Mozek stále tajemný

Mozek je dosud ne zcela probádaný orgán. Složitý, dokonalý a jedinečný zatím odolává všem snahám o stoprocentní poznání. Proto se některé nemoci a poruchy mozku i přes vyspělost současné vědy léčí složitěji a déle.

Udržujte mozek v kondici

Mozek, našedlý a zbrázděný spoustou záhybů, leží v lebeční dutině a je řídícím orgánem nervové soustavy. Je zodpovědný za činnost srdce a trávení, řídí náš pohyb, řeč i myšlenky. Aby tento orgán rostl a pracoval tak, jak má, potřebuje stálý a dostatečný přísun kyslíku, glukózy a vitaminů především skupiny B. Velmi důležitý je také kontakt s jinými „mozky“, čímž se podporuje růst a vývoj – v izolaci a samotě mozek chřadne, růst stagnuje amůže dojít i k zakrnění. Stejně tak zásadní je neustálé procvičování mozku a paměti, abychom po mentální stránce zůstali co nejdéle fit.

Vědci versus mozek

Odborníci zkoumají mozek již odnepaměti, a přestože občas stále tápou, pár zajímavých informací už mají. Zjistili například, že lidský mozek je 38krát výkonnější než nejrychlejší superpočítač na světě. Také tvrdí, že bez dostatečného přísunu vitaminu B12 se mozek zmenšuje a že tento orgán instinktivně rozmozEk pozná a vnímá objekty, které mají esteticky ideální proporce. Dalším zjištěním je fakt, že během noci je prý lidský mozek výkonnější a lépe vstřebává informace. Proč to tak je, se ale zatím neví. Zato se prokázalo, že droga extáze může poškodit mozek už při prvním použití a že i malé dávky této drogy způsobují změny v mozku.

Mám to na jazyku…

Žijte společensky

Nevzpomenete si na jméno v telefonu, zapomínáte právě sdělená čísla? Trénujte paměť, konkrétně tu krátkodobou. Odborně řečeno paměť je schopností uchovat pro pozdější využití nějakou získanou informaci. Celý tento proces „zapamatování si“ lze shrnout do tří bodů: vštípit, uchovat a vybavit.
Paměť známe senzorickou, krátkodobou a dlouhodobou. Senzorická paměť je vlastně jedinečným typem krátkodobé paměti a vychází z naších smyslů. Zrak nám například uchová informaci na desetinu sekundy, sluch zhruba na tři sekundy. Jde tedy omimořádně krátké záznamy.
Krátkodobá paměť jako taková uchová informaci také velmi krátce, od sekund až po minuty. Slouží k řešení aktuálních věcí a má velmi omezenou kapacitu.
Dlouhodobá paměť schraňuje důležité informace nasbírané během našeho života, podílí se i na tvorbě naší osobnosti. Krátce řečeno: vnější podněty jsou zpracovány našimi smysly a převedeny do senzorické paměti. Po roztřídění dle důležitosti část končí a vhodné informace jdou do krátkodobé paměti. Tam jsou po využití zapomenuty, nebo, jsou-li důležité, pokračují dál do dlouhodobé paměti.

Nemocných jsou miliony

Ne vždy však za naši ochabující mozkovou a paměťovou činnost může „intelektuální“ lenost či nechuť cvičit mozek. Své ví 37 milionů lidí trpících Alzeheimerovou chorobou. Ve věku nad 65 let ji má každý dvacátý člověk, nad 85 let již každý čtvrtý člověk. Jedná se o neurodegenerativní onemocnění mozku, jehož příčiny nejsou dosud objasněny, nicméně změny postupně působí rozpad nervových vláken a buněk. Tím se mění i látková činnost mozku.
Tato nemoc může být dědičná. Má tři stádia – při lehké demenci se objevuje těžší dorozumívání, podezíravost, problémy s pamětí a orientací, deprese, netečnost a změna osobnosti. Během středního stádia demence se vše prohlubuje, přidává se též neschopnost běžných činností jako vaření, nakupování, oblékání a postižený je zmatený a podezřívavý. Při těžké demenci člověk odmítá jíst, nepoznává rodinu, dochází k naprosté ztrátě soběstačnosti. Kdy přichází pan Alzeheimer?
Protože stále přetrvává hodně věcí, které o této chorobě vědci neznají, nedá se ani s určitostí říci, kdo a kdy je nejvíce ohrožen. Důležitou roli hraje věk, po šedesátce riziko vzniku pozvolna stoupá. Více ohroženy jsou ženy než muži, zásadní je též rodinná anamnéza – kde se Alzeheimerova choroba již vyskytla, je riziko jejího výskytu až čtyřikrát větší. Také kouření zvyšuje možnost výskytu, stejně jako poranění hlavy. Odborníci tvrdí, že kdo prodělal zranění hlavy, navíc se ztrátou paměti, má větší pravděpodobnost vzniku Alzeheimerovy choroby. Důležitý je i celkový zdravotní stav, riziko rozhodně nesnižují deprese, vysoký krevní tlak a cholesterol, snížená imunita, sklon k zánětům, infekcím, metabolickým či hormonálním poruchám. Podle výzkumů má jistou negativní roli také případný nedostatek důležitých živin v dětství či v dospělosti.

Parkinsona lze léčit, ne vyléčit

Další častou nemocí vznikající v mozku je Parkinsonova choroba. Původ této nemoci není znám, jistý vliv má genetika, úrazy či stav životního prostředí. Při Parkinsonově chorobě dochází k předčasné poruše funkce a poškození struktur v hloubi mozkových polokoulí – postiženy jsou skupiny vzájemně propojených nervových buněk. Jde o oblast mozku řídící pohyby.
Parkinsonova choroba v podstatě spočívá v nedostatku dopaminu, (látka, která vzniká v mozku), což je jakýsi přenašeč signálů mezi nervovými buňkami. Začne-li dopamin chybět, odrazí se to v mozku na místech, která regulují svalové napětí a provádění pohybů, i automatických. Trpět začne mimo jiné i trávicí soustava či psychika. Parkinsonova nemoc, která se nejčastěji projeví mezi padesátým a šedesátým rokem, postihuje o něco více muže.
Při Parkinsonově chorobě jde zpočátku o lehký třes rukou či hlavy, slabost, pomalé pohyby a ztuhlé svaly. V pozdější fázi se přidává ztráta rovnováhy, třes rukou a hlavy i v klidu, zmatenost. Typická je stálá únava, křeče či ztuhnutí svalů a končetin a bolesti kloubů a zad. Objevit se mohou problémy s chůzí a pohybem vůbec, pomalý třes horních končetin a poruchy rovnováhy. Také zácpa, nehybný obličej bez mimiky a deprese mohou signalizovat nástup této zatím nevyléčitelné nemoci.

Nevyzpytatelná epilepsie

Další nemocí a další z potíží rodících se v lidském mozku, kterou trpí asi 1 procento lidí, je epilepsie. Jde o záchvatovité onemocnění mozku, které může být buď vrozené, nebo získané třeba po úrazu hlavy, při infekci či vinou nádoru.
Epileptické záchvaty lze rozdělit do čtyř skupin, ve který se příznaky liší. Při jednoduchých parciálních záchvatech je zasažena jen určitá část mozku, což se projeví například dočasnou poruchou hmatu, sluchu, zraku, myšlení. U komplexního parciálního záchvatu je postižena větší oblast mozku -vědomí bývá narušené, vypadává paměť, objevují se opakované automatické pohyby.
Generalizovaný záchvat bez křečí zasahuje celý mozek, objeví se náhlá krátká porucha vědomí a po odeznění pacient ani neví, že měl záchvat. Při generalizovaném záchvatu s křečemi je nemocný mimo několik minut.
Léčba spočívá v jistých režimových opatřeních a v nasazení antiepileptik jak preventivně, tak při záchvatu. U těžkých případů a tam, kde je možné zjistit ložisko, které vyvolává záchvaty, lze uvažovat o léčbě chirurgické. Zda se epilepsie zcela vyléčí, záleží hodně na tom, zda jde o epilepsii primární či sekundární a zda nemocný striktně dodržuje životosprávu platnou pro epileptiky (žádný alkohol, chodit spát v určitou dobu amnoho dalších).

TEXT: HELENA NOVOTNÁ
FOTO: SHUTTERSTOCK

Mozek stále tajemný