Na dřevo i na ozdobu
Dřevo na topení je nutné někde skladovat, protože musí prosychat, a i v jedněch kamnech se ho dost spotřebuje. Nezapomínejte, že poskládaná polínka jsou i hezká na pohled, a využijte toho.
Sucho je pro skladování dřeva nejdůležitější. Je proto žádoucí, aby dřevo na topení větralo a prosychalo, ale i pohodlné odebírání zásoby ke krbu či kamnům, pokud tedy nevyužíváme polínka jako ozdobu kolem obvodových stěn domu. Takto mohou být skladována jen pod přesahem střechy obytné chalupy a dají je postupně odebírat, ale pak je dobré rovnou je doplnit dalšími poleny.
Pod střechu vždy
Skladování polen není žádná věda a chce to vždy rozmyslet si, jak lze v chalupě uložení paliva vyřešit a zda chcete pracovat i se zmíněným dekorativním efektem. Pokud ano, je nutné myslet na to už při řezání a štípání, například proto, aby měla polínka stejnou délku i podobnou velikost.
Samostatný dřevník na polena většinou schraňuje zásobu pro venkovní ohniště a měl by mít kvalitní stříšku. Foto: Shutterstock
Kdo jezdil na prázdniny do venkovského domu, kde se topilo dřevem, pamatuje na dřevník. To mohla být kůlna nebo část stodoly, podvrátí, případně jakýkoli další zastřešený a obvykle dobře provětraný prostor, kde se dříví do kamen řezalo, štípalo a skladovalo.
Touto tradicí se můžete inspirovat i dnes, větrání je stále důležité, Touto tradicí se můžete inspirovat i dnes, větrání je stále důležité, štípacímu špalku je lépe pod střechou, piliny se rovněž snadněji uklízejí suché a všelijaké třísky či odřezky lze po práci rovnou naházet do nějaké bedny či krabice na podpal.
Do dřevníku není vidět, takže tam dokonale vyskládané stěny z polínek nikoho neohromí. Je-li místa dost, můžete, stejně jako v minulosti, využít jednoduchého systému navršení polen na hromadu za bariéru ze zásuvných prken, která se postupně odendávala, jak dřeva ubývalo. Pokud je prostor malý, je lepší dřevo pečlivě vyskládat ke stěnám, víc se ho tak dovnitř vejde.
Příklad využití zahradního domku na nářadí: palivo lze skladovat uvnitř i pod přístřeškem u stěny, která tvoří stabilní oporu. Foto: Shutterstock
Venku i u zdi
Na chatě a u novostavby, kde nejsou přístavky či hospodářské stavby, je šance využití polen i k dekoraci mnohem větší. Kromě už zmíněné varianty vyskládání dříví pod přesah střechy nebo pod stříšky u štítových stěn připadají v úvahu i samostatně stojící dřevníky, ať už koupené, nebo vyrobené.
Nespočet přístřešků či zásobníků je zejména v sortimentu firem vyrábějících pergoly či zahradní domky. Obvykle jde o otevřené nebo částečně uzavřené kombinace stojanů se zastřešením, což jsou mnohdy i pouhá prkna nebo imitace šindelů. Nepromokavost stříšky se dá posílit asfaltovým šindelem, pásem lepenky, ale i střešními taškami. Přístřešky sestavíte podle návodu, obvykle naimpregnované díly bývá nutné natřít lazurou. Mohou být u zdi, u plotu nebo stát samostatně. Získáte úhledný a praktický artefakt, který po vyplnění poleny dobře vypadá a dřevo ochrání, i když samozřejmě ne před zafoukanou vodou či sněhovými vločkami. Ale to polínka zvládnou, pokud k nim může slunce, vysuší je.
Výhoda alespoň částečně uzavřených prostor je jasná. Tady lze dříví i řezat a šttípat, prkenná podlaha se snadno zamete. Foto: Shutterstock
Vzduch i zespodu
Není problém zásobník na dřevo vyrobit, využít můžete i tenčí kulatinu nebo třeba střešní latě. Dbejte alespoň na mírný spád stříšky, pilířky či postranice ukotvěte na zemní vruty nebo podložte kameny tak, aby nespočívaly přímo na zemi. Spodní část by měl tvořit rošt, aby vzduch proudil i pod dřevem a dolní řada polen neležela přímo na zemi.
Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock
Na dřevo i na ozdobu
