pantu.

Povolováním seřizovacího „červíku“ se dveře vychylují směrem doleva a mezera mezi dveřmi a bočnicí se zmenšuje. Naopak utahováním se dveře vychylují směrem doprava a mezera se zvětšuje. Pokud povolíme či utáhneme šroubky stejnoměrně na všech pantech, celé dveře se posunou více doleva, případně doprava.

Staré panty dvířek je někde lepší kompletně vyměnit. Foto Shutterstock

Dobré rady

– Padající dvířka se obvykle projevuj tak, že je spára v horní části užší, což způsobuje drhnutí křídel, a problémy s jejich otevíráním či zavíráním, což může vyústit i v překrývání jednoho křídla druhým. Částečné svěšení dvířek směrem dolů je způsobené špatně seřízeným pantem Problém padajících dvířek ovlivňuje na pantu první vrut na ramínku, což je ten nejbližší k misce. Jeho dotažením nebo povolením lze dvířka vrátit do vodorovné polohy.

– Svěšená dvířka se projevují tak, že nelícuje jejich horní a dolní okraj. Ovlivnit to lze horním a dolním šroubkem, kterými lze dvířka seřídit horizontálně to jak u vrchního, tak spodního pantu.

– Nedoléhající dvířka se projevují tak, že ve spodní části odstávají a netvoří s druhým křídlem jednu rovinu. Chovají se tak, jako by jim nějaká překážka uvnitř skříňky bránila dolehnout až k rámu. Seřízení do správné polohy se v těchto případech dělá pomocí šroubku, umístěném na ramínku závěsu nejdále od misky. Problém zpravidla bývá u spodní strany dvířek, a proto se seřizuje (dotahuje) šroub na spodním pantu.

Foto Shutterstock

Nábytkové kování a panty