U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Lumčí chirurgie
Kategorie: Příroda | Autor: Jan Rys
Vypátrat různá tajemství přírody je mnohdy dílem štěstí, častěji však výsledkem nekonečných trpělivých pozorování. Ovšem ani rozluštit význam toho, co se nám podaří spatřit, není vždy jednoduché. Příkladem může být chování nápadně velkého blanokřídlého hmyzu s dlouhým kladélkem, připomínajícího vosu. Nezasvěcený pozorovatel by řekl, že v jehličnatých lesích, kde je možné ho spatřit, hledá místo k odpočinku.
Zkušený entomolog ale ví své: pozná samičku lumka velkého a ví, že hledá ve dřevě stromů vykrmené larvy dřevokazné vosy pilořitky. Chce do nich klást svá vajíčka – larvy pilořitky totiž slouží jejímu novému pokolení za potravu. Tento zdánlivě poněkud drastický způsob odchování mladé lumčí generace je ale velmi prospěšný pro stromy, pro které jsou larvy pilořitky velkými škůdci. Lumčí samička musí nejprve pilořitčí larvu, skrytou hluboko ve dřevě (někdy až několik centimetrů), objevit. A je záhadou, jak to dokáže, podle jakého signálu: zvukového, chemického či tepelného? A čím, snad svým sonarem? Jakmile ale pojme podezření, ihned přistane na místě a začne provádět podrobnou sondáž. Špičky tykadel slouží coby čidla: přiloží je na dřevo a krok za krokem hledá v kruzích bod, pod kterým v hloubce hlodá pilořitčí larva. Jakmile jej najde, zvedne do výše zadeček a z páru dlouhých zadních nohou vytvoří stabilní základnu k jakési “vrtné věži”. Dlouhé kladélko, které jí trčí ze zadečku, skloní a částečně svine do jeho pružné blány. Pak jej nasadí mezi tykadly kolmo na dřevo, přesně do nalezeného bodu nad larvou. Zploštělé kladélko, silné asi jako koňská žíně, je kryté dvěma pochvami a skládá se ze tří štětin. První slouží jako vodicí lišta, druhé dvě se po sobě posouvají. Každá má na konci rýhy, připomínající “rašpli”. Střídavě je zaráží do dřeva a zase vytahuje, aby piliny mohly vypadávat ven. Kolmý směr vrtání pomáhají udržovat zadní nohy, na kterých stojí lumek zpočátku na špičkách a ke konci už ohnut v “kyčlích”. Vrtání často trvá až tři čtvrtě hodiny, než může s dovedností nejjemnějšího chirurga vpíchnout kladélkem tenkým jako vlas vajíčko do své oběti. Když samička operaci skončí, pomalu a s největší opatrností vytahuje kladélko ze dřeva a hned jej pečlivě čistí od pryskyřice. Z lumčího vajíčka se záhy vylíhne neobyčejně žravá larvička, která se pouští do svého hostitele. V jeho těle rychle roste a po zimě se na jaře zakuklí. Začátkem léta kukla praskne a nový lumek se musí ze dřeva prokousat na svět.
Foto – Samička lumka velkého hledá pilořitčí larvu
