Mlha přede mnou, mlha za mnou

V mlze je potřeba přizpůsobit rychlost i styl jízdy. Foto: Shutterstock

S mlhami se setkáváme nejvíce na podzim, ale překvapit nás můžou také v jarních měsících nebo i v létě a pro řidiče se jedná o velmi nepříjemný meteorologický jev.

Podle definice je mlha přízemní mrak, který snižuje viditelnost na vzdálenost kratší než jeden kilometr. Většinou se skládá z vodních kapiček, které velmi malou rychlostí padají k zemi. Dá se říct, že se ve vzduchu vznášejí. Mlha je nepříjemná pro všechny řidiče na silnici bez rozdílu a dokáže pořádně prověřit i profesionály. To potvrzují i statistiky dopravních nehod. Pro začátečníka je pak jízda v mlze přímo dobrodružstvím.

V mlze klesá viditelnost

Jízda v mlze je nebezpečná zejména z hlediska dopravní nehodovosti. Dochází při ní k častým střetům vozidel, dokonce celých kolon, a to především na rychlostních silnicích a dálnicích. Příčinou těchto nehod většinou není sama mlha, nýbrž neschopnost mnoha řidičů přizpůsobit se dané situaci.

Řízení při zhoršené viditelnosti věnujte plnou pozornost. Foto: Shutterstock

Jízda má svá specifika. Výrazně klesá viditelnost, a pokud vjedeme do mlhy, musíme dokázat především správně odhadovat vlastní dohledovou vzdálenost, abychom vyloučili jakákoliv překvapení. Mlha navíc zkresluje vnímání rychlosti, jakou se vozidlo pohybuje. Řidiči totiž mohou jen stěží porovnávat rychlost jedoucího vozidla s okolními předměty, které vidí nezřetelně. Podvědomě proto vyhodnocují svou rychlost jako nižší, než tomu ve skutečnosti je. Vzdálenost od okolních předmětů považují za větší, než odpovídá realitě. Spatří-li před sebou stojící vozidlo, často ho v prvních okamžicích považují za jedoucí.

Navíc kapičky mlhy na povrchu vozovky kondenzují. Už i při teplotách okolního vzduchu lehce nad nulou může mlha vytvořit na vozovce namrzlou vrstvu. To s sebou nese prodloužení brzdné dráhy a výrazně zhoršenou ovladatelnost vozidla. Pokud jede řidič nepřiměřeně rychle, před překážkou nestačí zastavit a naráží do ní vysokou rychlostí. Také proto nehody, ke kterým dojde za mlhy, mívají horší následky.

Během podzimu jsou mlhy na denním pořádku. Foto: Shutterstock

Dodržujte odstup

Za mlhy to tak rychle nepojede, proto je dobré vydat se na cestu s dostatečnou časovou rezervou. A pokud ani to nepostačí, je třeba se smířit s tím, že do cíle dojedeme se zpožděním. Především za husté mlhy je dobré pamatovat na literu zákona, že řidič smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. Je nutné také dodržovat odstup od vpředu jedoucího vozidla. Porovnáme si vzdálenost, na kterou vidíme koncová světla vozu jedoucího před námi, se vzdáleností patníků u silnice, jež bývají od sebe zhruba 50 metrů. A této vzdálenosti přizpůsobíme i rychlost jízdy. Ta by při dohledu 50 metrů měla být 50 km/h. Samozřejmě i v tomto případě musíme dodržet bezpečnou vzdálenost za vozidlem před námi. Celé pravidlo by tedy mělo být: na dohled 50 metrů při 50 km/h dodržet odstup 50 metrů. Například u našich německých sousedů platí, že při dohlednosti pod 50 metrů je třeba zapnout mlhovky a současně se pohybovat rychlostí do 50 kilometrů v hodině, a to i při jízdě na dálnici.

Pozor je potřeba dávat i na to, co se děje uvnitř vozidla. Mlha může způsobovat kondenzaci vlhkosti na oknech, což může dále zhoršovat výhled z vozu. Zapneme vyhřívání čelního a zadního skla, aby se okna odmlžila. Užitečné také může být okna pootevřít. To pomůže nejen s kondenzující vodou, ale také lépe uslyšíme, co se děje kolem vozu. Ze stejného důvodu je dobré vypnout rádio.

Dodržujte zásadu vidět a být viděn. Foto: Shutterstock

Vždy jen řádně osvětlený

Řada řidičů stále nedoceňuje platnost zásady vidět a být viděn. Světla pro denní svícení v mlze rozhodně nestačí. Na to je třeba pamatovat především při jízdě za dne v úsecích s lokálními mlhami. Automobil musí být pro ostatní řádně viditelný, je proto třeba rozsvítit potkávací i obrysová světla. Chybou by bylo rozsvícení dálkových světel. Ta se mohou od mlhy odrážet a místo toho, aby se viditelnost zlepšovala, bude omezována. Dálková světla také mohou oslňovat protijedoucí řidiče.

Zákon o silničním provozu jednoznačně stanoví, že zadní světla do mlhy se musí používat za mlhy, sněžení či hustého deště vždy. Kdy je ale ten správný okamžik pro jejich rozsvícení? Rozhodně se nezapínají již při prvním náznaku mlhy. Doporučuje se mlhovky rozsvítit, pokud viditelnost klesne pod 100 m. Jednoduchým vodítkem může být to, zda vidíme nárazník vozidla před námi. Pokud ano, mlhovky necháme vypnuté. Pokud ne, je na čase mlhovky zapnout. Některá auta mají ve výbavě i přední mlhovky. Pokud se je chystáme použít, platí stejná pravidla jako pro zadní mlhovky.

Mějme na paměti, že mlhovky vydávají velmi silné světlo a při nesprávném použití mohou ohrozit ostatní účastníky provozu. Zvláště za tmy dovedou nepříjemně oslňovat vzadu jedoucí řidiče. Opatrně pak jich je třeba používat při delší jízdě v koloně vozidel.

Pozorní by měli být řidiči spoléhající na funkci automatického přepnutí světel pro denní svícení na světla potkávací. Před vjetím do mlhového oparu je nutné zkontrolovat, zda se tak skutečně stalo. Především řidičům s delší praxí je pak dobré připomenout, že přední mlhovky mohou svítit jen tehdy, jsou-li současně rozsvícena potkávací světla. Někdejší kombinace s předními obrysovými světly je dnes již nepřípustná.

Pozor na předjíždění

Dobře je potřeba rozmyslet si i předjetí jiného vozidla. Hustá mlha spolehlivě skryje protijedoucí automobily, které předjíždějící řidič uvidí skutečně až na poslední chvíli. Navíc předjíždějícího řidiče vzápětí po úspěšném předjetí zpravidla čeká hořké poznání, že ten před ním nejel pomalu bezdůvodně. Bude to právě on, kdo bude po dlouhé kilometry úporně zírat do mlhového závoje, a navíc bude oslňován světly vozidel jedoucích za ním.