U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Moravsků Betlém
Kategorie: Návštěva | Autor: František Hajnyš
Štramberk je zcela výjimečné město. Pro svou malebnost v předhůří Beskyd, pro svou úžasnou romantickou polohu a nádherný soubor roubených valašských domů, umístěných na svahu Zámeckého vrchu, je tento kout nazýván Moravským Betlémem.
Rozkládá se na strmých svazích kopců Zámeckého vrchu, Kotouče a Bílé hory v Podbeskydí a zachovalo se zde neuvěřitelných devadesát roubených dřevěnic na kamenných podezdívkách. Tyto domy jsou přilepené na skalách šplhajících do prudkého svahu až k městským hradbám. Takzvanou štramberskou Zlatou uličku pod zbytky hradu tvoří sedm roubených domů.
Z Trúby na náměstí
Na vyvýšenině jurské vápencové kry vznikl ve 13. století hrad, v jehož blízkosti byly archeology objeveny pozůstatky slovanského osídlení. Existence hradu je spojována se správou území a s obranou zemských hranic. Zůstaly z něj jen zbytky hradebního zdiva, z něhož si místní často odnášeli pěkné kousky kamenů na již zmiňované podezdívky chalup, a válcová věž Trúba o průměru deseti a výšce čtyřiceti metrů. Dnes slouží jako rozhledna a tvoří dominantu města. Je z ní fantastický pohled na beskydskou Lysou horu, na dřevěnou kapli na Radhošti a na Moravskou bránu, kterou kdysi vedla jantarová stezka. Sejdeme-li z rozhledny po 406 schodech dolů a dál uličkami opět po schodech, ocitneme se na náměstí s kostelem sv. Jana Nepomuckého z r. 1721 a novorenesanční kašnou z 19. století a také nově otevřeným městským pivovarem. Štramberští jej otevřeli 21. května letošního roku (roční produkce světlého i tmavého piva s názvem Trubač by se měla pohybovat mezi 400 až 460 hektolitry). Před tím se zde naposledy vařilo pivo před 150 lety. Malebnou kulisu náměstí dotváří měšťanské domy z první poloviny 19. století včetně vlastivědného muzea, v němž nacházíme historii města od pravěku až po novodobé dějiny Štramberka.
Perníkové Štramberské uši
V krámcích se jako místní specialita prodávají na každém rohu po medu a koření vonící Štramberské uši, které mají zajímavou historii. Podle pověsti se v r. 1241 hrnuly na Moravu hordy Tatarů, kteří jezdili na malých koních a plenili a vraždili vše živé. Obyvatelé Štramberka před nimi utekli do hlubokých lesů v okolí. Když se Tataři utábořili v údolí pod vrchem Kotoučem, v noci se jako zázrakem spustil prudký déšť, který spolu s vodou z vypuštěného rybníka krvelačné nepřátele zatopil. Po této události našli Štramberčané kromě cenností i několik vaků s nasolenýma lidskýma ušima, které Tataři posílali svému chánovi, aby věděl, kolik křesťanů v bojích zabili. Na památku se dodnes vyrábí pečivo kořeněné chuti ve tvaru stočených uší.
Historie sahá až do pravěku
Další významnou raritou a turistickou atrakcí je vrch Kotouč, který vydal na našem území ojedinělé svědectví života v pravěku. Je zbytkem bývalého moře z období nejmladší jury. Jeskyně Šipka, dlouhá 45 m, která se na svahu Kotouče nachází, proslavila Štramberk po celém vědeckém světě. Gymnazijní profesor Karel Jaroslav Maška právě tady našel spodní čelist neandrtálského dítěte a později bronzový poklad. Následně byly v Šipce objeveny fosilní kosti pravěkých zvířat, jako byli jeskynní medvědi, lvi, mamuti, nosorožci, a dalších 600 druhů zkamenělin. Tyto nálezy inspirovali Zdeňka Buriana ke kresbám a obrazům pravěkých lidí a zvířat, které se zapsaly do povědomí mnohých z nás. Pro tyto významné objevy byla jeskyně Šipka vyhlášena za národní kulturní památku.
Popisy k obrázkům
1 Moravskému Betlému, ležícímu na Zámeckém vrchu, dominuje Trúba – rozhledna, z níž je báječný výhled
2 Štramberské uši se můžou péct pouze ve Štramberku
3 Soubor valašských roubených chalup ve Zlaté uličce pochází z 18. a 19. století
4 Na svahu pod zbytkem hradu se dochovala řada roubených domů se zachovalými prvky původní lidové architektury. Na obrázku je ukázka šindelové střechy s vikýřem typu volské oko
5 Jeskyni Šipku již v současné době neprozkoumávají archelogové, ale hlavně děti
