Místa, na kterých (ne)chytnete chřipku
Lidové přísloví praví: „Nejúčinnější léčbou je prevence.“ Co tedy dělat pro to, abychom se chřipce vyhnuli a nemuseli se potýkat s jejími nepříjemnými projevy a následky? Strategie obrany proti chřipce by se dala rozdělit do dvou částí: budování imunity a předcházení rizikovým situacím. A věděli jste, kde všude můžete chřipku chytnout?
Všichni víme, že nás chřipka dostihne zejména na místech s velkou koncentrací potenciálních bacilonosičů. Chřipku můžete ale dokonce chytit i při koupi ovoce, na které před námi sáhl nemocný. Nebo také při čtení novin, nebo teoreticky i při zkoušení oděvu, který měl nemocný na sobě před námi. Pozor bychom měli dát také, pokud si v automatu kupujeme například kávu – nejen, že nemocný mohl sáhnout na kelímky, ale bakterie zůstávají také v samotném automatu. Naopak chřipku nemůžeme chytnout snáze jen díky chladnému počasí.
Předcházejte rizikovým situacím
Shlukování v uzavřených prostorách – podmínkami pro vznik chřipkové epidemie není jen chladné počasí, ale také shlukování lidí v uzavřených a špatně větraných prostorách. Ty se tak stávají „množištěm“ pro bakterie a viry. Je-li to možné, doporučuje se v tomto období takovým místům vyhýbat – nenavštěvovat kina, divadla, kluby apod.
Hygiena – během chřipkové sezóny je nutné obzvlášť úzkostlivě dbát na hygienu, hlavně na veřejných místech, kde může dojít ke styku s virem. Mytí rukou a potravin před konzumací je samozřejmostí, pravidelná desinfekce rukou např. v MHD je na místě.
Teplotní skoky – jak v létě, tak v zimě může být imunita oslabována přechody z tepla do chladu. Ačkoli je to mnohdy příjemné, nedoporučuje se ve vedrech hojná konzumace ledových nápojů a zmrzliny. Co se týče klimatizace, teplota v místnosti či v autě měla být maximálně o 5 °C nižší než venku. V mechanismu klimatizace se navíc mohou hromadit a množit bakterie a viry, je tedy nutné ji pravidelně dezinfikovat. V zimě je naopak nutné myslet na dostatečné větrání a místnosti zbytečně nepřetápět. Za optimální teplotu v obytných místnostech se považuje 20 °C – 22 °C, v ložnici 18 °C a v koupelně 23 °C.
Vybudujte imunitu
Očkování – spolehlivým prostředkem k získání imunity proti chřipce je očkování. To funguje tzv. na imunizujícím principu: podaná vakcína obsahuje inaktivované (mrtvé) viry chřipky, které nemohou nemoc způsobit, ale jsou pro organismus dostatečným impulzem k vytvoření protilátek.
„Význam očkování proti sezónní chřipce je nesporný. Očkování může zmírnit průběh nemoci a v extrémním případě i zachránit život, zejména u osob starších 65 let a osob s chronickým onemocněním. Těmto dvěma kategoriím je navíc očkování hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění,“ říká hlavní hygienik Vladimír Valenta. Proočkovanost proti sezónní chřipce zůstává v ČR ve srovnání s ostatními státy vyspělé Evropy stále nízká. U celkové populace se pohybuje kolem 5 procent, u seniorů pak kolem 20 procent. Podle Vladimíra Valenty za takto tristní čísla může hlavně fakt, že si lidé nebezpečnost chřipky neuvědomují.
Otužování – vhodná komplexní metoda posilování imunitního systému. Vede k celkovému zocelení organismu, který se díky tomu snáze ubrání nemocem a jiným nepříznivým vnějším vlivům. Nejrozšířenější metodou otužování je sprchování nebo plavání ve studené vodě, další jsou například saunování nebo celoroční sportování v přírodě.
Zdravý životní styl – zdraví je obecně definováno jako harmonický stav těla, z čehož vyplývá, že je třeba o ně pečovat komplexně. Základem pro zdraví je spánek, strava a pohyb. Na množství a kvalitu spánku velmi citlivě reaguje hormonální soustava, která je mimo jiné zodpovědná také za imunitní pochody. Během spánku se tělo regeneruje a kumuluje energii nezbytnou pro obranu před nepříznivými vlivy. Pestrá strava bohatá na vitamíny, minerály, vlákninu a stopové prvky je předpokladem nejen pro kvalitu imunity, ale pro správnou funkci organismu jako takového. Obzvláště v chladných měsících je dobré dbát na dostatečný příjem potravin s vysokým obsahem vitamínu, hlavně vitamínu C.
Kvalitní strava zahrnuje také pravidelný pitný režim, který by měl v případě dospělého člověka čítat 2 – 3 litry tekutin denně, při zvýšené tělesné aktivitě přiměřeně více. Stále více lidí má v dnešní době sedavé zaměstnání, a tak se nedostatek pohybu stává jednou z hlavních příčin nejrozšířenějších civilizačních chorob, např. onemocnění srdce a cév, páteře či obezity. Pokud pracovní doba a další povinnosti neumožňují pravidelné sportovní aktivity, je dobré namáhat tělo, kdykoli to jde: volit schody místo výtahu, vystoupit z autobusu o zastávku dříve a projít se, udělat alespoň několikaminutovou ranní rozcvičku a podobně.
MOHU SE NAKAZIT… ANO NEBO NE?
Prostřednictvím různých předmětů, např. klávesnicí, záchodem či vodovodním kohoutkem?
Ano. Je více než pravděpodobné, že v době chřipkové sezony jsou tyto předměty
Když někdo kýchne v MHD?
Ano. Při kýchání může letět vydechnutý vzduch až rychlostí 160 km/h.
Když cestuji letadlem?
Ano. Díky klimatizaci v letadle je infekce za 4 minuty ve vzduchu.
Pomohou antibiotika rychle od chřipky?
Ne. Antibiotika účinkují pouze u bakteriálních onemocnění, ovšem chřipka je onemocnění virové.
Díky vyšším dávkám vitamínu C či echinacei se nemůžu nakazit?
Ne. Vitamín C a echinacea zvyšuje obranyschopnost organismu, ovšem před chřipkou neochrání stoprocentně.
Je kuřecí vývar na chřipku nejlepší?
Ne. Kuřecí vývar způsobí zejména to, že se lépe „vypotíte“ z nemoci.
Prodělal jsem virózu, proto chřipku už nechytím?
Ne. Řada lidí často chřipku zaměňuje s nachlazením, respektive s jinými onemocněními dýchacích cest.
TEXT: REDAKCE
FOTO: THINKSTOCK A ARCHIV