U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Na návštěvě u Roháčkových…
Kategorie: Volný čas | Autor: zh
Už po několikáté v životě překračuji práh bytu betlémářů Marie a Metoděje Roháčkových v Luční ulici v Třešti. Pokaždé se obdivuji kráse tohoto v podstatě městského lidového umění. Roháčkovi patří k oněm třiceti třešťským rodinám, které staví rok co rok o Vánocích betlém a zvou do svých příbytků svátečně naladěné návštěvníky, většinou rodiče s dětmi.
“Můj děda Bernard začal stavět betlém téměř před sto lety. Ten pak věnoval jednomu ze svých synů a každému dalšímu synovi dal nějakou figurku. Můj otec, kterého betlémy zaujaly, si někdy kolem pětadvacátého roku opatřil od pana Brázdy základ betlému. Tatínek neřezal figurky, jenom stavěl a já po něm tradici převzal. Když mi bylo asi devět let, začal jsem sám figurky vyřezávat. Líbilo se mi dřevo, myslím, že jsem měl i šikovné ruce, a tak jsem se do toho pustil. Pak jsem šel do učení na stavebního zámečníka, na vojnu, ale po svatbě jsem ve své zálibě pokračoval. Jedna figurka se mi nepodařila, chtěl jsem ji vyhodit. Manželce to přišlo líto, figurku opravila a do řezání se pustila se mnou.”
Dnes mají Roháčkovi dva betlémy, barevný a přírodní (mohou je postavit i v délce přes pět metrů) a možná přes dvě stě figurek – ale nikdy je nepočítali. “Náš betlém se zrodil z fantazie. Dominující jsou jesličky a pak jsou tady všechny stavby lidové architektury.” Na pozadí Vysočiny směrem k Javořici najdeme ovečky, kravičky, kozy, kachny, husy, psy, kostelík, mlýn, rybník s rybáři. Velké množství figurek představuje různá povolání a činnosti. Je tu mlynář, pekař, švec, husopaska, myslivci, žebrák s kloboukem, sedlák při setí, truhlář nese kolíbku, kominík, vinaři, kluk, kterého koza trká do zadku, jsou tu lidové kroje, především salavický. Ale nechybí ani rytíř u brány, ponocný, muzikanti s houslemi, dyndami, s basou.
Betlém u Roháčků vzniká od roku 1925 a je neustále doplňován. Každým rokem přibývají nové a nové postavy. Olejové barvy nahradily tempery, nebarvené figurky jsou impregnovány včelím voskem. “Je to bláznovství na celý rok a betlémářství se může věnovat jenom člověk, který je má rád,” přiznává se Metoděj Roháček a jeho paní doplňuje: “Během roku se suší kytky, připravují se mechy, sem tam člověk zakopne o nějaký pěkný pařez a hned má velkou radost. A pak, víte, láska k betlémům to je láska k jiným lidem.”
Paní Marie Roháčková je předsedkyní Spolku přátel betlémů v Třešti, majícího přes sedmdesát členů. “Ve spolku nejsme jenom z Třeště, jsou tu betlémáři z Jihlavy, od Počátek, z Telče.
Vzájemně se navštěvujeme, učíme se jeden od druhého a vypomáháme si. Dělali jsme už také figurky do kostelů, když se poničili nebo je někdo ukradl. Vystavovali jsme betlém i v Lilientalu.” A tak se dovídáme, že všechno, co je spojeno s třešťskými betlémy, se soustřeďuje právě u Roháčků.
***
1 Stavba betlému musí začít dlouho před Vánocemi. Nejde totiž o záležitost, která se dá odbýt za pár hodin
2 Paní Marie Roháčková, předsedkyně Spolku přátel betlémů, a její muž Metoděj stavějí betlém každým rokem
3 Řezbáři často ztvárňovali výjevy ze života a mnohdy karikovali skutečné postavy
4 Rybáři jako živí…
5 Lidové kroje jsou jedním z oblíbených námětů tvůrců betlémů
6 Také vinaři jsou vděčnými figurkami
