U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Na tu poštu si dojděte
Kategorie: Právo | Autor: Tomáš Kousal
PRECEDENS
Jsou lidé, a z právní praxe nutno říci, že jich není málo, kteří se domnívají, že nevyzvednutím písemnosti, o jejímž uložení byli doručovatelem informováni, vlastně zanikne, vytratí se to, k čemu písemnost vyzývá. Ale chyba! Uvedu dva shodné případy z mnohých: Jedna rodina uzavřela se známou neseriózní firmou na jejích předváděcích akcích smlouvu na dodávku nádobí, druhá na masážní křeslo. Když došly domů a rozum zase zaujal své místo, od smlouvy písemně odstoupily. Firma však toto odstoupení nerespektovala a obě rodiny zažalovala, tedy podala k soudu návrh na vydání platebního rozkazu, jímž by byla rodinám jako dlužníkům uložena povinnost dlužnou částku zaplatit. Soud ve zkráceném řízení platební rozkaz vydal, to znamená, že návrhu vyhověl a určil oběma rodinám povinnost zaplatit celou původně dohodnutou cenu. Obě rodiny jednaly shodně – ač každá z jiného města, ač platební rozkaz vydaly dva různé soudy a výzvu doručovatele na vyzvednutí zásilky do vlastních rukou doručily dvě různé pošty – a řekly si, že když od smlouvy odstoupily, nezajímá je již žádný, tím méně písemný kontakt s nimi, potažmo se soudy. Domní-valy se, že když písemnost nevyzvedly, problém se vytratí. Nevytratil. Jaké chyby se dopustily, to se dozvěděly, když se pak sešly, tentokrát u jednoho právníka. Vzhledem k tomu, že si písemnost nevyzvedly a proti platebnímu rozkazu nepodaly odpor (odvolání), platební rozkaz nabyl právní moci, byl vykonatelný (tzn. že na jeho základě bylo možno nařídit výkon rozhodnutí) a firma na obě rodiny podala exekuci. Teprve když do rodin přišli exekutoři a začali obhlížet majetek, vzpamatovaly se a jak již bylo řečeno, objevily se v advokátní kanceláři. Advokát pak složitě vybíral mezi zákonnými možnostmi tu, která by podle ust. § 268 občanského soudního řádu výkon rozhodnutí zastavila. Dodnes nejsou oba případy bezezbytku skončeny. Takže nenechávejte na poště uložené zásilky, neboť: “…Nebyl-li adresát zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje… písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.” Jinak řečeno, den následující po posledním (třetím) dni lhůty počíná běžet lhůta pro odvolání (zpravidla patnáctidenní) a jestliže si adresát zásilku nevyzvedne, odvolací lhůtu zmešká. Tím se rozhodnutí soudu (půjde-li o tento druh písemnosti) může stát pravomocným a adresát se pak nestačí divit, až mu u dveří zazvoní exekutor. Před písemností a exekutorem člověk neuteče. Jde o změnu v občanském soudním řádu, konkrétně v ust. 45 a dalších, v nichž je upraveno doručování (písemností) a lhůty pro jejich vyzvednutí v případě, že adresát není osobně přítomen při doručení.
* * *
UPOZORŇUJEME
Podle novely zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, se v čl. 1 § 13 formulace “pro své území” mění na “v přenesené působnosti”. Dosud používané výrazy “územní plán obce nebo regulační plán” se nahrazuje obecnějším “územně plánovací dokumentace”. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se tato věta: “při provádění stavby musí být zabezpečeno odborné vedení realizace stavby (§ 46a odst. 1 a § 46a odst 3 písm. b)”. V § 78 odstavec 1 zní: “Účastníky kolaudačního řízení jsou a/ stavebník, b/ vlastník stavby, c/ uživatel (provozovatel), je-li v době zahájení řízení znám, d/ vlastník pozemku, na kterém je kolaudovaná stavba umístěna, pokud jeho vlastnické právo může být kolaudačním rozhodnutím přímo dotčeno”.
