U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
NA STATKU PO PŘEDCÍCH
Kategorie: Návštěva | Autor: IVA TVRZOVÁ
Z návsi nepůsobí statek nijak rozlehle: směřují sem tři okna obytného stavení, vrata do průjezdu a dvě okna vejminku. Teprve když projdete průjezdem, otevře se pohled na dlouhý dvůr, lemovaný po jedné straně řadou hospodářských budov a na konci uzavřený stodolou.
Zrekonstruovat takovou usedlost muselo být pro současného majitele pořádné sousto. Proč se do něčeho takového pouštěl, když to má navíc z trvalého bydliště sem, do jižních Čech na Budějovicko, tři sta kilometrů daleko? Poeticky by se dalo říct, že pro tři písmenka v kulatém rámečku na průčelí. MTŠ jsou totiž iniciály jeho pradědečka, který dům postavil.
„Od deseti let jsem sem jezdil k dědovi a babičce na prázdniny,“ říká pan Luděk. „Obytné stavení postavil můj pradědeček v roce 1914, ale kamenné hospodářské budovy jsou staré několik set let. Později tu už nikdo trvale nežil a jezdilo se sem jen na rekreaci. Asi před sedmi lety jsem se rozhodl odkoupit od příbuzných jejich podíly a rodinný statek zrekonstruovat,“ vysvětluje své pohnutky sympatický mladý muž.
Záchrana rodinného gruntu
Pan Luděk brzy zjistil, že rozsah rekonstrukce bude mnohem rozsáhlejší, než původně předpokládal. Některé povalové stropy byly propadlé, dřevěné krovy částečně ztrouchnivělé, problém byl s vlhkem. A nešlo jen o úpravu obytných stavení, ale i na ně navazující řady hospodářských budov – velké maštale, skladiště, kůlny na zemědělské stroje. Vzadu stály dvě veliké stodoly a po druhé straně dvora různé kůlny a přístřešky. Hospodářské budovy zůstaly, spoluvytvářejí původní ráz statku, včetně zadní stodoly. Druhá musela být stržena, na jejím místě je dnes biobazén s partií samočisticích rostlin a dětské hřiště s prolézačkami a houpačkami.
Zmizely i kůlny a přístřešky na pravé straně dvora – teď tu je trávník, jezírko s rybkami, skalka a ohniště. Ponechali tu pouze jednu stavbu hned naproti vejminku. Část slouží jako zahradní domek, část byla ze dvou stran otevřena a je v ní letní sezení.
Chvála starých materiálů
Majitel při opravách co nejvíc respektoval původní materiály. Buď je zrenovoval, nebo nahradil podobnými, pokud možno také starými. Dal nám tip na firmu Altea, která se zabývá obchodováním se starým stavebním materiálem. Sám tu nakoupil půdovky na podlahu do maštale a žulové schody ke vstupu do domu.
„Občas jsme si říkali, zda to vše stojí za to,“ vzpomíná na některé krušné chvíle pan Luděk. „Lepší by asi bylo postupovat po malých krůčcích, ale my jsme to chtěli mít brzy hotové. Něco nám zpočátku dělala firma, ale byly s ní velké potíže, ošidili, co mohli. Pak už jsem hodně věcí zvládal sám nebo s bratrem, který mi velmi pomohl, ruku přiložily i manželka a maminka a podpořili nás také manželčiny rodiče. A velké pomocníky jsem našel ve dvou svých sousedech.“
Z vejminku příjemná garsonka
Vejminek byl nejzachovalejší částí z celé usedlosti, bylo třeba jen zavést vodu a vybudovat sprchový kout a WC. Je určený pro návštěvy, které tu mají vše při ruce, v pokoji je kuchyňský kout.
Kvůli stolu se bouralo
Obytné stavení mělo původně v přízemí tři místnosti, kuchyni a ložnici na jedné a sednici s úložnými prostory a vstupem do sklípku na druhé straně chodby. „Toužil jsem po velkém obytném prostoru spojeném s kuchyní a po velikém jídelním stole. Jedinou možností bylo zbourat příčku mezi kuchyní a ložnicí,“ vysvětluje změny majitel. Vznikla tak velká místnost, otočená okny na náves a prosklenými dveřmi do dvora. Kvůli statice i optickému oddělení kuchyňské a jídelní části sem byl vložen stropní trám, podpíraný třemi dalšími, a nízká příčka. Trámy se opakují i na stropě jídelny, kde byl nově vybudován dřevěný strop.
Celá místnost je zařízena robustním nábytkem, vyrobeným na míru výtvarníkem Petrem Eschlerem. „Nechtěl jsem žádné repliky starého zařízení,“ říká náš hostitel, „a originální výrobky od pana Eschlera se mi líbily. Nakonec nám dělal nejen téměř všechen nábytek, ale i kryty na radiátory, vybavení koupelny, schodiště do podkroví, rámy střešních oken a police pod nimi, nízké dělicí příčky s vitrážemi v podkroví, stůl a lavice pod stříškou na dvoře,“ vypočítává pan Luděk.
Původní sednice se změnila na průchozí místnost se vstupem do koupelny s WC a schodištěm do podkroví, jsou tu i úložné prostory. V přízemí je ještě technická místnost s bojlerem a elektrickým kotlem. Kromě radiátorů se o vytápění starají ještě kachlová kamna ve velké místnosti a litinová v podkroví a na vejminku.
Velkorysé podkroví
V podkroví vznikl po úpravách 80 m2 velký prostor, určený ke spaní a relaxaci. Jen pro ilustraci: ze všech trámů bylo nejdříve třeba obrousit jeden až dva centimetry silnou vrstvu dřeva, napadeného červotočem, pak ošetřit nátěrem proti dřevokaznému hmyzu, napustit kaštanovou lazurou a nakonec včelím voskem.
Podkroví je jen minimálně vybaveno nábytkem a doplňky, aby si uchovalo vzdušnost. „Interiéry jsem zařizoval sám, baví mě to,“ prozrazuje na sebe pan Luděk. Jeden ze dvou spacích koutů je na vyvýšeném rohovém pódiu, uprostřed jsou subtilní kovaná křesílka, částečně oddělená od ostatního prostoru nízkými dřevěnými panely s barevnou vitráží. Kovaný nábytek a osvětlení v podkroví, stejně jako nástěnná světla a dymník krbu v maštali i kliky jsou dílem kováře z Českého Krumlova. Barevnost vnášejí do podkroví oranžové a žluté tóny na stěnách. „Otevřenost je na jednu stranu příjemná, ale je na úkor intimity a soukromí,“ svěřuje se se získanou zkušeností hostitel.
Maštal v novém
Pěkným oříškem byla rekonstrukce maštale. Propadlé střechy, vlhké stěny, betonem zalitá kamenná podlaha, zpuchřelé štuky na klenbách. Štuk oklepali na cihlu, očistili drátěným kartáčem a penetrovali. Na renovaci stěn použil pan Luděk vnitřní stěrkovou sádrovou hmotu Soudal, kterou všem vřele doporučuje: „Udělá ,měkký’ povrch, je ideální na kulaté rohy. Dá se i dobře brousit. Vedli jsme pod ní i elektřinu pro nástěnné osvětlení. Je ale pracná, nanáší se ručně.“
Původní podlahu snížili o 30 až 40 cm a pokryli starými půdovkami. Tím se ale dostala pod úroveň terénu a teď se sem stahuje voda. To bude potřeba ještě vyřešit. Zatím je v maštali jenom nový krb s kovaným dymníkem, majitel využití pro tenhle prostor teprve hledá.
Z vedlejšího skladiště vznikla otevřená garáž a dílnička. Všechny budovy mají hezký bílý kabát z vápenné omítky, dřevěné obložení, okna a dveře v několika odstínech hnědé. Na pozadí zeleného trávníku a kamenné dlažby se pěkně vyjímají.
Vše živé je tu vítáno
Velká vzdálenost od bydliště a nepravidelný pobyt (i když přes léto je tady plno, než se vystřídá široká rodina) nedovolují velké zahradničení. Kromě skalky tu kvetou muškáty ve starých sudech, několik kamenných koryt bylo využito jako minijezírka s vodními rostlinami. Do jezírek si nalezli vodní šneci, na zahradě zas mají útočiště jiřičky, vlaštovky a vrabci. Ptáci mají vyhrazené místo pro svá hnízda v průjezdu – tam se jim znečišťování omítky a dlažby toleruje.
Plánů je stále dost
Stodola potřebuje nový krov, zahrádka před domem si říká o nový, nejspíš plaňkový plot. Střechu domu a vejminku zatím kryjí betonové tašky, nad maštalí už jsou pálené bobrovky. Ty by měly přijít i na kůlnu, stodolu a pak i nad obytnou část. A v domě se v podlaze už potřetí objevila dřevomorka!
„Za stodolou je neudržovaný sad, tam plánuji hřiště. A až bude zas fungovat i bazén-jezírko s biotopem – rostlinami čistícími vodu, tak si oddechneme. Pak budu spokojený a konečně se budeme věnovat sportování,“ těší se pan Luděk.
Popisy k obrázkům
Pohled od vstupu do domu na řadu navazujících hospodářských budov až ke stodole vzadu
Iniciály Luďkova pradědečka na průčelí
Vlevo od průjezdu je vejminek, vpravo obytné stavení
Koupelna
Vytoužený velký stůl
Velký obytný prostor vznikl spojením původní kuchyně a ložnice
Maštal s očištěným stropem, nově položenými půdovkami a impozantním krbem
S kuchyňským nábytkem ladí modrá a oranžová keramika z Maříže
Nevšední detail jídelního stolu a hrubý povrch dřeva – to jsou příznačné prvky pro díla Petra Eschlera
Sednice s elegantním schodištěm do podkroví a dveřmi do koupelny. Zrenovovaná truhla skrývá lůžkoviny
Střední část podkroví s kovaným sedacím nábytkem
Vzdušné podkroví, vzadu jsou vidět schody na rohové spací pódium
Letní posezení pod otevřeným přístřeškem zahradního domku
Minijezírko v kamenném korytě
Pan Luděk má důvod k úsměvu – rodinný statek znovu ožívá
Skalka není na údržbu tak náročná jako záhony květin
Kamenný sloupek sloužil dříve k uvazování koně
Jezírko na místě zbouraných kůlen
Autor fotografií: FOTO: MARIE VOTAVOVÁ
