U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Maliny
Kategorie: Zahrada | Autor: HEL
PĚSTUJEME
Maliníku se nejlépe daří v chladnějších a vlhčích oblastech. Lze ho však pěstovat kdekoli jinde, zajistímeli vydatné zálivky, bohatou, spíše neutrální či kyselou půdu. Suchá stanoviště a slunné zídky nesnášejí zejména odrůdy plodící v létě. Maliník můžeme pěstovat třemi způsoby. Běžná je výsadba mezi dvěma dráty. Méně časté je pěstování u kůlu, vhodné zejména pro málo odnožující odrůdy. Třetí, nejpracnější způsob, vyžaduje drátěnku a vyvazování výhonů k drátům. Zajišťuje však lepší přístup světla k listům a ulehčuje sklizeň. Letní odrůdy by v prvním roce neměly plodit, ale vytvořit silné výhony. Podzimní odrůdy můžeme nechat plodit již v prvním roce.
Výsadba
Maliny lze vypěstovat také ze semene. Doporučujeme však raději nákup sazenic známých odrůd. Maliník vysazujeme především na podzim. Můžeme použít jakoukoli část výhonu i kořenu s očkem nebo mladé výhony. Vzdálenosti výsadby v řadě jsou u 0,7-1 m. Sazenice bývají 7090 cm dlouhé. Po výsadbě zakracujeme rostliny na 2-3 pupeny. Po zakrácení je třeba výhony nahrnout, pak je ujmutí sazenic mnohem lepší (ve sléhavých půdách musíme nahrnutý hrůbek kypřit). Na jaře je třeba sazenice překontrolovat a v případě potřeby přišlápnout.
Řez
Maliny rodí na jednoletém dřevě. Proto za vegetace odstraňujeme všechny výhony, které nebudeme potřebovat k dalšímu pěstování (slabé, přebytečné apod). Ponecháváme 6-8 letorostů nahrazujících odplozené dřevo. V předjaří dokončíme řez, při kterém odstraníme přebytečné výhony (které jsme za vegetace ponechali ve větším počtu) a ponechaným výhonkům zakrátíme vrcholky. Vybíráme největší a nejsilnější výhony podle stavu v počátečním úseku asi 12 cm od země. Podzimní odrůdy se ošetřují ještě snadněji: koncem zimy seřízněte vše až na úroveň půdy.
Škůdci a choroby
Nejdůležitější ochranou je prevence. Začíná již nákupem uznané sadby u specializovaných prodejců. Pozor na příliš vlhká a zastíněná stanoviště! Maliny tam sice bujně rostou, ale málo plodí, plodům chybí typická vůně, jsou méně sladké a více náchylné k napadení plísní šedou (Botrytis cinerea), která na nich vytváří bělošedé povlaky, zejména ve vlhčích letech. Nejzávažnějším onemocněním maliníku jsou virózy, při kterých listy žloutnou a rostlina je méně produktivní. V takovém případě je jedinou pomocí přemístění záhonu po sklizni na jiné místo a náhrada nakažených rostlin novými. Chemické prostředky jsou neúčinné, protože viry působí uvnitř buněk rostlin. Částečně pomáhá spálení odplozených výhonů: odstraníme tak izárodky chorob. Žloutnutí žilnatiny listů je většinou reakcí na příliš zásadité prostředí. Nejefektivnější je přihrnutí kompostem a nastýlka. Chemická ochrana maliníku před živočišnými škůdci není v domácích zahradách většinou nutná. Škodám, působeným malinovníky a květopasy, předcházíme nastýláním. Podzimní odrůdy trpí červivostí jen výjimečně. Není však vhodné pěstovat maliník v blízkosti lesa, úvozů, břehů apod., jestliže tam roste planý maliník. Zdrojem šíření škůdců může být i pěstitelsky zanedbaný maliník v sousedově zahradě.
Sklizeň
Plody sbíráme opatrně a bez stopky. Pokud nejdou snadno oddělit, nezkoušejte to silou! Sklizené maliny dlouho nevydrží, a to zvláště ve vlhku a teple. Chceme-li je udržet čerstvé pro krátké skladování, odstřihneme nůžkami celý výhon s plody a nedotýkáme se jich. Maliny se ze všech druhů ovoce nejrychleji kazí, a proto je nutné včasné zpracování nebo konzumace v rozmezí několika hodin. Tuhé plody, které se prodávají v obchodech, jsou nepříliš chutným přepychem.
POSTUP PRACÍ:
Odrůdy plodící v létě: léto – ochrana plodů, sklizeň, prořezání výhonů; podzim – odřezání starých výhonů, vyvázání nových; zima – přihrnutí kompostu; jaro – pletí, nastýlání, postřik stimulátorem.
Odrůdy plodící na podzim: jaro – plení, nastýlání, postřik stimulátorem; léto – vyvazování na konstrukce; podzim – ochrana plodů, sklizeň; zima – seříznutí všech výhonů u země, přihrnutí kompostem.
