Malování s fantazií
Přemýšlíte nad tím, jak zajímavě upravit stěny? Zkuste mramorování, batikování nebo melírování. Stěny tak získají hloubku a světlo a celý prostor bude útulnější.
Nedostatečná a nekvalitní příprava podkladu je příčinou více než 90 % všech reklamací na barvy. Starý a nekvalitní podklad může podstatně zkrátit životnost malby – minimálně omezuje možnosti dalších nátěrů. Úpravou podkladu se rozumí očištění od nedržících nebo sprašujících nátěrů a následná aplikace penetračních roztoků, které zpevní a omezí sání povrchu omítky.
Při rozhodování, zda je nutné stávající nátěr odstranit, pomůže jednoduchá zkouška: suchou dlaní nátěr setřeme. Zůstanou-li částice barvy na dlani, je nutné barvu dokonale odstranit. Jinak hrozí riziko, že se nový materiál bude i s nově aplikovanou barvou olupovat. Druhá zkouška spočívá v přetření povrchu vlhkým hadříkem. Je-li barva takto narušitelná, je možné povrch upravit přímo penetračním nátěrem, po němž lze přejít k jednomu až dvěma nátěrům vybranou barvou.
Jaký zvolit materiál
V zásadě lze volit mezi barvami akrylátovými, silikátovými a silikonovými. V každé kategorii je celá škála materiálů odpovídajících základnímu zařazení, ale lišící se vydatností a stupněm mohutnosti krycích schopností, odolností proti vodě, a také v lesku či plasticitě. Škála začíná levnějšími akrylátovými barvami, vhodnými pro suchý byt, k relativně dražším silikátovým barvám, které jsou vhodné pro vlhké a historické objekty, až po barvy silikonové, používané zejména v extrémně namáhaném prostředí.
Malování s fantazií
I velmi dobře technicky a barevně upravené stěny interiéru mohou budit pocit, že postrádají plasticitu a živost. Interiér lze oživit buď strukturálním povrchem vytvořeným strukturálním válečkem na plastické (reliéfní) nebo i běžné omítce.
Další možností je batikování stěn, jež je původem z Itálie a Francie. Je to technologie náročná na čas a synchronizaci dvou spolupracujících osob, protože základní nátěr nesmí zaschnout. Je však vhodné, když samotné tupování provádí jen jedna osoba a druhá jí pouze pomáhá, výsledek této ruční práce je totiž silně individuální.
Tupování: dodá zdi šmouhovitý výraz. V podstatě jde o tečkování zdi pomocí tupovací štětky. Na zeď s emulzní barvou se nanáší po částech akrylová barva. Do vlhké barvy se kolmo přitlačí štětka a postupně se přesouvá na vedlejší místa. Po každém doteku se štětka utírá suchým hadrem. Výraznější textury se dosáhne více tupovacími nátěry, přičemž se na světlejší odstín nanáší tmavší. Tato metoda vyžaduje trpělivost, hlavně u větších ploch.
Melírování: vytvoří se použitím dvou rozdílných, ale barevně ladících barev nebo barev volených tón v tónu, z nichž jedna je aplikovaná jako podkladová. Druhá se nanáší prostřednictvím tupovacích pomůcek. Výrazně kontrastní barvy jsou vhodné do velkých místností s malým množstvím nábytku. Barvu neroztíráte štětkou nebo válečkem, ale tisknete ji na zeď štětcem, faldovacím válečkem, mořskou houbou nebo i jen smotkem látky.
Batikování: je obtisknutí zmačkané látky namočené do tónovací akrylové barvy na suchou plochu zdi, natřené základní barvou. Navlhčenou textilii je třeba dobře vyždímat. Další možností je natřít zeď základním nátěrem a poté akrylovou barvou, do níž se přitlačí zmačkaná vlhká textilie. Postupovat lze jen kousek po kousku, aby barva nezaschla. Jednotlivé techniky lze kombinovat.
TEXT: RADKA BOROVIČKOVÁ
FOTO: SOPRO A ARCHIV REDAKCE