Máte potíže se sluchem?

Rubrika: Zdraví

Zhoršující se sluch neznamená jen to, že si musíte dávat televizi víc nahlas. Nedoslýchaví mívají problém domluvit se na veřejnosti, a často se tak raději zdržují doma a od světa se odříznou. Medicína přitom umí ve většině případů pomoci.

Sluch je jedním ze dvou nejdůležitějších smyslů, jimiž lidé získávají informace o svém okolí. Pomáhá získávat orientaci v prostoru a dozvědět se i o tom, co právě nemáte přímo před očima. Ztráta sluchu výrazně komplikuje dorozumívání se řečí. Lidé, kteří trpí nedoslýchavostí – tedy částečnou ztrátou sluchu –, přitom nejsou až tak vzácní: mezi je to každý tisící, do dvaceti let věku má potíže se sluchem jeden z dvou set lidí a s přibývajícím věkem podíl nedoslýchavých dále roste. Mezi 65. a 74. rokem věku jich je asi třetina, mezi 75. a 84. rokem skoro polovina a z lidí nad 85 let nedoslýchá 92 procent. A protože populace stále stárne, přibývá lidí, kteří potřebují tento problém řešit.

Současný životní styl přitom zhoršování sluchu podporuje. Je stále těžší nechat uši odpočinout: ve městech je všudypřítomný hluk, nejen z dopravy, v restauraci nemůžete posedět bez poslechu rádia či televize, hlasitá hudba se line i z reproduktorů v obchodních centrech. Zvlášť nebezpečné jsou pak osobní přehrávače, jejichž výstup do sluchátek si řada lidí pouští tak nahlas, že mohou své uši ohrozit. Sluchu mohou ublížit i některé léky, například antibiotika (gentamycin, streptomycin, neomycin a další), chinin, léky na poruchu erekce nebo přípravky s kyselinou salicylovou. Hůře slyšet mohou i lidé postižení cukrovkou, srdeční mi onemocněními či nemocemi ledvin, jater nebo štítné žlázy.

Vrozené vady odhalí screening

Pokud se podíváme na to, jaké problémy se sluchem jsou nejčastější v jednotlivých věkových skupinách, u nejmenších dětí převažují vrozené vady, které mohou postihovat kteroukoli část ucha.

„Některé sluchové vady jsou dědičné a dítě se může narodit s různě těžkou nedoslýchavostí nebo dokonce hluchotou. Proto má nesmírný význam novorozenecký screening sluchu, který umožní včasnou rehabilitaci pomocí sluchadla nebo kochleární implantaci,“ konstatuje doktor Karol Zeleník z ostravské fakultní nemocnice a vysvětluje, že zatímco sluchadla zesilují zvuky (především mluvenou řeč), kochleární implantát převádí zvuk na elektrické impulzy, které stimulují přímo nervy. Člověk s tímto implantátem tak „slyší“ jinak než zdraví lidé, může se ale naučit reagovat na zvuky, rozumět slovům a podobně. Ročně jej v Česku dostane průměrně 40 až 50 pacientů.

Nebezpečné záněty

V dětském věku si většinou bez vážnějších následků odbudeme infekční zánět středního ucha. Některé děti ale po něm mají se sluchem problémy. Opakované či chronické záněty mohou způsobit změny na středoušních kůstkách nebo perforaci bubínku, což může způsobit nedoslýchavost. Rodiče by proto neměli podceňovat například výtok z ucha: i když si třeba dítě nestěžuje na bolest, zánět mu může ucho poškodit. I tehdy lékaři umějí pomoci – nasazením léků, plastikou bubínku a dalšími zásahy.

Traumata se dají léčit

Asi všichni už jsme někdy viděli filmového hrdinu, který ztratí sluch poté, co vynesl zraněného z budovy, která těsně za ním vybuchne. Akustické trauma, jak se podobné poškození nazývá, může vzniknout i v mnonovorozenci hem normálnějších situacích. „K poškození vláskových buněk vnitřního ucha může dojít i následkem příliš hlasitého zvuku (koncerty, střelba a tak dále) nebo změnou tlaku (potápění, skok do vody a podobně),“ uvádí doktor Zeleník.

Při akustickém traumatu často dochází k perforaci bubínku, což se dá řešit operativně. Lidem, kteří utrpí podobné trauma ve vnitřním uchu (tzv. percepční vadu), mohou pomoci léky, které posílí prokrvení ucha, a také pobyt v hyperbarické komoře. V ní pacienti za zvýšeného tlaku dýchají téměř stoprocentní kyslík (vzduch běžně obsahuje většinu dusíku a kyslíku jen 21 %), což pomáhá zvýšit nasycení tkání kyslíkem, a tedy i jejich obnovení. Je ale třeba, aby se léčba nasadila co nejdříve poté, kdy ke zhoršení sluchu dojde.

Specifickou nemocí, s níž se lékaři setkávají zejména u mladých lidí, především žen, je otoskleróza. „U ní třmínek přirůstá k vnitřnímu uchu, řetěz kůstek přestává být pohyblivý a přenos zvuku do vnitřního ucha vázne. Tento typ nedoslýchavosti lze řešit operačně,“ sděluje doktor Zeleník.

Otravný tinnitus

Téměř civilizační chorobou se stává tinnitus, tedy hučení v uchu. Jde o příznak, který provází celou řadu dalších zdravotních potíží. Obecně jde o zvuky, které člověk slyší, i když nemají zdroj mimo tělo – vznikají prostě přímo ve sluchovém orgánu samém. Hučení v uších znali Bedřich Smetana i Ludwig van Beethoven a podle odborníků se objevuje stále častěji.

V nejhorší podobě člověk slyší v uchu nepříjemné pískavé zvuky, ačkoli vyšetření neodhalí žádný problém, který by je mohl působit (například pásový opar v oblasti ucha, porucha metabolismu či činnosti endokrinních žláz a podobně). Šum vzniká někde ve středním uchu či v nervových drahách. Ke vzniku tinnitu přitom přispívá řada faktorů, jimž je těžké se vyhnout: stres, vyčerpání, hluk, sluchové trauma, ale také některé již zmiňované léky.

Tinnitus má různé projevy. Někteří lidé slyší šum, hučení či pískání jen na jednom uchu a třeba jen někdy, jiní stále a tak hlasitě, že jim brání v usnutí. Často ho provázejí také závratě. Léky, které by dokázaly tento šum spolehlivě potlačit, přitom neexistují. Pacient po absolvování různých vyšetření může dostat některý z mnoha medikamentů podle uvážení svého lékaře. Nasazují se například léky na rozšíření cév, které zlepšují prokrvení vnitřního ucha, léky zlepšující funkci mozkových buněk, medikamenty ovlivňující svalové napětí, léky proti epilepsii či betahistin, který pomáhá stabilizovat rovnovážné ústrojí v uchu. Pomoci může také psychoterapie, hypnóza či použití relaxačních technik. Pokud je šelest maskovatelný, tedy mizí při jiném zvuku, může pacientovi pomoci použití naslouchadla a případně i takzvaného maskeru, tedy malého přístroje, který přímo v uchu vytváří slabý zvuk, který šum překryje.

Pokud i vy máte problémy se šumem v uších, nebojte se kontaktovat odborníky. Často se totiž stává, že nekončící hluk člověka vyčerpá a rozruší natolik, že potřebuje psychiatrickou léčbu a léky proti depresi či úzkostným stavům.

Nepříjemná nedoslýchavost

Je logické, že starší lidé mají sluchové buňky opotřebovanější, a tudíž se u nich s přibývajícím věkem stále častěji vyskytuje nedoslýchavost – tzv. presbyakuze. Není přesně známo, nakolik ubývání sluchu ovlivňuje životní styl, lékaři ale přesto apelují, abychom si sluch co nejvíce šetřili.

„Poslech hlasité hudby se obvykle neprojeví hned, ale většinou až po mnoha letech. A zatím nedokážeme přesně říci, kdo má naprogramované rychlejší stárnutí vláskových buněk, takže u něj léta poslouchání hlasité hudby povedou k významnějšímu zhoršení sluchu třeba ve 40 až 50 letech. Vyvarovat se rizikových činností je obzvlášť důležité u lidí, kteří slyší jen na jedno ucho,“ doporučuje doktor.

I lidé, jejichž sluch je slabší, dnes mohou vést normální život. Doby, kdy naslouchadla sestávala z přístroje do kapsičky u košile a drátku do ucha a komplikovala uživateli každodenní život, jsou už dávno pryč; moderní nitroušní naslouchadla se dokážou v uchu i zcela skrýt. Nejnovější typy naslouchadel vypadají tak, že velmi drobný přístroj schovají za boltcem a do ucha vede jen tenký vodič a miniaturní reproduktor; to má tu výhodu, že vstup do zvukovodu není sluchadlem ucpaný. Používají se ale i tradiční závěsná sluchadla, v nichž je strojek za boltcem a z něj vede do ucha hadička s reproduktorem utěsňujícím zvukovod.

Ještě větší pokrok než ve vzhledu nastal ve funkcích sluchadel. Ta kvalitnější už například reagují na to, zda je uživatel v klidném prostředí, nebo naopak v hluku, i na směr, z něhož přichází mluvená řeč, která je při poslechu prioritou.

text: Gabriela Zelinková
foto: Shutterstock