U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Milí čtenáři,
Kategorie: | Autor:
když jsem byla ještě holčička, obdivovala jsem zahrady se skalkami, jejichž korunou byl z betonu uplácaný hrad – Karlštejn, Trosky nebo dokonce napodobenina zámku Hluboká. V jedné zahrádce, malé jako dlaň, leželo pod hradem jezírko a u něj stál trpaslík! To vám byla krása! Nemohla jsem se odtrhnout od plotu, maminka hubovala, že potřebuje vařit oběd, ať už jdu.
Vybavilo se mi to při vzpomínání, kdy jsem vlastně v zahradě poprvé uviděla jezírko či vodotrysk. Moje závěry jsou nejednoznačné, protože mi „naskočila“ kruhová nádržka s lekníny v městském parku, kašna před lázeňskou budovou a jezírko ve velkém parku, tak zvané bažantnici, všechno místa veřejná v městečku, z něhož pocházím. Až daleko později, v souvislosti s Chatařem chalupářem, jsem začala vnímat vodní prvky v soukromých zahradách. Některá jezírka byly jen v zemi zapuštěné plastové výlisky, trochu obsypané kameny, jinde byste nepoznali, že jde o dílo vytvořené lidskou rukou. Tak věrohodně zapadly do krajiny.
Na stránkách Speciálu máte možnost pokochat se zdařilými příklady. A nejenom jezírek. Zauvažovali jsme i nad stavbou vodopádu a pořízením fontánky či vodotrysku. Ani trochu si nemyslím, že jezírko by mělo být v každé zahradě. Přítomnost vody však přináší do zahradního prostoru něco navíc. Klid i pohyb, zvuk, efekt zrcadlení. A život. Vodní hladina láká hmyz a další živočichy. S přítomností vážek, vodoměrek a motýlů se z vodní nádrže stává malé přírodní divadlo.
To ostatně potvrzují Benešovi, majitelé koupacího jezírka, i Jaroslav Faiferlík, který si za chalupou vybudoval poměrně velký rybníček. U Benešů kromě všech členů rodiny ve vodě plavou i žáby a karasi, u Faiferlíků je zase možné potkat žlutočerného mloka skvrnitého. Obě návštěvy již čekají na dalších stránkách. Než vám ale popřeji hezké čtení někde u vody, připomenu, že jsme zvědaví, jak jste si s tekutým živlem v zahrádkách poradili vy. Již teď se těšíme na příspěvky do fotografické soutěže!
Sluníčkové dny přeje
O autorovi| Martina Lžičařová šéfredaktorka
