U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Mezi horaly v kraji Valais
Kategorie: | Autor: ing. Alena Vlachová
Vysoké údolí řeky Rhony vytváří hlavní osu dvacátého švýcarského kantonu le Valais. Le Val d’Anniviers
je jedním z údolí, které jej protínají.
Začíná v Sierre na levém břehu řeky a šplhá na jih až k masivu Dent-Blanche, což znamená Bílý zub. Tam se otevírá nádherné panorama Couronne impériale – Císařské koruny. Jde o pět hor, které dosahují 4000 metrů. Nejznámější jsou Weisshorn a Cervin.
Čas putování za pící
Až do počátku 20. století byli obyvatelé údolí Anniviers nomádi. Jen se kraj zazelenal, starali se na planinách o vinice. S postupujícím jarem se přesunuli do vesnic ve střední části svahu, kde byly pastviny nejlepší. Během května pak vyhnali dobytek na pastvu o něco výše a koncem června až téměř k vrcholu. V polovině září se pak pomalu vraceli přes pastviny o patro níž, kde opět dorostla tráva, a pak sehnali dobytek do stájí na střední horské pastvině. Na podzim se všichni sešli v Sierre na vinobraní. A před zimou přemístili hotové víno zpět do vesnice na střední horské pastvině.Během tohoto častého putování převáděly rodiny z Anniviers stáda na pastviny společně; cestovaly pěšky nebo na mulách. Nejdříve odcházely malé děti s drobným dobytkem, následovaly starší s kravami a nakonec rodiče. Učitel následoval žáky, farář své farníky.
Neztratily svůj půvab
Tento způsob života skončil s příchodem prvních alpinistů, kteří pokořili pět známých vrcholů. A tak se místní rozhodli rozvíjet turismus – a zároveň chránit své údolí. Hotely a turistická infrastruktura tedy nezničily půvab malých vesnic. Grimentz je považován za jednu z nejtypičtějších. Staré chalupy a seníky pod šindelovými střechami zbarvují ulice tmavým dřevem, mezi kterým probleskuje měď. Domy se tyčí v různých úrovních. Každé patro totiž kdysi sloužilo jako ubytování pro jednu rodinu. V jejich sousedství jsou věkem stejně “opracované” stodoly nebo stáje a seníky, postavené na pilotech. V Zinalu, vesnici na střední horské pastvině, která se nachází až na konci údolí Val d’Anniviers, jsou domy “mayens”. Byly využívány k příležitostnému ubytování pouze několik měsíců v roce. Vstupuje se do nich kuchyní, kterou tvoří malá místnost s kamennými zdmi a krbem. Odtud se pokračuje do pokoje, vybudovaného ze dřeva nad sklepem. Tato malá společná místnost vytápěná kamny vystavěnými z kamene, do nichž se příkládalo z kuchyně, sloužila celé rodině. Mohli tu pracovat v teple a spát v postelích, které se přes den ukládaly na sebe jako zásuvky.
Tisíc lstí proti myším
Jelikož se obyvatelé údolí živili především produkty, které jim poskytovalo vlastní hospodářství, bylo třeba postavit budovy k uchování zásob: sýpky na uskladnění obilí určeného k pozdějšímu výmlatu a další sklady na potraviny, sloužící k uchování zrna, mouky, chleba, sušeného ovoce, sušeného masa a také cenných věcí.
Na ochranu proti vlhkosti byly tyto stavby budovány z fošen na pilotech. Pilíře byly zakončeny velkými placatými kameny z ruly, na kterých spočívala vlastní konstrukce. Tyto “kameny proti myším” chránily sýpky před hlodavci. Neumějí totiž šplhat po tak hladkém tvrdém materiálu. Ze stejného důvodu neměly sýpky pevné schody. Používal se žebřík, který se vždy po použití odstraňoval. Sklep byl obvykle pod obydlím a sloužil k ukládání sudů s vínem a sýrů, které byly umístěny na jakémsi věšáku připevněném od stropu. Ovoce se vyrovnávalo přímo na trámech. Sklep však sloužil také jako diskusní klub. Osobní rozhovory zde mohly probíhat v úplném klidu.
Dřevěné krajky
Domy ve Valais jsou vybudovány z otesaných trámů a vzájemně spojeny zářezy. Spáry vyplňuje mech a lišejník, čímž je zajištěna pružnost fošen. Pouze podezdívka a část s kuchyní jsou z kamene a omítnuté. Na jaře domy zdobí záplavy květin. Truhlíky, v nichž jsou nasázené, vyhlížejí jako dřevěné krajky. Často se v nich opakují motivy vlysů, které jsou vyřezané do masivního dřeva staveb. Zdobí stěny, lemují okna, nebo vyznačují jednotlivá patra. Dalším zdobením jsou nápisy na štítu, skryté – stejně jako u našich starých chalup – pod přečnívající částí střechy. Najdeme zde datum dokončení stavby, iniciály nebo i celá jména stavitelů a mnoho symbolických motivů, které měly chránit dům a jeho obyvatele. Na koncích prken, která podpírala přečnívající stříšku, byly motivy barevné, zřejmě taktéž v symbolických barvách.Stará společenství v Alpách Valais byla spravována jakousi radou z představitelů vesnice, kteří tvořili “měšťanstvo”. Hlavní rolí rady bylo vytvořit pravidla pro společný život a k zabezpečení úhrady nákladů nezbytných k fungování rady a k údržbě obecních domů, z nichž nejdůležitější byla velká stavba, kde se rada scházela. Každá vesnice má do dnešních dnů takovéto stavení. Její sklep se stále společně využívá při oslavách. Významnou oslavou je například přijetí nově příchozích, návštěvníků z blízka i daleka. Den končívá ve sklepě, kde se servíruje známé ledové víno a další speciality. Každoročně se zde také oslavuje tzv. mladé víno.Tradice se v údolí d’Anniviers stále ctí. I v dnešní době má každá rodina několik krav, které vyhání v nejlepším období sezony na pastviny. Z jejich mléka se pak vyrábějí vynikající sýry, které nechybí na stolech ve dnech svátečních i všedních.
***
1) Sklady na potraviny stavěli obyvatelé Val d’Anniviers na pilotech; jejich pilíře byly zakončeny velkými placatými kameny z ruly, chránícími sýpky před hlodavci
2) Každé patro ve starých chalupách v Grimentz sloužilo jako ubytování pro jednu rodinu. Stodoly nebo stáje a seníky v jejich sousedství jsou kvůli vlhkosti postavené též na pilotech
3) Domy v údolí řeky Rhony zdobí od jara do podzimu záplavy květin. Truhlíky, v nichž jsou nasázené, vyhlížejí jako dřevěné krajky
4) V Zinalu, vesnici na střední horské pastvině, jsou domy tzv. “mayens”. Jejich společnou obývací místnost vytápějí kamenná kamna, do nichž se přikládá z kuchyně
FOTO M&T
