Materiály pro dřevostavby

Rubrika: Stavba, Stavební materiály

Dřevostavby jsou budovy, při jejichž stavbě se z větší části používá dřevo a materiály na bázi dřeva. Do této kategorie patří sruby, roubenky i sendvičové stavby.

Právě sendvičové stavby mezi současnými dřevostavbami převažují zejména kvůli příznivé kombinaci nízkých nákladů a rychlosti a nenáročnosti stavění. Zatímco u srubů a roubených domů dominuje při budování konstrukce, obvodových stěn a příček masivní dřevo (smrk, jedle, borovice, modřín), sendvičové stavby kromě toho využívají i další dřevité materiály, které často zaručují snadnější manipulaci, vyšší pevnost a stabilitu či lepší tepelně izolační parametry.

využití CLT konstrukčních prvků umožňuje
kromě jiného i ponechání přiznaných dřevěných povrchů bez dalších úprav

Využití vlastností dřeva

U sendvičových staveb tedy nejčastěji najdeme nosnou konstrukci stěn z lepených masivních hranolů nebo kulatiny. Tato konstrukce se zpravidla oplášťuje dřevitými OSB deskami a vyplňuje tepelnou izolací. Jako izolant se u dřevostaveb sendvičového typu osvědčuje zejména minerální vlna, jako alternativu lze použít i další materiály typu konopí, ovčí vlny či dřevité celulózy, případně foukané izolace z různých materiálů.
Na fasády sendvičových dřevostaveb se používá kontaktní zateplovací systém s omítkou, čímž lze docílit sjednocení vzhledu stavby s okolními zděnými domy. Často se dělá rovněž tzv. provětrávaná (odvětrávaná) fasáda, což je plášť z palubek, cementotřískových desek či jiných typů předvěšených obkladových materiálů na rámu, díky němuž se mezi fasádou a samotnou obvodovou stěnou dřevostavby vytvoří provětrávací mezera.

moderní materiály umožní kombinovat dřevo
s lehkými dřevěnými konstrukčními prvky

Jak se orientovat v řezivu

Při výběru dřeva na stavbu konstrukce máte několik možností. První z nich je konstrukční řezivo, které se zpravidla používá i na budování krovů. Jde o řezivo z rostlé kulatiny, které musí splňovat předepsané pevnostní a vlhkostní charakteristiky a normy. Předností této základní varianty je obvykle nižší cena, mezi nevýhody patří vyšší vlhkost, ale i nižší odolnost vůči požáru a dřevokazným škůdcům.
Kvalitnější variantou je řezivo speciálně sušené, u nějž odpadají problémy s vlhkostí, ale mohou nastat potíže s rovinností jednotlivých prvků vzhledem k nestejnoměrnému vysušení.
Za nejspolehlivější konstrukční materiál jsou považovány tzv. KVH profily. Jde o řezivo, které je tvořeno výběrovým technicky vysušeným řezivem. Profily jsou navíc nastavované speciálním zubovitým spojem, díky kterému lze dosáhnout velmi pevných a stabilních spojů jednotlivých dřevěných konstrukčních prvků až do délky 16 metrů. Řezivo je už z výroby hoblované a se sraženými hranami.
Do konstrukcí se používají i kombinované prvky, například „I“ nosníky sestávající z horního a dolního dřevěného pásu, mezi které je vložena spojka, nejčastěji z OSB desky.

u tradičních roubených nebo srubových
staveb je možné počítat s přirozenými izolačními vlastnostmi dřeva, ale i s tím, že
dřevo pracuje

Lepené dřevěné prvky

Ještě vyšší tvarovou a rozměrovou stabilitu zajišťují lepené nosníky z technicky vysušených fošen nebo hranolů, které jsou plošně spojené (slepené) ze dvou anebo tří vrstev těchto prvků. Pro vytvoření potřebné délky jsou přířezy nastaveny zubovitým spojem. I tyto přířezy se vždy dodávají ohoblované.
Při stavbě ze dřeva a dřevěných konstrukčních prvků lze řešit i méně obvyklé tvary, například různé oblouky. K tomu se používá lepené lamelové dřevo. Lamely se lepí z tříděných prken, délkové nastavení se dělá pomocí osvědčených zubových spojů stejně, jako u KVH profilů. Výhodou této technologie je možnost vyrobit lamely libovolných požadovaných tvarů, které se zároveň vyznačují vyšší pevností a tuhostí oproti rostlému dřevu zejména díky vysušení desek ještě před lepením a rovnoměrnému rozložení suků.

Desky pro konstrukci i izolaci

Desky ze dřeva či různě zpracovaných a kombinovaných dřevitých hmot jsou neméně důležitou součástí konstrukce dřevostavby.
Díky kombinaci příznivých vlastností a ceny převažuje u tuzemských dřevostaveb používání OSB (Oriented Strand Board). Ty se vyrábějí z plochých třísek ukládaných nejčastěji ve třech vrstvách s různě orientovanými vlákny. Až sedm centimetrů velké třísky nebo hobliny se spojují pod tlakem a nejčastěji za pomoci polyuretanových pojidel. Různou orientací vrstev lze docílit zlepšení mechanicko-fyzikálních vlastností. Desky se vyrábí s broušeným i nebroušeným povrchem. Můžou také mít v hraně vyfrézované pero a drážku a mohou být vyrobeny ve variantách odolných vůči působení vlhkosti a vody.
Jinou možností je použití třískových desek, které se vyrábějí z dřevěných třísek menších než u OSB desek. Lisují se pod tlakem a s pojivy (lepidly) podobně, jako OSB. Podle způsobu výroby mohou být buď plošně, nebo výtlačně lisované. Liší se i vlastnostmi, na základě kterých dobře obstojí v suchém či vlhkém prostředí nebo při požadavcích na zvýšenou požární odolnost.
Z dřevní hmoty rozvlákněné na jemná vlákna se vyrábějí i vláknité desky. Dřevní vlákna se při jejich výrobě vrství do nekonečného koberce a poté se lisují pod tlakem a za působení tepla. Způsob výroby spolu s různými příměsmi určuje vlastnosti těchto desek a možnosti jejich použití.
U českých dřevostaveb není zejména z důvodu vyšších nákladů příliš rozšířeno používání desek z překližky, přestože jde o vynikající konstrukční materiál na bázi dřeva. Tyto desky se dělají sklížením lichého počtu krájených nebo loupaných dýh křížem přes sebe. Podle vrstev se rozlišují překližky třívrstvé až sedmivrstvé, což ovlivňuje i finální tloušťku desky. Podle směru vláken vrchní vrstvy dýh se překližky dělí i na podélné a příčné.
Zejména kvůli dobré požární odolnosti, příznivým parametrům tepelné i akustické izolace a z důvodů tradičního „zděného“ vzhledu interiérů se u všech typů dřevostaveb hojně používají i sádrokartonové a sádrovláknité desky. Tyto desky však nelze uplatnit jako nosný konstrukční prvek.

Praktické vlastnosti předurčují různé typy
OSB desek zejména k oboustrannému
opláštění konstrukcí dřevostaveb

Kombinované materiály

Vedle základních materiálů na bázi dřeva či sádrokartonů lze pro suchou stavbu dřevostaveb využívat i výrobky, které kombinují nejlepší vlastnosti tradičních stavebních materiálů. Jsou to zejména cementotřískové desky, které najdete na trhu pod různými obchodními názvy (Cetris, Betonyp).
Cementotřískové desky (CTD) se vyrábí lisováním částic na bázi dřeva a minerálního pojiva s přísadami. Nejrozšířenější minerální pojivo je hydraulický cement, který vytvrzuje vázáním vody a tvoří vodovzdorné pojivo. Desky tohoto typu spojují dobré vlastnosti cementu (nehořlavost, odolnost v tlaku) a dřeva (nízká hustota, vysoká pevnost v tahu a ohybu). Jsou nehořlavé, odolné vůči vlhkosti a neobsahují draví škodlivé látky (např. formaldehyd). Odolávají i plísním a dřevokaznému hmyzu. Lze je použít v exteriéru i uvnitř domu, ale vhodné jsou zejména do vlhčího prostředí, jako materiál na fasády nebo do podlahových vrstev.
V nabídce stavebnin najdete i cementovláknité desky (CVD), které mají podobné vlastnosti jako desky cementotřískové, ale zpravidla o něco nižší hmotnost. Mohou být rovněž použité jako exteriérové fasádní dílce nebo stavební materiál v těch částech interiéru dřevostaveb, které budou zatěžovány vyšší vlhkostí.

Stavební systémy

Velmi zajímavé možnosti skýtá zájemcům o dřevostavby i nabídka různých stavebních systémů, které spočívají ve spojení výše uvedených osvědčených materiálů do konstrukčních celků, jež se na stavbu dovážejí už hotové z výroby. Obvykle jde u stavebnice z konstrukčních panelů, které kombinují nosnou konstrukci, opláštění a tepelnou a zvukovou izolaci včetně příslušenství v podobě paropropustných fólií a parozábran.
Tento typ univerzálního systému reprezentuje například Europanel, inspirovaný americkou technologií SIP (Structural Insulted Panel). Základním prvkem je panel tvořený deskami z velkoplošných materiálů na bázi dřeva a polystyrenové jádro sloužící jako tepelný izolant. Europanel se vyrábí slepením desek OSB s jádrem ze stabilizovaného samozhášivého polystyrenu nebo z polystyrenu modifikovaného grafitem s lepšími tepelně technickými parametry. Panel má po celém obvodu montážní drážku, která je vytvořena přesahem desek OSB přes polystyrenové jádro. Drážka usnadňuje spojení jednotlivých kusů. Panely se vyrábějí v šesti tloušťkách, třech délkách a čtyřech šířkách. Výrobce doporučuje například použití panelů o tloušťce 170 mm pro obvodové stěny, 120 mm pro nosné příčky či 210 a 270 mm pro střešní pláště a základové desky.
Za pozornost stojí i CLT (Cross Laminated Timber) systémy z velkoformátových komponentů vyráběných z křížem vrstveného masivního dřeva. Na českém trhu najdete například systém NOVATOP, jehož součásti se vyrábí z vysušených smrkových lamel skládaných do vrstev. Počet vrstev může být různý a určuje konečnou tloušťku panelu. Dřevo je sušeno na vlhkost cca 8 %, což zajišťuje vysokou stabilitu komponentů a zabraňuje tvorbě trhlin. Lamely se mezi sebou lepí ve všech směrech, při výrobě se nejčastěji používají polyuretanová lepidla.
K výhodám CLT systémů patří vysoká tvarová stálost konstrukčních dílů i při změnách vlhkosti a například i možnost ponechat díky použití masivního dřeva odhalenou nosnou konstrukci jako finální pohledovou vrstvu vnitřních povrchů.

Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem