Mazaniny a potěry

K rozvrstvení a vyrovnávání betonové vrstvy na podklad se používá zednická lať, zdroj foto: Shutterstock

Betonová vrstva v podlaze se obvykle skládá z mazaniny a potěru. Základem je vždy beton, rozdíl spočívá v tloušťce, ve které se směs písku, štěrku, cementu a vody do podlahy ukládá.

Betonová mazanina je podlahová vrstva betonu, jejíž optimální tloušťka se u obytných budov pohybuje v rozmezí 50-100 mm. U nadměrně zatěžovaných podlah, tedy zejména v průmyslových budovách či dílnách, může mít tloušťku až 300 mm.
V některých prostorách může tvořit mazanina kompletní podlahovou vrstvu. Jsou to místa, kde příliš nezáleží na vzhledu ani na dokonalé hladkosti povrchu podlahy, tedy například sklepy, dílny či garáže nebo zemědělské objekty.

Různá zrnitost

Betonová mazanina se používá při výstavbě podlah jako vrstva v konstrukci podlahy, která má zpravidla funkci podkladní, vyrovnávací a roznášecí. Cementový (betonový) potěr je vrstva betonu v podlahové konstrukci o síle do 50 mm. Stejně jako betonová mazanina má funkci podkladní, vyrovnávací a roznášecí, a kromě zmíněné tloušťky ho od mazaniny odlišuje i použití štěrku menší frakce (nižší zrnitosti) právě kvůli tomu, že se beton pokládá v tenčí vrstvě.

Ve stísněných prostorách postačí k dostatečnému upěchování a vyrovnání vrstvy potěru ocelové hladítko, zdroj foto: Shutterstock

Jedna vrstva na druhé

V moderním stavitelství tvoří betonový potěr základ tzv. těžkých plovoucích podlah, což ovšem není totéž jako volně pokládané podlahové desky či lamely, které se rovněž označují jako plovoucí podlahy. V tomto případě jde o konstrukční termín a znamená to vrstvu izolace (obvykle z minerální vlny), na které je položena vrstva betonu. Jak už je zmíněno výše, může tato vrstva (obvykle ve formě silnější mazaniny) tvořit i pohledovou a zároveň nášlapnou vrstvu (technické místnosti, dílny, garáže). I tady, ale především v obytných místnostech, se však většinou dále upravuje. Povrch se vyrovnává vylitím samonivelační stěrky, která po vytvrdnutí vytváří dokonale rovný povrch vhodný k položení různých druhů nášlapných podlahových vrstev. Mohou to být plovoucí podlahové lamely či palubky, ale i lepené parkety nebo podlahové pásy z PVC, linolea, koberce či keramická dlažba.

Silnější mazanina a tenčí potěr mohou být v podlaze odděleny separační vrstvou, kterou nejčastěji tvoří hydroizolace a ochranná fólie. V takovém případě se jedná o potěr s ochrannou funkcí, který mimo jiné vyrovná podklad pro další pokládku podlahy.
Jinou variantou je využití cementového potěru jako finální vyrovnávací vrstvy podlahy. V takovém případě se potěr pokládá rovnou na mazaninu a obvykle už ho pak není nutné dále vyrovnávat samonivelační stěrkou.

Využití mazaniny či potěru, případně kombinaci obojího a rovněž vhodnou tloušťku obou druhů betonové výplně by měl určit projektant stavby v závislosti na přepokládaném zatížení podlahy. Důležitou veličinou ve výpočtu vrstev je i případné výškové vyrovnání mezi místnostmi, což ale nevylučuje použití různých skladeb podlah v jednotlivých prostorách stavby. Může to znamenat zejména rozdílné tloušťky izolačních vrstev či různé typy úprav svrchní podlahové vrstvy. Mazanina či potěr obvykle slouží ke zpevnění a vyrovnání těchto vrstev a jejich odlišná tloušťka může záviset i na případném zvýšeném zatížení podlahy (např. garáž nebo dílna v přízemí domu).

Nákup pytlovaných směsí pro
namíchání betonového potěru je
rychlým a efektivním řešením, zdroj foto: archiv firem

zdroj foto: archiv firem

Podle zatížení podlahy

Zda využít v podlaze betonovou mazaninu či cementový potěr rozhoduje projektant, který tloušťku betonové vrstvy navrhne v závislosti na zatížení podlahy. Roli také hraje výškové vyrovnání. V každé místnosti může být použita jiná skladba (jiná tloušťka izolace, jiná povrchová úprava) a právě díky betonové mazanině, resp. cementovému potěru lze tyto výškové rozdíly ve skladbách podlah vyrovnávat dle potřeby.

Potřebujete-li udělat vrstvu cementového potěru v menším množství, prodávají se k tomuto účelu hotové pytlované směsi, u nichž byste měli mít záruku správného poměru štěrku a písku vhodné zrnitosti i cementu. Při míchání z jednotlivých složek, což je ekonomičtější především na stavbě většího rozsahu, se doporučuje míchat potěr v poměru 1 lopata cementu na 2 lopaty písku a 2 lopaty štěrku, u mazaniny pak 1 lopata cementu na 2 lopaty písku a 4 lopaty štěrku. Množství vody je nutné zvolit podle požadované konzistence betonové směsi. Řidší beton se používá v případě, že je potřeba, aby betonová směs dobře zatekla do různých nerovností či hůře dostupných míst.

Podklad, na nějž mazaninu pokládáte, musí být odolný proti prošlápnutí a vodě. Jestli má beton přijít na tepelnou izolaci, je nutné pokrýt její povrch stavební fólií. Spoje fólie musí být slepeny hydroizolační páskou. U svislých konstrukcí (stěn) je potřeba vytvořit dilatační spáru pomocí speciálních pásků. Pokud je v podlaze vytápění, měla by být vrstva potěru vždy vyztužená kari sítí. U rozměrnějších podlah je potřeba udělat dilatační spáry i v ploše (tzv. dilatační pole), přičemž bez výztuže by toto pole nemělo překročit rozměr 3 × 3 m, zatímco při použití kari sítě může být až 5 × 5 m.

Samonivelační stěrky poslouží k dokonalému vyrovnání povrchu betonu, ale použít je lze i na staré dřevěné vrstvy podlahy, zdroj foto: Shutterstock

Dobré rady

• Dostatečně silná a dobře izolovaná vrstva betonu v podlaze zdánlivě nemůže nic zkazit, ale buďte opatrní při betonování podlah v hliněných domech či v chalupách s kamennými základy izolovanými jílem. Radikální změna vlhkostních poměrů kvůli použití betonu může způsobit problémy.
• I při větším množství potřebného betonu vždy spočítejte, zda vás vyjde nákup jednotlivých složek levněji než dovoz pytlovaných směsí. Stavebniny často nabízejí paletové slevy i vlastní dopravu.

Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem a Shutterstock

Mazaniny a potěry