U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Mužský v Českém ráji
Kategorie: Návštěva | Autor: Jan Pešta
Kousek za Mnichovým Hradištěm ční k nebi vulkanický vrch s podivným názvem Mužský. Je obklopen neprostupnou lesnatou hradbou pískovcových skal, zvedajících se do impozantních výšin přímo z rovin okolo Jizery. Nevelká náhorní plošina je přístupná jen na několika místech. Silnice sem vede jediná. Stoupá v zákrutech nejprve lesem a posléze mezi sady. Jinak se dá nahoru vylézt jen několika stezkami, jež se vinou skalnatými roklemi.
Tato téměř dokonalá přírodní pevnost kontrolující odvěké stezky okolo Jizery byla obydlena od mladší doby kamenné. Přítomnost Slovanů připomíná několik hradišť na nepřístupných skalních ostrožnách a mohyly v lesích. Na pravěké a raně středověké osídlení navázala ve 13. a 14. století skupina záhadných skalních hradů a dalších sídlišť. O jejich původu, vzniku a účelu zatím nemáme bližší informace. Bezpochyby nejznámější jsou Drábské světničky – skupina skalních komůrek, vysekaných v pískovcovém skalisku. Z dalších skalních hradů, hrádků a sídel připomeňme ještě Klamornu, Starou Hradu, Hynštu a zejména Valečov, jehož zříceniny se tyčí nad silnicí od Bosně.
Jméno jí dali mniši
V srdci náhorní plošiny vysoko nad okolní krajinou, mezi ovocnými sady, nalezneme vesničku Mužský, která dala blízkému vrchu jméno. Vesnice se poprvé připomíná roku 1400. Tehdy patřila mocnému cisterciáckému klášteru v Hradišti nad Jizerou, který vlastnil rozsáhlé statky v celém Pojizeří. Nelze vyloučit, že s kolonizačními aktivitami kláštera souvisel i vznik skalních hrádků. Zajímavé jsou teorie, vysvětlující vznik podivného jména vsi. Podle Antonína Profouse, autora čtyřdílného lexikonu “Místní jména v Čechách”, dostala vesnice jméno podle cisterciáckého – tedy mužského kláštera. Po rozchvácení klášterních držav za husitských válek získal panství nejprve Jan z Ralska a po něm husitský hejtman Jan Čapek ze Sán. Roku 1465 byla ves připojena k Valečovu a roku 1661 spolu s ním připadla k valdštejnskému panství Klášter. Dvě chalupy ale patřily ke hradu Kost. V 17. století bylo v Mužském sedmnáct usedlostí a chalup; dvě ale zůstaly po třicetileté válce pusté. Na nepravidelnou svažitou náves vede dnes jediný vstup od jihovýchodu. Druhá, dnes již nepoužívaná cesta stoupala roklí od západu z Dnebohu. V 18. a 19. století se zástavba rozšířila podle silnice při východním okraji vsi, několik chalup bylo postaveno i ve vnitřním prostoru návsi. Východně odtud, na kraji lesa, vznikla chalupnická osada Slivice.
Roubená krása Pojizeří
Oblast okolo Mužského patří do národopisného regionu střední Pojizeří. Zatímco v úrodných nížinách okolo řeky nacházíme vesnice s velkými bohatými statky, v lesnatých a odlehlých polohách Českého ráje jsou domy o poznání skromnější. V kotlině Žehrovky severně od Mužského se již objevují velké patrové pojizerské domy, které sem pronikají z Turnovska. Naproti tomu západně a jižně odtud, v úrodné krajině okolo Mnichova Hradiště a Kněžmostu, převažuje zástavba přízemní. Pojizerské roubené stavby patří bezesporu k nejkrásnějším příkladům lidové architektury v Čechách. Charakteristickým znakem jsou bohatě vyřezávané lomenice. Kvalitu tesařské práce můžeme posoudit i na drobných, zdánlivě nepodstatných detailech. Štíty bývají nasazené na krásně profilovaných dřevěných římsičkách, konce stropních trámů nad zápražím zdobí elegantní řezby, stejně jako trámkové zárubně oken či vstupních dveří. Přímo v Mužském se dochovala řada roubených staveb většinou z konce 18. a z první třetiny 19. století. Na vyvýšené severní straně návsi stojí domy čp. 10 a 11. Vjezd do dvora usedlosti čp. 11 uzavírá klenutá brána. Další dva hodnotné roubené domy nalezneme na protější jihozápadní straně návsi. Dům čp. 17 je výjimečně dochovaná stavba s trojdílnou dispozicí, s obnovenou lomenicí ve štítu. Sousední chalupa čp. 18 je rovněž celá roubená, se širší světnicí a užší komorou. Před domem stojí o něco menší sýpka, přenesená z nedaleké Zásadky. Ve vnitřním prostoru návsi je dvojice drobných roubených chalup s lomenicemi – čp. 14 a 27. Několik zajímavých staveb se dochovalo i mimo náves. Nejcennější je dům čp. 5 v severovýchodní části vsi se světnicí v hliněné omazávce (kožichu). Roubená jádra mají i chalupy čp. 2 a 8. V usedlostech čp. 4, 5, 8 a 10 nalezneme roubené komory a v čp. 1 a 8 stodoly. Několik dřevěných staveb stojí i ve Slivici (chalupy čp. 24 a 25). Pozornost zasluhují také hospodářské stavby, postavené z typického místního materiálu – přesně opracovaných pískovcových kvádrů, tzv. “štuku”. Náves doplňuje jednoduchá bedněná zvonička, u níž stojí na reliéfně zdobeném soklu litinový kříž z roku 1877.
Chalupáři ctí tradici
Vesnička v odlehlé poloze ve druhé polovině 20. století stagnovala. Většina cenných roubených staveb zde proto přežila jen díky chalupářům. Roku 1995 byla vesnice prohlášena památkovou rezervací, která od té doby prochází citlivou regenerací. Několik domů (čp. 11, 14, 17 a 18) bylo v posledních letech vzorně opraveno. Na střechy se navrací tradiční krytina – štípaný šindel. Pochvalu zaslouží i obnova návsi se strouhami vydlážděnými čedičem a s typickými plaňkovými ploty. Snad je tomu tak shodou šťastných náhod, snad díky kultivovaným majitelům a dobré spolupráci s památkáři. Ať tak či tak, Mužský patří určitě mezi nejkrásnější české vesnice. A co víc – díky postupující regeneraci chalup i hospodářských staveb je rok od roku krásnější.
Foto – Dvojice usedlostí čp. 17 a 18 na jihozápadní straně návsi
Foto – Horní straně návsi dominují usedlosti čp. 10 (vpravo) a čp. 11 (vlevo s bránou)
Foto – Uprostřed návsi v Mužském stojí půvabná bedněná zvonička
Foto – Vzorně opravený roubený dům čp. 18 se šindelovou krytinou patří k nejkrásnějším ve vsi
Foto – Dvojice drobných roubených chalup čp. 14 a 27; první je stále v kožiše, druhá po rekonstrukci
