U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
MY A VESMÍR
Kategorie: Příroda | Autor: LAU
V létě loňského roku se v Praze konal seminář nazvaný Jak spolupracovat s vesmírem. Proběhl v rámci projektu Praha 2000 a vedl jej Marko Pogačnik. Tento muž pochází ze Slovinska a získal si uznání v celé řadě západoevropských států svými projekty krajinné léčby. Jako vysokoškolský pedagog přednáší na toto téma na univerzitě ve švýcarském Bernu. Je autorem knih, které vyšly v mnoha jazycích. U nás jsme se zatím dočkali Školy geomantie, Cest léčení země a Elementárních bytostí. Marko Pogačnik vypracoval několik metod léčení krajiny v energetické sféře, tedy v oblasti skutečných příčin. Jednou z nich je tzv. litopunktura, tedy umísťování kamenů (řecky lithos) na určité silové body Země. Jde vlastně o obdobu akupunktury u člověka. Geomantie, to je vlastně evropský feng šuej. V Číně se učení, že životní prostředí je mataforou všeho, co se v našem životě děje, předávalo z generace na generaci. Evropa na něj zapomněla. I když tu byly určité výjimky. Při své poslední návštěvě Marko Pogačnik například poodhalil význam některých úprav v zahradách Pražského hradu, jež jsou dílem jeho krajana Josipa Plečnika. O jejich smyslu se vedly dlouhé spory, dokonce se diskutovalo, zda by se neměly jako nefunkční a nehodící se do tohoto prostředí odstranit. Avšak některé jeho nám nepochopitelné “zásahy” měly hluboký význam pro ošetření akupunkturních bodů v oblasti Pražského hradu. Jednohmotná skutečnost krajiny má nepředstavitelnou schopnost reagovat na změny v prostoru. Je-li to nutné, vytváří nová uspořádání či silové systémy nebo je opět rozpouští. Naši předci vnímali tyto struktury a věděli, jak je posilovat. Při zakládání svých sídel vybírali místa, která měla příznivou vitální energii. Byli také dostatečně znalí věci, aby vytvořili dodatečná silová spojení, takže mohlo dojít ke vzniku celé vitálně energetické sítě. Lidskému osídlení se tak dostávalo optimálních podmínek k životu. Dnešní výstavba měst, ale i dálnic nebo přehrad probíhá podle rozumně vytvořených plánů rozvoje. Ale tento racionalistický řád má svou stinnou stránku – absenci lásky ve vztahu k životním systémům Země. Dochází k destrukci silových míst a civilizační vývoj tak produkuje množství negativizovaných sil. Na geomantii se bude zřejmě ještě dlouho pohlížet jako na umění – tedy jako na spojení intuice a mimosmyslového vnímání. Marko Pogačnik je původní profesí výtvarník, ale řadu let pracuje na rozvíjení vlastních schopností vnímat takové dimenze prostoru, které jsou běžným smyslům nedostupné. A učí to i druhé. Navštěvuje a pracuje na mnohých místech světa, často na pozvání státníků či veřejných představitelů. Můžeme jen uvítat, že cílem jeho návštěv se stává také naše republika.
