Na Hané u Kocourkových

Rubrika: Odpočinek na zahradě, rss-feed, Zahrada, Zahradní realizace

Na rovinatém pozemku vykouzlili majitelé za pomoci modelace terénu umělecké dílo. Zahradu rozčlenili několika náspy se suchými zídkami, vytvořili terénní vlny a zátiší s nižší výsadbou. Celku dominuje trávníková plocha a jezírko s přítokem vody.

Bohatá výsadba zahrady je založená na kombinaci vysokých i nižších konifer prostřídaných listnáči. Barvy zahradě dodávají trvalky, skalničky na kamenitých plochách i letničky v nádobách. To vše se odráží od velkoryse založeného centrálního trávníku, který i přes bohatost výsadeb zahradě dominuje. „Na části pozemku jsme museli položit travní koberec, ale většinu pokrývá námi vypěstovaný trávník podložený závlahami,“ vypráví majitelka, paní Kocourková.
„Chtěli jsme odejít z městského bytu do vlastního domu. Často jsme projížděli Kostelcem na Hané a zalíbil se nám jeden pozemek. Povedlo se nám jej koupit a mohli jsme budovat.“ Dům postavili ve stylu bungalovu, je nízký a nad zahradou, která má rozlohu 800 m², nevyčnívá.

Soudobý trend pravoúhlých jezírek se nehodí do každé zahrady, ale sem zapadá skvěle

Modelace terénu

Kocourkovi se o budoucí zahradě radili s profesionálem Josefem Marciánem z Kostelce na Hané. Ten jim tehdy „za domácí úkol“ doporučil situovat dům a další stavby a rozdělit původně rovný terén do dvou teras oddělených skládanou zídkou. „Až potom bude mít smysl bavit se o výsadbách,“ prohlásil zahradník. Jeho firma se pak podílela na realizaci suchých zídek i na výsadbě a její kompozici. „Původně se na tomto místě provozovaly kolotoče. Terén byl z kamenité navážky,“ líčí majitelka. „Museli jsme sem navézt šestnáct nákladních aut zeminy.“
Jako protiváha k přízemnímu domu vznikl v jednom rohu pozemku zděný zahradní domek doplněný zastřešeným, ale otevřeným posezením u krbu. I houpačka pro dcery se sem vešla.

Dřevěné molo u cihlové zdi poskytuje úžasné prostředí k relaxaci

Voda, trávník a kámen

Kocourkovi získali pozemek před patnácti lety a deset let trvalo, než zahrada dospěla do současné podoby. Jednoduchá travnatá předzahrádka s výsadbami dřevin na vyvýšených pravoúhlých záhonech, jeden úzký pruh podél domu lemovaný trvalkami, druhý na opačné straně s užitkovými záhony, a konečně hlavní část zahrady intimně skrytá za domem.
Tvůrce zahrady pan Marcián říká: „Dnes jsou hlavními prvky téhle zahrady voda, trávník, kámen a krásná cihlová zeď.“ Pan Roman Kocourek je stavař, proto vymyslel oplocení jedné strany zahrady cihlovou zdí. Aby pozemek nepůsobil příliš sevřeně, střídají zeď na dalších stranách dřevěné plaňkové ploty i živá stěna z tújí.
Kameny v podobě skládané zídky lemují okraj horní navezené plošiny, ale rámují i některé výsadby. Nejvíc jich tvůrce zahrady rozmístil kolem části jezírka a jeho přítoku.

Zastřešené posezení u krbu se spoustou užitečných vychytávek je jedním z oblíbených odpočinkových míst Kocourkových

Malé moře na Hané

Jezírko má obdélníkový půdorys a část břehů lemují dřevěné trámy. Dcery Kocourkových se v něm vždy rády koupaly, ale voda se rychle kalila. Proto se majitelé rozhodli zakoupit solonizační (neboli salinizační) jednotku. Teď se průzračná voda barví ve slunci do modra jako moře.
„Voda je šestkrát méně slaná než mořská. Ale i tak se v ní ptáci koupou, vlaštovky ji i pijí, dokonce se sem občas zatoulají i žáby,“ říká starší dcera Kocourkových.
Její matka dodává: „Ale voda zůstává čistá, a to máme jediný obyčejný pískový filtr. Zatím musíme brát vodu na bazén i na závlahy z vodovodního řadu, ale chystáme se na vlastní studnu.“
Jezírko s vlastnostmi bazénu je mimořádně vkusně začleněno do zahrady. Z jedné strany se dotýká kamenné zídky na předělu pozemku a odsud po kamenech stéká malý vodopád. Na opačné straně do něj přitéká voda kamenitým korytem a vytváří zahradě úžasnou zvukovou kulisu. A pak je tu strana probíhající podél cihlové zdi. Pod korunou moruše tu najdeme lehátka i dřevěné opalovací molo – zkrátka pohodlí jako na soukromé pláži.

Boční plot podél ulice je z velké části zakrytý výsadbami. Nejvyšší skupinu tvoří cedr s japonskými javory, pod nimi se střídají nízké kultivary jehličnanů a listnaté keře

Kámen, voda a zeleň

Jednou z dominant zahrady je smrk ztepilý odrůdy „cincinnata“. Najdeme tu i vzrostlou jedli korejskou, jalovce a borovice, ale i smrky odrůdy „konica“ a četné čarověníky. Vedle zmiňované moruše zpestřují dřevinné patro i tmavolisté buky a javory. Asi nejhezčím listnatým keřem je statná ruj vlasatá nad počátkem vodoteče u dolního okraje zahrady.
Umělý potůček byl koncipován tak, aby voda proudila mezi kameny i přes ně. Dno vystlané kačírkem se na jednom místě rozšiřuje do mělkého minijezírka a z něj voda proudí dále několika peřejemi. Kromě trsu kosatců žlutých se v mírně slané vodě rostlinám nedaří. Proto guzmánie, dlužichy a netřesky rostou z kamenité plochy podél břehů. Jako růžový plamen na dálku září balzamína usazená v keramickém krajáči na břehu jezírka.
Pan Kocourek, zvyklý řešit problémy technicky, jednou nechal jeřábem usadit k potůčku slepencový balvan, jehož přirozené prohlubně navrtal do hloubky a osázel skalničkami. Tak se mohou v hladině potůčku zrcadlit pestré barvy květů.

Vodní kaskáda zahradu oživuje a zvlhčuje vzduch, ale musí být možnost odpařenou vodu doplňovat

Krása detailů a nepravidelností

Josef Marcián majitelům zahrady poradil, aby okraj terasy lemovaný zídkou nestavěli jako podle pravítka. Zídka se proto obloukovitě stáčí a zasahuje jen zhruba do dvou třetin šíře zahrady. Vedle ní obě výškové úrovně spojuje pozvolný svah, aby se tu dalo jezdit se sekačkou.
Další oživení do zahrady vnášejí četné keramické plastiky i pokroucené kořeny. Také nádoby s letničkami zpestřují celkové vyznění zahrady a paní Kocourková je přenáší podle okamžité nálady.
Majitelé nejraději vyhledávají k posezení dřevěné molo u jezírka, ale s přáteli se scházejí spíše kolem krbu u zahradního domku. Ani na oběd nemusejí za hezkých dnů do domu – hned za ním je terasa s možností stolování a opodál i lehátka k lenošení po obědě.
Zahrada si samozřejmě žádá údržbu: zastřihávání dřevin, pletí výsadeb, sekání trávníku a zarovnávání jeho okrajů. Ale to je práce přinášející manželům Kocourkovým i jejich dcerám radost. Nudu tady neznají.

Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller

Uložit