U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
MÁME RÁDI zvířata…
Kategorie: Aktuálně | Autor: Hovořila Eva Křížová
…protože jsou chlupatá, mají hebkou srst… Slova této písničky zná každý, jenže… Zvířata mohou být i nemocná a měli bychom vědět, že mají choroby, které mohou být přenosné na člověka. Zajímalo mě, jak tyto nemoci, odborně zvané zoonózy, jsou časté. Odpověď hygienika hl. města Prahy MUDr. Vladimíra Polaneckého mě překvapila: Jsou to dnes sice vzácná onemocnění, konstatoval, nicméně je dobré o nich vědět. TULAREMIE, lidově zaječí nemoc, napadá vedle zajíců i divoké králíky nebo veverky. Nemusíme se jí bát? Pozorní by měli být především ti, kteří se s touto zvěří dostanou do přímého kontaktu, tedy ji chytají a zpracovávají. Ani zmrazením se však maso nákazy nezbaví. Může dojít i k plicní formě onemocnění. Když se třeba na jaře rozhazují stohy, které jsou kontaminovány močí hlodavců, může dojít k vdechnutí nakaženého prachu, který vyvolá zápal plic. Zmínil jste se o hlodavcích, kteří přezimují ve slámě, ale také víme, že třeba potkan je nebezpečný nejen kousnutím, ale právě tím, že mikroby vylučuje močí. Infekce se tak může dostat i na člověka. LEPTOSPIRÓZY se vyskytují prakticky po celém světě, u nás jsou naštěstí vzácné. Zvýšení počtů případů jsme zaznamenali při povodních na Moravě. U leptospirózy je největším problémem chorobu poznat a diagnostikovat. Než někoho napadne, že může jít o toto onemocnění, často se choroba rozvine a dochází k selhání jater, ledvin. Asi nejznámější z těchto zoonóz bude TOXOPLASMÓZA. Není bez zajímavosti, že ji poprvé popsal v roce 1923 český lékař, profesor Janků. Jde o chorobu rozšířenou téměř po celém světě. Často slýchávám, že na vině je právě člověk, který dovolí svému čtyřnohému miláčkovi jíst ze stejného talíře, nebo jeho misku umývá společně s nádobím. Někdy i přílišné mazlení s kočičkou může mít neblahé důsledky. TOXOPLAZMÓZA se u nás vyskytuje plynule. I tady bývá problém stanovení diagnózy. Parazit, způsobující toto onemocnění, se vyskytuje hlavně ve střevech koček. Speciálně ty, které jsou krmené syrovým masem nebo volně pobíhající, mohou být zdrojem nákazy. Nebezpečí hrozí hlavně těhotným ženám. Nemoc totiž může proběhnout velmi lehce, projeví se jen únavou či lehkou chřipkou, ale parazit přitom napadne plod. Čas od času se to projeví, když dochází k opakovaným potratům. Je proto nutné dbát především na hygienu, protože k přenosu obvykle dochází špinavýma rukama. A jak je to s pejsky? Mohou člověka ohrozit? Nevím o žádné chorobě, která by jen naznačila možnost, že byla přenesena ze psa na člověka. TOXOKARÓZU – onemocnění ze škrkavek – jsem v Praze za posledních třiatřicet let nezažil. Dnes se běžně odčervuje každý pes, obvykle s ochranou proti vzteklině a k dispozici jsou levné prostředky k odčervování. Není tedy důvod k obavám. Zmínil jste se o ochraně psů proti vzteklině. Vyskytuje se u nás VZTEKLINA často? Vzteklina je problém, protože přístup různých států k ní je různý. V poslední době nám vznikají problémy hlavně z polského území, kde péče není tak systematická. U nás rozšíření vztekliny blokujeme roznášením perorálních vakcín. Ovšem jsou místa, která nejsou dostatečně promořena, byť se využívají i letecké postupy. Jde také o svědomitost myslivců, aby vakcíny skutečně roznesli a nevyklopili je za vsí do příkopu. V současné době máme ohnisko v okolí Litoměřic, Úštěku a Lovosic, čas od času se vzteklina objeví i kolem Prahy. Vakcinace by se měla dělat nejen v postiženém okrese, ale i ve všech okolních, ovšem je to otázka financí. Myslím, že důležité je vychovávat lidi v tom smyslu, že vzteklina je mezi zvířaty běžné epidemické onemocnění, že se mu nedá stoprocentně zabránit a že je nutné akceptovat základní příznaky: zvíře se stává krotkým, krotké divokým. Nelze chodit a hladit každé zvíře. Divoké je divoké, ať je to kachna, srna nebo liška. Jak je to s BRUCELÓZOU, která se může vyskytnout u domácího skotu? Myslím si, že tato choroba je veterinárně zvládnuta, ale nedá se říct, že neexistuje. Z toho vyplývají určité možnosti nákazy. Také králičí a prasečí mor nejsou přenosné na člověka. Nutné je ale zvýšit pozornost při tzv. lovecké turistice. Je možné se nakazit na různých safari a každý, kdo se na safari chystá, měl by mít dostatečné znalosti o tom, jak se chránit. Pozor i na trofeje, které se sem přivážejí. Různé medvědí hlavy či jiné trofeje zvířat ze zahraničí mohou být nakaženy. Opatrnost proti nákaze trichinelózou musí zachovávat lovci u divočáků a vysoké zvěře i u nás.” A co exotičtí opeřenci? Ti mohou být zase zdrojem ORNITÓZY nebo PSITAKÓZY. Tady je nutná opatrnost, zejména u pašovaných ptáků, třeba papoušků, kteří bývají často nemocní. Nákaza člověka postihuje zápalem plic, ale je nutno zvažovat i nakažení aviární, tedy ptačí tuberkulózou. Vyskytuje se nějaké onemocnění, které sebou přináší dnešní doba? K těmto onemocněním počítáme SALMONELÓZY. Jednou z příčin je globalizace, pohyb potravy po celém světě. Každý se snaží prodat cokoli a tváří se, že je vše v pořádku. Ročně máme hlášeno 50 až 60 tisíc případů a vůbec nevíme o těch lehčích, kteří nákazu přecházejí. Tady jedině platí osobní ochrana a hygiena. Po skončení práce s drůbeží či rybami je třeba vše poctivě umýt saponátem, a potraviny, které mohou salmonelu obsahovat, vždy důkladně tepelně upravit. Vejce vařit důkladně do tvrda, míchaná vajíčka musí být tuhá a maso je potřeba připravovat nejméně při 70 °C alespoň 10 minut a samozřejmě neskladovat. Podle nových předpisů je nutno pokrm podat do 90 minut anebo rychle šokově zmrazit. Mnohého čtenáře napadne otázka: A co alergie? To by byla úplně samostatná kapitola, která do zoonóz nepatří.
